Zmírnění dušnosti a zvýšení fyzické vytrvalosti jsou v současné době jedněmi z klíčových cílů v terapii stabilní chronické obstrukční plicní nemoci. Zásadní pozici v terapii CHOPN zaujímají dlouhodobě působící muskarinoví antagonisté a dlouhodobě působící β2-agonisté. Tiotropium patří mezi nejdéle užívaná anticholinergika s účinkem na muskarinové receptory M3. Působením tiotropia dochází k bronchodilataci přetrvávající 24 hodin, přičemž tato látka již od časných stadií CHOPN zpomaluje progresi onemocnění. Olodaterol je vysoce selektivním agonistou receptorů β2 zajišťujícím rychlý nástup bronchodilatace, která přetrvává nejméně 24 hodin.
Dvojitě zaslepených studií MORACTO 1 a 2 s nekompletním zkříženým uspořádáním se zúčastnili dospělí pacienti ve věku 40–75 let. Studie měly identický design. Každý z účastníků podstoupil 4 z 5 léčebných režimů oddělených 21denním vymývacím obdobím. Léčebný režim trval po dobu 6 týdnů, léčivo bylo podáváno 1× denně. Mezi léčebné režimy patřilo podávání fixní kombinace tiotropia/olodaterolu v dávce 2,5/5 μg a 5/5 μg, samotného tiotropia v dávce 5 μg či olodaterolu v dávce 5 μg a placeba. Léčiva i placebo byly aplikovány pomocí inhalátoru Respimat.
Mezi primární cíle studie patřilo zhodnocení inspirační kapacity plic před cvičením a doba vytrvalostního cvičení pomocí konstantní bicyklové ergometrie po 6 týdnech terapie (2 hodiny po podání dávky léku).
Studie MORACTO 1 se zúčastnilo 295 pacientů, studie MORACTO 2 pak 291 pacientů. Při kombinační terapii tiotropiem/olodaterolem v obou dávkovacích režimech bylo pozorováno signifikantní zlepšení parametru inspirační kapacity plic v porovnání s placebem i monoterapiemi (p < 0,0001). V porovnání s placebem bylo také v případě kombinované terapie pozorováno signifikantní zlepšení fyzické výdrže při cvičení (p < 0,0001), současně byla v porovnání s placebem signifikantně redukována intenzita dechového dyskomfortu (p < 0,0001). Zlepšení těchto dvou parametrů nebylo v porovnání s monoterapiemi konzistentní.
Z výsledků studií vyplývá, že kombinační terapie tiotropiem/olodaterolem v dávce 2,5/5 μg a 5/5 μg vedla v porovnání s placebem a monoterapiemi k signifikantnímu zlepšení hyperinflace plic a současně v porovnání s placebem také k signifikantnímu snížení dechového dyskomfortu a fyzické výdrže při cvičení.
(holi)
Zdroj: O'Donell D. E., Casaburi R., Frith P. et al. Effects of combined tiotropium/olodaterol on inspiratory capacity and exercise endurance in COPD. Eur Respir J 2017; 49 (4), pii: 1601348, doi: 10.1183/13993003.01348-2016.
