Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Jak dosáhnout dlouhodobé adherence a perzistence v reálné praxi

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 −⁠ otázky a odpovědi pro praxi

2. října 2023
7 min čtení
Hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze MUDr. Petra Smejkala jsme požádali, aby nám pomohl zodpovědět nejčastější otázky ohledně současných možností antivirotické léčby COVID-19, která představuje velmi účinný nástroj jak snížit riziko hospitalizace z této příčiny.

Jaké je v současnosti místo antivirotické léčby v boji s pandemií COVID-19 a jak se liší její účinnost od monoklonálních protilátek?

Reklama

Mezi odborníky stále panují diskuse, zda budoucnost léčby některých virových onemocnění tkví v antivirotikách, nebo v monoklonálních protilátkách. V tuto chvíli, pokud jde o COVID-19, rozhodně vedou antivirotika, protože bohužel na subvarianty omikronu, které v tuto chvíli kolují Českem, žádná monoklonální protilátka nepůsobí, zatímco antivirotika dokonce tři, jedno intravenózní a dvě perorální.

Reklama

Rozdíl mezi antivirotiky a monoklonálními protilátkami spočívá v tom, že antivirotikum působí uvnitř buňky, když už se do ní virus dostane. Konkrétně nirmatrelvir/ritonavir inhibuje proteázu, což je princip, na kterém fungují například antivirotika proti HIV nebo viru hepatitidy B. Monoklonální protilátky zastaví virus ještě před tím, než se do buněk dostane. Ale co se týká účinnosti, jsou srovnatelné.

Které léčebné modality mohou momentálně předepsat i praktičtí lékaři?

Již delší dobu máme k dispozici molnupiravir a dále nirmatrelvir/ritonavir, které mohou od 1. ledna 2023 pacienti dostat na recept v každé lékárně a může je předepsat v podstatě každý lékař. Dříve si pro ně pacienti museli chodit do nemocniční lékárny, teď jsou k dispozici ve všech lékárnách, což je velký posun.

V případě nirmatrelviru/ritonaviru se pro větší efekt léčby kombinují dvě účinné látky. Jaký je ve zkratce mechanismus jejich působení?

Tím vlastním antivirotikem je nirmatrelvir –⁠ inhibitor proteázy, tedy enzymu, který virus potřebuje, aby rozštěpil velký protein a zformoval se do té podoby, ve které pak buňku opouští a napadá další buňky. Jedná se o geniální místo, kde výzkum útočí na viry. A aby se tato látka neodbourávala v těle příliš rychle, nastupuje ritonavir a zvyšuje plazmatickou koncentraci nirmatrelviru.

Je tato léčba účinná na všechny v současné době se vyskytující varianty koronaviru?

Ano, na všechny dosavadní varianty, ale i subvarianty omikronu, o kterých víme. Žádnou další variantu jsme zatím nezaznamenali a doufejme, že ani žádná další nepřijde. Dovolím si říct, že nirmatrelvir ritonavir snižuje riziko hospitalizace kvůli COVID-19 až o 90 %.

Kdybychom se podívali na data, která jsou už teď k dispozici, jakých výsledků tato léčba dosahuje u pacientů s očkováním a bez něj?

Mezi oběma skupinami je v účinnosti léčby jen malý rozdíl a sám bych se na ni tímto prizmatem nedíval. Pokud je pacient rizikový a třeba byl očkován jenom jednou dávkou před několika lety, nedostal posilující dávku, pak imunita proti nemoci postupně vyvane a dostává se téměř do stavu, jako kdyby očkován nebyl. Očkovaný pacient s posilující dávkou se viru ubrání a antivirotikum ani nebude potřebovat, protože symptomy, které bude mít, nebudou závažné. Ale pokud bude pacient neočkovaný nebo třeba imunosuprimovaný, přestože je očkovaný, imunitu proti viru moc dobrou nemá. Posuzoval bych to tedy spíše z hlediska rizikovosti pacienta. Očkování mu snižuje riziko, že skončí na JIP, ale existují výjimky.

Obavy z očkování v době pandemie byly často spojené s obavou ze snížení imunity vůči ostatním nemocem. Měly nějaké opodstatnění?

