Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Inzulin glargin v kontextu současné farmakoterapie diabetu mellitu 2. typu
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/19
    Bakteriofágová terapie – stará zbraň proti novému problému
    Fenofibrát už není jen lékem na hypertriglyceridémii − s prof. Martinem Prázným o nových datech k diabetické retinopatii
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
    Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
    Cesta od prvních příznaků RS k optimální léčbě
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    1
    Forum Diabetologicum
    2026:Číslo 1
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni
    Tirzepatid v aktuálních datech: Jakým způsobem zlepšuje kardiometabolické zdraví?
    Časná kombinovaná hypolipidemická terapie po akutním koronárním syndromu − klíč k dosažení cílových hodnot LDL-C

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Protilátkové repetitorium – 1. díl: diagnostika

8. února 2021
4 min čtení
Listopadově-vánoční pandemie COVID-19 ještě zdaleka není u konce, ale v populaci se během této doby dramaticky změnil poměr „k infekci náchylných“ a „již odolných“ osob. Nemáme jen 1 milion osob s prokázanou infekcí pomocí PCR a antigenních testů, ale i několikanásobně více lidí, kteří prodělali infekci bez toho, že by byli otestovaní. Stejně jako u jiných virových infekcí poznáme takové jedince pomocí stanovení protilátek.

Úvod

I pro řadu zdravotníků je obtížné se zorientovat v problematice protilátek. Proto jsme připravili následující přehled, který vychází ze zkušeností pracovníků 4 laboratoří, jež se stanovení protilátek proti koronaviru dlouhodobě věnují. Pokusíme se odpovědět na nejčastější otázky v problematice stanovení protilátek u našich pacientů. Podrobnější informace naleznete v materiálu, který bude záhy publikován v Časopisu lékařů českých.

Reklama

Otázky a odpovědi

Kdy stanovovat protilátky?

Reklama

Pro potřebu „potvrzení prodělané infekce“ se doporučuje stanovovat IgG protilátky v časovém odstupu minimálně 3 týdny po pozitivním PCR/antigenním testu nebo později (1). IgG protilátky se tvoří až po IgM a IgA izotypu, jsou nejspecifičtější a nejdéle v organismu přetrvávají. V infekční sérologii jsou obecně považovány za důkaz proběhlé infekce. U každého z nás se tvoří jinak rychle. Z našich dat vyplývá, že jak u mladých dárců rekonvalescentní plazmy, tak u seniorů (2) protilátky dlouhodobě přetrvávají.

Můžeme pomocí protilátek zjistit právě probíhající onemocnění COVID-19, když je test PCR negativní?

Pro průkaz akutně probíhající infekce se používá PCR a antigenní test. Pouze v případě, kdy máme pacienta se symptomy typickými pro COVID-19, ale opakovaně negativním testem PCR a pochybujeme o diagnóze, můžeme nechat stanovit protilátky IgM či IgA izotypu nebo „celkový imunoglobulin“ ve 2. týdnu infekce. Nevýhodou těchto vyšetření je nižší specificita, tedy riziko falešně pozitivního výsledku (protilátky nemusejí být specifické k SARS-CoV-2). Proto je vhodné doplnit vyšetření konfirmačním virus-neutralizačním testem (VNT). Není-li VNT dostupný, pak je vhodné alespoň zopakovat vyšetření protilátek IgG běžnými metodami s odstupem 2–3 týdnů.

Lze používat protilátky u sporných případů přímého průkazu?

Velké starosti činí přetrvávání pozitivity PCR u překonané infekce, protože neinfekční RNA přetrvává na sliznici i několik měsíců (3). V takových případech vysoké titry IgG a nízké IgM svědčí pro uzdravení jedince před delším časem a tento pacient s největší pravděpodobností již není infekční.

Jakou metodou vyšetřovat protilátky?

Metodami chemiluminiscenčními (CLIA) nebo enzymoimunoanalytickými (ELISA, EIA) (2, 4, 5). Dobré zkušenosti máme s testy od zahraničních výrobců Diasorin, Abbott, Roche, Beckman Coulter či Euroimmun, jejichž parametry spolehlivosti byly testovány americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) (4), použitelné jsou i české testy Testline a Vidia (2, 6).

Tab.  Přehled nejčastějších testů používaných ke stanovení protilátek proti SARS-CoV-2. Specificity a senzitivity jsou uvedeny v dokumentech výrobců.

Je možné použít rychlotesty na stanovení protilátek?

