Periferní nervová stimulace se používá již několik desetiletí v terapii chronické bolesti. Pro pooperační analgezii dosud nebyla užívána kvůli různým omezením, počínaje invazivním umístěním elektrod. Vývoj malých elektrod s možností ultrazvukem naváděného perkutánního zavedení však otevírá nové možnosti terapie akutní pooperační bolesti.
Periferní nervová stimulace se používá již několik desetiletí v terapii chronické bolesti. Pro pooperační analgezii dosud nebyla užívána kvůli různým omezením, počínaje invazivním umístěním elektrod. Vývoj malých elektrod s možností ultrazvukem naváděného perkutánního zavedení však otevírá nové možnosti terapie akutní pooperační bolesti.
Implantace totálních endoprotéz kolenních kloubů jsou většinou spojeny s rozvojem mírných až závažných pooperačních bolestí. V analgezii se zpravidla užívají opioidy, které mají řadu nežádoucích účinků. Další analgetické modality, jako například periferní nervový blok, mají také svá omezení. Neurostimulace byla v minulosti výrazně omezena v důsledku invazivity, potenciálního poškození nervových vláken a dalších komplikací.
Vývoj elektrod o malém průměru však umožňuje poměrně rychlé perkutánní zavedení elektrod pomocí ultrazvukové navigace do vzdálenosti 0,5–3 cm od nervových vláken. Prospektivní studie publikovaná v americkém Journal of Orthopaedic Surgery and Research se zaměřuje na účinky periferní nervové stimulace po artroplastických operacích kolenního kloubu.
Studie se zúčastnilo celkem 5 pacientů, u nichž orálně podávaná analgetika nepřinesla uspokojivý analgetický efekt. Doba sledování činila 60 dnů. Při bolestech přední části kolene byla nemocným zavedena elektroda o průměru 0,2 mm do vzdálenosti 0,5–1 cm od femorálního nervu. Při bolestech zadní části kolenního kloubu byla elektroda zavedena do vzdálenosti 1–3 cm od ischiadického nervu. Na elektrody byl napojen externí stimulátor. Primárním cílem bylo zhodnocení bolesti pomocí škály VAS před zavedením a po zavedení elektrod.
Perkutánní periferní nervová stimulace snížila klidové bolesti v průměru o 93 % (z průměrné hodnoty VAS 5 na 0,2), přičemž u 4 z 5 pacientů došlo k úplnému vymizení bolestí. Při pasivním a aktivním pohybu v kolenním kloubu došlo k průměrnému snížení intenzity bolesti o 27 %, resp. o 30 %. Maximální pasivní ani aktivní rozsah pohybu v kolenním kloubu nebyl periferní stimulací ovlivněn.
Perkutánní periferní nervová stimulace se může stát praktickou modalitou v analgetické terapii po ortopedických a chirurgických zákrocích.
(holi)
Zdroj: Ilfeld B. M., Gilmore C. A., Grant S. A. et al. Ultrasound-guided percutaneous peripheral nerve stimulation for analgesia following total knee arthroplasty: a prospective feasibility study. J Orthop Surg Res 2017 Jan 13; 12 (1): 4, doi: 10.1186/s13018-016-0506-7.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