To bych řekl, že je nonsens. Očkování přidává imunitu proti COVID-19, s imunitou jako celkem nezahýbá a proti ničemu ji nesnižuje.

A podařilo se nakonec vytvořit i imunitu kolektivní?

Kolektivní imunita je sekundární, přidaná hodnota očkování. V době pandemie nám bylo předkládáno, že člověk myslí především sám na sebe, tedy očkování v první řadě chrání nás samotné. Tím, že dosáhneme určité proočkovanosti, která se liší podle bazálního reprodukčního čísla nemoci, před ní také chráníme ostatní. V případě COVID-19 je třeba dodat, že imunita po očkování časem vyvane. Bohužel u subvariant omikronu, které teď přicházejí, klesá rychleji, je tedy trochu iluzorní se domnívat, že si někdy vytvoříme funkční kolektivní imunitu. O té se můžeme hovořit například u spalniček, kde imunita proti nemoci po očkování nebo prodělání onemocnění vydrží dlouhou dobu. Nedávno, kdy opět proočkovanost poklesla, se přitom spalničky opět začaly šířit. Ani když se opět dostaneme nad určitou hodnotu proočkovanosti, se tedy nedá říci, že kolektivní imunita je trvalou jistotou. Téměř každý jsme se s COVID-19 setkali nebo jsme očkovaní, takže máme určitou kolektivní imunitu, ale ne takovou, aby se koronavirus přestal šířit.

Na čem rychlost úbytku obranných látek závisí?

Zaprvé –⁠ jako u všech infekčních chorob –⁠ na organismu. Zdůrazňujeme důležitost očkování u starších lidí, protože faktorem je věk. Ze 42 tisíc lidí, kteří u nás na COVID-19 zemřeli, bylo více než 90 % ze skupiny starších 65 let. Druhým faktorem je primární imunodeficit a oslabení imunity léky. Týká se to pacientů po transplantacích na imunosupresivech nebo těch, kteří podstupují terapii kortikosteroidy, jež pomáhají například k potlačení projevů autoimunitních onemocnění.

Jaký je rozdíl mezi naší přirozenou imunitou, kterou získáme po setkání se s jakoukoliv nákazou, a tou vyvolanou očkováním?

Obecně je to u spousty onemocnění docela srovnatelné. V případě COVID-19 se tyto debaty, jestli je robustnější imunita po očkování, nebo po prodělaném onemocnění, vedly velmi dlouho. Imunita po prodělaném onemocnění se dá bohužel těžko měřit. Záleží nejenom na samotném organismu, ale také na tíži onemocnění nebo na tom, s jak velkou virovou náloží se dotyčný setkal. Je to tedy možné těžko standardizovat. Po prodělaném těžkém onemocnění COVID-19 u jedince s dobrou odolností je imunita tak robustní, že se dá srovnávat s tou po očkování. Ale u starších lidí nebo po jeho lehčím průběhu nevydrží tak dlouho jako po očkování. Abych tuto debatu uzavřel, ideální je takzvaná hybridní imunita, která vzniká po prodělaném onemocnění navíc k očkování.

Jak vypadá modelový pacient vhodný pro tuto léčbu?

V tomto případě mluvíme o kategorii takzvaného rizikového pacienta, s vysokým rizikem progrese do těžké formy COVID-19. To znamená, že skončí na kyslíku nebo na ventilátoru.

