Prevalence kompulzivní nákupní poruchy roste především v posledních dvou desetiletích. Vliv na to má patrně rozvoj elektronického nakupování, které zažilo rozmach zejména v pandemii COVID-19. Jde o poruchu, která má značně negativní dopad na celkovou kvalitu života.
Klinické výzkumy naznačují, že 80–95 % osob s CBD tvoří ženy. Zvýšené dispozice vykazují extroverti, kteří nakupování vnímají jako prostředek pro zvýšení sociálního statusu a také jako možnost pobývat ve společnosti, kterou tolik milují. Věk nástupu se pohybuje kolem období dospívání a dvacátých narozenin, kdy se řada mladých stěhuje od rodičů a nabývá samostatnosti se všemi jejímu benefity, ale i riziky.
CBD vykazuje tendenci k familiárnímu výskytu, podobně jako zneužívání návykových látek nebo poruchy nálad. V rámci etiologie dále vědci spekulují o možných vývojových, neurobiologických (narušená neurotransmise, zejména v rámci serotonergních, dopaminergních či opioidních systémech) a kulturních vlivech.
Z hlediska kulturních vlivů jsou zmiňovány přítomnost tržní ekonomiky, dostupnost široké škály zboží, disponibilní příjem a množství volného času – s tím ovšem neladí další vědecké zjištění, totiž že nejzávažnější formy CBD se vyskytují u osob s nízkými příjmy, které mají malou schopnost kontrolovat nebo oddalovat svou touhu po impulzivních nákupech.
Psychoanalytici naznačují, že mezi příčinné faktory mohou patřit traumatické události prožité v raných fázích života, jako je například sexuální zneužívání.
Vědci popisují 4 odlišné fáze nemoci: očekávání (napětí), samotné nakupování (kompulze), úleva (odměna) a nakonec výčitky. Druhá fáze se nese ve znamení samotného zážitku z nakupování a mnoho nemocných jej popisuje jako mimořádně vzrušující, mnohdy vedoucí až k sexuálnímu vzrušení.
Akt nákupu nakonec přinese úlevu a euforii, ty jsou ale krátkodobé a většinou je následují negativní emoce jako zklamání ze sebe sama a přehnaná sebekritika, deprese, úzkost, prázdnota či hněv.
Žádné standardní léčebné metody v případě CBD neexistují. Hlavní intervencí podpořenou současnými důkazy je psychoterapie, především kognitivně-behaviorální terapie (KBT), v kombinaci s podáváním antidepresiv se serotoninergní aktivitou. Z dalších psychoterapeutických postupů se mohou v léčbě CBD uplatnit také skupinové či párové terapie, pozitivní vliv na zlepšování stavu mohou mít rovněž metody jako biblioterapie. Z mimoterapeutických intervencí má přínos především finanční poradenství, které pacientovi pomůže pochopit materiální, a tedy praktickou stránku problému.
Probíhá také aktivní výzkum dalších modalit farmakologické léčby, bohužel však zatím nelze učinit žádná specifická doporučení. U pacientů s přidruženými poruchami nálady byla popsána souvislost mezi pozitivními výsledky léčby CBD a podáváním stabilizátorů nálady (topiramát, lamotrigin, divalproex) či atypických antipsychotik (aripiprazol, kvetiapin), jedná se však převážně o kazuistická sdělení.
(kahá)
Zdroje:
1. Mondal A., Kumar M. Psychological correlates of shopping addiction. Ind Psychiatry J 2025 May−Aug; 34 (2): 292−297, doi: 10.4103/ipj.ipj_446_24.
2. Alimoradi Z., Lotfi A., Lin C. Y. et al. Estimation of behavioral addiction prevalence during COVID-19 pandemic: a systematic review and meta-analysis. Curr Addict Rep 2022; 9 (4): 486−517, doi: 10.1007/s40429-022-00435-6.
3. Vasiliu O. Therapeutic management of buying/shopping disorder: a systematic literature review and evidence-based recommendations. Front Psychiatry 2022; 13: 1047280, doi: 10.3389/fpsyt.2022.1047280.
4. Maraz A., Griffiths M. D., Demetrovics Z. The prevalence of compulsive buying: a meta-analysis. Addiction 2016; 111 (3): 408−419, doi: 10.1111/add.13223.
5. Rose S., Dhandayudham A. Towards an understanding of internet-based problem shopping behaviour: the concept of online shopping addiction and its proposed predictors. J Behav Addict 2014; 3 (2): 83−89, doi: 10.1556/JBA.3.2014.003.