Tzv. rychlotesty (neboli laterální imunodifuzi) máme ve všech 4 laboratořích vyzkoušené a máme s nimi bohužel velmi špatné zkušenosti. Proto jsme od jejich používání ustoupili. Testy, které jsme měli k dispozici, nebyly kvalitní a velmi často je nebylo možné vyhodnotit, protože chyběl proužek v kontrolní zóně. I když je kontrola v pořádku, mají tyto testy velmi nízkou senzitivitu, jak ukázalo nezávislé testování organizací FIND (5).

Liší se protilátky proti proteinu S (spike) a N (nucleocapsid)?

Při infekci se tvoří řada protilátek proti různým antigenům, ale my nevíme, které u našeho pacienta převažují. Proto je dobré, že máme k dispozici více typů vyšetření. Struktura proteinu N je u SARS-CoV-2 a jiných běžných koronavirů hodně podobná, test tedy může zachytit i protilátky u člověka, který COVID-19 neprodělal. Naproti tomu protein S (a jeho podjednotky S1, S2 a receptorová vazebná doména – RBD) je pro SARS-CoV-2 specifický. Protilátky proti proteinu N jsou detekovány s vyšší senzitivitou, ale protilátky proti proteinu S jsou specifičtější (1). Zatímco po infekci se tvoří protilátky proti antigenu S i N, po vakcinaci se tvoří pouze protilátky proti antigenu S.

Pokud jsou protilátky pozitivní, znamená to, že pacient má ochranné (neutralizační) protilátky?

Pokud je výsledek protilátek IgG jen těsně vyšší než hodnota cut-off (tedy než uvedená hraniční hodnota testu – viz tab.), je vhodné vyšetření s odstupem 2 týdnů zopakovat a sledovat, zda hodnoty stoupají (což se děje zpravidla v případě nedávno prodělané infekce). Z našich zkušeností vyplývá, že hodnoty IgG těsně nad hranicí mohou být falešně pozitivní, hodnoty cca nad dvojnásobkem cut-off již lze považovat za protektivní.

Co jsou to neutralizační protilátky?

Neutralizační protilátky se váží na povrchové proteiny viru (S protein) a tím zalepí viru „klíč“ pro vstup do buňky. Virus-neutralizační test prokáže, zda protilátky „opravdu fungují“ proti koronaviru. Ve virologické laboratoři smícháme sérum pacienta s živou virovou suspenzí a buněčnou linií a společně tuto směs buněk kultivujeme několik dní (2). Pokud byly v séru pacienta přítomné neutralizační protilátky, pak buňky zůstanou živé, virus se nenamnoží a pacient je vůči infekci imunní (velmi pravděpodobně). Pokud však v séru neutralizační protilátky nebyly, buňky odumřou. Daný pacient tedy nemá ochranné protilátky a není imunní (velmi pravděpodobně).

Jak dlouho budu imunní po prodělaném onemocnění?

V Česku byly potvrzené protilátky pomocí VNT nejdéle po 10 měsících od prodělané infekce.

Senioři z „Břevnické studie“ (2), kteří byli nemocní v březnu a dubnu 2020, byli sledováni po celou dobu epidemie. Ani během podzimu a zimy 2020 neonemocněli. V tomto kolektivu se v prosinci 2020 vyskytlo nové onemocnění u ošetřovatelky, ale nedošlo k onemocnění dotyčných osob ani k šíření nákazy mezi seniory či zdravotnickým personálem.

V Plzni bylo zaznamenáno několik opakovaných infekcí u osob vyšetřovaných na jaře a v létě, ale v případě druhého výskytu byl průběh onemocnění mírný. V pražské laboratoři byl zaznamenán výskyt COVID-19 u 2 osob, jež měly na jaře pozitivní pouze IgA protilátky, zatímco IgG tehdy byly negativní nebo hraniční. Podzimní infekce koronavirem vyvolala klasický vzestup IgG i IgA protilátek. Zatím se tedy žádné nevysvětlitelné překvapení neobjevilo.

Závěr

Protilátky proti koronaviru je třeba stanovovat ve správný čas kvalitním testem. Většina výsledků bude v souladu s našimi očekáváními, mohou se však objevit výjimky. Atypickým nálezům, „reinfekcím“ a problematice séroprevalečních studií se budeme věnovat v další části.