  • Do této skupiny patří především všichni lidé starší 65 let, rizikem je tedy věk.
  • Dále každý, jehož body mass index (BMI) přesahuje 35 kg⁠/⁠m2.
  • Potom každý, komu je víc než 55 let a trpí obezitou nebo vysokým krevním tlakem.
  • Mezi rizikové se počítají rovněž lidé s chronickým onemocněním ledvin či jater a diabetici včetně těch, kteří jsou léčeni perorálními antidiabetiky
  • Další kategorií jsou pacienti trpící primárním nebo sekundárním imunodeficitem. Zahrnuje to osoby po transplantacích, na terapii kortikosteroidy, na biologické léčbě a mohou být i očkovaní.
  • Mezi rizikové pacienty dále patří lidé, kteří mají chronické plicní onemocnění –⁠ CHOPN, plicní fibrózu a tak dále.
  • Zapomenout bychom neměli na skupinu těch, u nichž bych diagnostikován trombofilní stav, lupus, nedostatek antitrombinu, proteinu C nebo S a všechny známé choroby srážlivosti krve
  • Pak jsou tu pacienti s neurologickým onemocněním, které kvůli poruše nervů nebo centrální hyperventilaci ovlivňuje jejich schopnost dýchat.
  • Poslední kategorie zahrnuje všechny, u nichž lékař posoudí, že jsou z hlediska toho, že se u nich rozvine těžká forma COVID-19, rizikoví, to znamená, že budou potřebovat kyslík a musíme nasadit nějakou vyšší formu léčby nemoci. V tomto případě záleží na uvážení konkrétního lékaře.

Je třeba zdůraznit, že u nás je lék indikován u osob starších 18 let. Pacienti mladší 18 let, kteří splňují některé z uvedených kritérií, mohou léčbu dostat na uvážení lékaře.

Na které lékové interakce je třeba při antivirotické léčbě dávat pozor a jak postupovat v případě, kdy je u pacientů potřeba léčbu úplně zastavit nebo přerušit?

Je třeba rozlišit dvě základní věci: Na jedné straně existují léky, u kterých je podání nirmatrelviru/ritonaviru naprosto kontraindikované a lékař musí u pacienta zvolit jiné perorální antivirotikum. V tomto případě je na našem trhu dostupný molnupiravir. Abych uvedl příklad, týká se to antiarytmik amiodaronu nebo propafenonu, anxiolytika diazepamu nebo antipsychotika klozapinu.

Pak je možné vymezit skupinu léků, které je po dobu antivirotické léčby, na pět dnů, potřeba vysadit. Konkrétně uvedu statiny. U nich stačí vysadit léčbu den předtím, ale pozor –⁠ existují léky, které mají delší biologický poločas, takže je nutné je vysadit třeba dva dny předem.

Nakonec bych zmínil ještě skupinu léčiv, u kterých je možno redukovat dávku léku a terapii ponechat. Konkrétně jde například o guanfacinu na ADHD nebo anxiolytika buspironu.

Ohledně dočasného vysazení nebo redukce dávky je každopádně dobré konzultovat SPC nebo klinického farmaceuta.

Jaká data ze studií máme k účinnosti a bezpečnosti nirmatrelviru/ritonaviru?

Bezpečnost vyznívá v porovnání s placebem velmi dobře. Mohou se objevit poruchy chuti, nauzea, gastrointestinální příznaky, ale počítají se v jednotkách procent.

Účinnost léčby je také výborná. Přípravek byl ve studiích porovnáván s placebem a oproti němu snížil riziko hospitalizace nebo úmrtí o 89 % –⁠ to je výrazně lepší výsledek než u jakéhokoliv jiného antivirotika.

Jak je to v praxi s indikací a kontraindikací této léčby?

Zopakujme, že se podává se těm, kteří mají vysoké riziko progrese do závažné formy COVID-19, kdy je k terapii třeba kyslík. Skupiny vhodných příjemců léčby jsme vyjmenovali. Zadruhé by měl být pacient starší 18 let a zatřetí musí mít COVID-19, který byl verifikován testem. Ne nutně PCR, stačí antigenní. Kandidát k léčbě musí mít příznaky nemoci, ale ty nesmějí trvat déle než 5 dní, protože tehdy je účinnost antivirotik nejvyšší, aby zabránila postupu do těžké formy COVID-19.

Aktuální klinický stav pacienta navíc nesmí vyžadovat hospitalizaci, tedy nepotřebuje kyslík. Mimochodem nirmatrelvir/ritonavir je možné nasadit i za hospitalizace, ale pacient musí být v nemocnici s nějakým jiným onemocněním a nakazit se v ní třeba nějakým nezodpovědným návštěvníkem nebo zdravotníkem. Prognóza musí být vyhodnocena jako příznivá, nesmí to být infaustní případ.

