Očkování zajišťuje ochranu před infekcí jednak navozením tvorby neutralizačních protilátek plazmocyty a také tvorbou paměťových B buněk. Dlouho žijící plazmocyty jsou terminálně diferencované a mohou tak vytvářet pouze protilátky s jasně danou specificitou a afinitou k původnímu antigenu. Paměťové B buňky naproti tomu mohou v lymfatické uzlině rychle diferencovat na krátce žijící plazmocyty (tento proces se odehrává v subkapsulárním sinu u povrchu uzliny) nebo mohou vstoupit do germinálního centra, kde dochází k další diverzifikaci B-buněčných receptorů, aby se zlepšila jejich afinita vůči původnímu antigenu a rozšířila se specificita k antigenním variantám.
Australští výzkumníci se rozhodli sledovat osud paměťových B buněk v reakci na posilující dávku očkování. Potvrdili, co naznačily předchozí výzkumy, tedy že imunitní odpověď je větší v případě podání posilující dávky do stejné paže, jako byla aplikována iniciální dávka vakcíny. Přidali také vysvětlení, proč k tomu s největší pravděpodobností dochází.
Autoři studie ukázali, že paměťové B lymfocyty vytvořené po prvotní imunizaci zůstávají ve spádových lymfatických uzlinách poblíž místa aplikace vakcíny. Nacházejí se v subkapsulárním sinu, kde blízce interagují s makrofágy, které se zde připravují na vypořádání se s patogenem. Makrofágy jsou v tomto případě již ve stavu pohotovosti, a jakmile zachytí antigen, okamžitě paměťové B buňky aktivují, což vede k produkci vysoce kvalitních protilátek.
Hlavní úlohou makrofágů je pohlcovat patogeny a uklízet mrtvé buňky. Ty, co se nacházejí v lymfatických uzlinách blízkých místu aplikace očkování, hrají také centrální roli v organizaci co nejefektivnější odpovědi při posilující dávce očkování. Imunitní systém tedy vykazuje známky samoorganizace v zájmu lepší reakce na externí hrozby. Opodstatněnost tohoto výkladu nám potvrzuje i profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „Publikované výsledky dávají smysl, je to jen potvrzení toho, co jsme již intuitivně předpokládali.“
Efekt byl popsán nejprve na myších a poté na lidech, konkrétně na 30 dobrovolnících, kteří obdrželi v odstupu 3 týdnů 2 dávky mRNA vakcíny proti COVID-19 od společností Pfizer/BioNTech. U dvou třetin z nich byla posilující dávka aplikována do stejné paže, u jedné třetiny do druhé. U skupiny, která obdržela očkování do stejné paže, byla pozorována signifikantně vyšší produkce neutralizačních protilátek v době 5–7 dnů po aplikaci 2. dávky. U skupiny očkované do druhé paže byl nástup celého procesu pozvolnější. Po 4 týdnech měly obě léčebné skupiny podobné koncentrace protilátek.
Očkování do stejné paže vyvolávalo také vyšší produkci neutralizačních protilátek proti variantám COVID-19 delta a omikron v 1. týdnu po posilující dávce. Časná protekce může být důležitá při prudce se šířící nákaze v rámci pandemie. Může totiž pomoci dosáhnout kolektivní imunity rychleji, což je obzvlášť důležité u rychle mutujících virů.
Mezi zjevné limity představené studie patří, že je založena na velmi malém vzorku. V minulosti se objevily i studie, které při aplikaci očkování naopak prokázaly určité benefity vyplývající z výměny paží.
Uvedené zjištění je tak stále ve fázi, kdy je třeba ho ověřit na rozsáhlejších vzorcích a musí se stát nejprve předmětem diskuse vakcinologů. V tomto duchu odpověděl na dotaz ohledně potenciálního promítnutí výsledků výzkumu do vakcinační praxe i člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP MUDr. Daniel Dražan – téma podle jeho slov přišlo na přetřes během pandemie COVID-19, nyní však v odborné obci není na pořadu dne.
(pok)
Zdroje:
1. Dhenni R., Hoppé A. C., Reynaldi A. et al. Macrophages direct location-dependent recall of B cell memory to vaccination. Cell 2025 Jun 26; 188 (13): 3477–3496.e22, doi: 10.1016/j.cell.2025.04.005.
2. Garvan Institute of Medical Research. Left or right arm? New research reveals why vaccination site matters for immune response. EurekAlert!, 2025 Apr 28. Dostupné na: www.eurekalert.org/news-releases/1081581