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
Imunologická laboratoř GENNET, s. r. o., Praha
4BIN – Centrum pro bayesovskou inferenci

MVDr. Václav Fejt
laboratoř imunologie a sérologie, Oddělení společných laboratoří, Nemocnice Havlíčkův Brod

doc. PharmDr. Radek Kučera, Ph.D.
Oddělení imunochemické diagnostiky, Fakultní nemocnice Plzeň

MUDr. Hana Zelená, Ph.D.
Oddělení virologie, Centrum klinických laboratoří, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Katedra biomedicínských oborů LF OU v Ostravě

Zdroje:
1. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Strategie testování onemocnění COVID-19 pro sezónu respiračních onemocnění 2020/2021. Příloha 3 – Průřezové studie protilátkové imunity. MZ ČR, 29. 9. 2020. Dostupné na: https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/10/Strategie-testování-COVID-19_def_200929.pdf
2. Fejt V., Krátká Z., Zelená H., Fürst T. Stáří vpřed: Vývoj hladiny ochranných protilátek proti koronaviru SARS-CoV-2 u seniorů z Domova Břevnice. Časopis lékařů českých 2020; 159: 303–311.
3. Státní zdravotní ústav. Doba infekčnosti jedinců infikovaných virem SARS-CoV-2. SZÚ, 13. 11. 2020. Dostupné na: www.szu.cz/tema/prevence/doba-infekcnosti-jedincu-infikovanych-virem-sars-cov-2-1
4. U. S. Food & Drug Administration. EUA authorized serology test performance. FDA, 8. 1. 2021. Dostupné na: www.fda.gov/medical-devices/coronavirus-disease-2019-covid-19-emergency-use-authorizations-medical-devices/eua-authorized-serology-test-performance
5. Krátká Z., Fürst T., Vencálek O. et al. Průzkumný vrt: jak správně připravit, provést a vyhodnotit séroprevalenční studii. Časopis lékařů českých 2020; 159: 217–225.
6. Fejt V. Zkušenosti s různými metodami stanovení protilátek proti SARS-CoV-2 v Oddělení společných laboratoří Nemocnice Havlíčkův Brod v dubnu až květnu 2020. Labor Aktuell (ROCHE) 2020; 24 (3–4).
7. FIND. FIND evaluation of SARS-CoV-2 antibody (Ab) detection tests. FIND, 27. 11. 2020. Dostupné na: www.finddx.org/wp-content/uploads/2020/11/Av-eval-results20201127.jpg

Populární články

TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicínyTéma měsíce
Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025
Dezorientace, zmatenost, halucinace, odtržení od reality - delirium je náhlý a závažný stav, který přináší mnoho rizik. U již hospitalizovaných pacientů však často zůstává neodhalen. To může změnit model umělé inteligence vyvinutý vědci z Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
Z medicíny
Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025
Směnný provoz bývá pro zaměstnance náročný, což se může podepisovat na zdravotním stavu. Výzkumníci z Velké Británie se rozhodli zjistit, jaký má tento typ práce dopad na ženy – konkrétně je zajímala souvislost se vznikem astmatu.
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025
1. září neznamená jen začátek nového školního roku, ale je to také Světový den chronické lymfocytární leukémie (CLL). Toto onemocnění je v Česku nejčastější formou leukémie dospělých, na 100 000 obyvatel připadá přibližně 50 pacientů. Díky moderní cílené léčbě se dnes již naštěstí dožívají věku běžné populace.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
Nový AI model v klinické dermatologii − vyšší přesnost, širší škála úloh

Nový AI model v klinické dermatologii − vyšší přesnost, širší škála úloh

26. září 2025
26. září 2025
Kožní onemocnění postihují až 70 % světové populace. Rychlá a přesná diagnostika je proto zásadní pro včasné zahájení léčby i snížení zátěže zdravotnického systému. Nový multimodální model umělé inteligence PanDerm, vyvinutý mezinárodním týmem pod vedením odborníků z Monashovy univerzity v Melbourne, přináší do klinické dermatologie nástroj s potenciálem podpořit diagnostické rozhodování v každodenní praxi.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/19

„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/19

4. června 2026
4. června 2026
Další výběr stručných aktualit z klinického výzkumu tentokrát upozorňuje na nové poznatky k interakcím látek ze skupiny GLP‑1RA s některými běžně užívanými perorálními léčivy, na čerstvá data k nové slibné molekule s potenciálem účinnosti (nejen) u pokročilého karcinomu pankreatu, ale i na souvislost psychiatrických onemocnění se zvýšeným onkologickým rizikem, respektive na nový konsenzus zpřesňující definici a dimenze duševního zdraví.
Z medicíny
Bakteriofágová terapie – stará zbraň proti novému problému