Antivirotickou terapii se nedoporučuje podávat během těhotenství a u žen ve fertilním věku, které neužívají antikoncepci. Není na to moc studií, proto se to raději nedoporučuje. Během kojení by měla být léčba přerušena. A žena by neměla kojit do 7 dnů po jejím ukončení.

Pozor na pacienty, kteří mají poruchu ledvinných funkcí. U těch, jejichž glomerulární filtrace je 30–60 ml⁠/⁠min⁠/⁠1,73 m2, se dávka redukuje na poloviční.

O čem je třeba pacienty v souvislosti s preskripcí této léčby poučit?

Zaprvé je dobré, aby lékaři o možnosti léčby věděli a aby antivirotikum předepisovali v indikacích, o kterých jsme mluvili.

Jak jsme zmínili, tato terapie má i určité malé nežádoucí účinky, asi v 6 % případů se projevují poruchy chuti, dále se vyskytují gastrointestinální komplikace, konkrétně nauzeu nebo průjem asi v 1 % případů. To je dobré pacientovi říct. Samozřejmě jako na každý lék se i na nirmatrelvir/ritonavir může vyvinout alergická reakce. V tom případě je třeba nepokračovat v jeho užívání, léčbu přerušit a poradit se s lékařem.

Další důležitou instrukcí je co dělat v případě, že si pacient zapomene vzít dávku. Pokud neuplynulo více než 8 hodin, může ji užít opožděně. Pokud je časový skluz delší než 8 hodin, počká na další dávku, kterou měl užít ráno nebo večer. Už z důvodu metabolismu a farmakokinetiky léku by se neměla užít dvojnásobná dávka.

A pak je samozřejmě možné, že lék i přes vysoké procento své účinnosti nezabere. Pro tyto případy je dobré mít doma pulzní oxymetr, měřit si saturaci kyslíku. Pokud se pacient nezlepší a je dušný, neměl by moc dlouho čekat a je třeba co nejrychleji konzultovat lékaře. Ani nirmatrelvir/ritonavir totiž není „všespásná pilulka“.

   

Zaujal vás tento rozhovor? V nezkrácené verzi si jej můžete poslechnout také jako podcast.


 

 

Tagy:

Alergologie a imunologieDětská psychiatrieChirurgie všeobecnáInfekční lékařstvíIntenzivní medicínaKardiologieMikrobiologieNeurologiePraktické lékařství pro dospěléPsychiatrie

Populární články

Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026
Ketamin patří v psychiatrii mezi látky s rychlým nástupem antidepresivního účinku, jeho podání může vést ke zlepšení klinického stavu v řádu hodin až dnů. Vedle jeho farmakologického využití se v posledních letech rozvíjí ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP), která kombinuje biologický účinek látky s cílenou psychoterapeutickou prací a snaží se o prodloužení a prohloubení antidepresivního účinku.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

23. ledna 2026
23. ledna 2026
Proč některé pacientky s endometriózou mají jen malá ložiska, a přitom trpí nesnesitelnými bolestmi, zatímco jiné s rozsáhlými lézemi téměř žádné necítí? Mezinárodní tým vědců ve spolupráci se Sbarro Health Research Organization (SHRO) nejspíše našel odpověď.
TechnologieZ medicíny
K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

13. února 2026
13. února 2026
Umělá inteligence (AI) nachází uplatnění v diagnostice různých onemocnění a ani oční nejsou výjimkou. V tomto oboru se AI osvědčuje při vyšetření sítnice, pomáhá s analýzou jejích digitálních snímků a detekuje možné patologie. Jaká jsou specifika práce s AI a jaké výsledky lze s jejím rozšířením očekávat v českém kontextu, pro nás okomentovala MUDr. Eliška Martincová z Oční kliniky LF UK a FN Plzeň.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

23. ledna 2026
23. ledna 2026

K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

13. února 2026
13. února 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026
Z medicíny
Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

Proč endometrióza vyžaduje principy precizní medicíny

23. ledna 2026
23. ledna 2026
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

K časnějšímu záchytu VPMD může přispět i umělá inteligence. Jak to probíhá v praxi?

13. února 2026
13. února 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Přihlásit