Bakteriofágová terapie – stará zbraň proti novému problému

3. června 2026
3. června 2026
Antibiotická rezistence je akutní globální hrozbou. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že rezistentní infekce způsobují ročně statisíce úmrtí a vývoj nových antibiotik zaostává. Do hledáčku výzkumu se proto vrací bakteriofágy – viry napadající bakterie. Jejich schopnost cíleně ničit patogenní kmeny, včetně těch rezistentních k antibiotikům, podporují i data z nedávných klinických studií.
Z medicínyRozhovory
Fenofibrát už není jen lékem na hypertriglyceridémii − s prof. Martinem Prázným o nových datech k diabetické retinopatii

Fenofibrát už není jen lékem na hypertriglyceridémii − s prof. Martinem Prázným o nových datech k diabetické retinopatii

2. června 2026
2. června 2026
Fenofibrát se znovu dostává do popředí zájmu nejen jako hypolipidemikum, ale také jako modalita přispívající ke zpomalení progrese časné diabetické retinopatie (DR). O aktuálních datech, praktických dopadech do klinické praxe i postavení fenofibrátu v současných doporučeních hovoříme s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Z medicíny
GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?

GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?

Téma: Včasná diagnostika vzácných onemocnění1. června 2026
Téma: Včasná diagnostika vzácných onemocnění1. června 2026
Vzácné autosomálně recesivní poruchy metabolismu gangliosidu GM2 jako Tayova−Sachsova či Sandhoffova choroba (podle postiženého enzymu) se většinou rozvíjejí v raném dětství a nemocní velmi brzy umírají. Existují však i formy s pozdním nástupem, u nichž je přítomná zbytková enzymová aktivita. Ty se projevují širokou škálou ne zcela specifických příznaků. Kdy bychom tedy měli na tato vzácná onemocnění pomyslet?
Z medicíny
Vitamin D jako prediktor kostní denzity u postmenopauzálních žen

Vitamin D jako prediktor kostní denzity u postmenopauzálních žen

1. června 2026
1. června 2026
Nedostatek vitaminu D je u postmenopauzálních žen častý a může zásadně ovlivnit zdraví kostí. Níže citovaná recentní observační studie potvrdila, že vyšší hladiny vitaminu D souvisejí s vyšší kostní denzitou a nižším rizikem osteopenie. Výsledky zároveň podtrhují význam životního stylu a připomínají význam komplexního přístupu – vedle hladiny vitaminu D hrají roli i věk, BMI, příjem kalcia i fyzická aktivita.
Z medicíny
Imobilizační syndrom zásadně ovlivňuje zdraví pacientů. Jak mu předcházet?

Imobilizační syndrom zásadně ovlivňuje zdraví pacientů. Jak mu předcházet?

1. června 2026
1. června 2026
Syndrom imobility je rozšířený stav u starších dospělých, charakterizovaný progresivní ztrátou mobility významně ovlivňující jak zdravotní stav, tak kvalitu života. Recentní přehledy odborné literatury shrnují dosavadní poznatky o patofyziologických důsledcích mobility, zejména deprivace mechanického zatěžování dolních končetin, a možnosti efektivního řešení tohoto problému.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Nový AI model v klinické dermatologii − vyšší přesnost, širší škála úloh

26. září 2025
26. září 2025

Funguje BCG vakcinace novorozenců i jako prevence astmatu?

29. září 2025
29. září 2025
Z medicíny
Enzymová substituční terapie může zlepšit sluch při deficitu ENPP1

Enzymová substituční terapie může zlepšit sluch při deficitu ENPP1

1. října 2025
1. října 2025

Neviditelné buňky sleziny, zlodějské glioblastomy, továrna na komáry a manželské diagnózy – „jednohubky“ z výzkumu 2025/31

2. října 2025
2. října 2025

Fenofibrát v prevenci progrese diabetické retinopatie – od sekundárních analýz k důkazům ze studie LENS

12. listopadu 2025
12. listopadu 2025
Z medicíny
Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025
Z medicíny
Enzymová substituční terapie může zlepšit sluch při deficitu ENPP1

Enzymová substituční terapie může zlepšit sluch při deficitu ENPP1

1. října 2025
1. října 2025
Z medicíny
Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

Nový AI model v klinické dermatologii − vyšší přesnost, širší škála úloh

26. září 2025
26. září 2025

Neviditelné buňky sleziny, zlodějské glioblastomy, továrna na komáry a manželské diagnózy – „jednohubky“ z výzkumu 2025/31

2. října 2025
2. října 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Noční směny mohou pro ženy znamenat vyšší riziko astmatu

8. srpna 2025
8. srpna 2025

Funguje BCG vakcinace novorozenců i jako prevence astmatu?

29. září 2025
29. září 2025

Fenofibrát v prevenci progrese diabetické retinopatie – od sekundárních analýz k důkazům ze studie LENS

12. listopadu 2025
12. listopadu 2025

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Přihlásit