Na podzim roku 1587 trpěl toskánský vévoda František Medicejský sérií horeček, jež ho zanechaly vyčerpaného a zesláblého. V říjnu svému onemocnění podlehl. Oficiální příčinou úmrtí byla malárie, ale klevetníci si po staletí vyprávěli, že Františka otrávil závistivý mladší bratr Ferdinand. Nová analýza testovala přítomnost 6 druhů zimniček (Plasmodium), parazitických prvoků způsobujících malárii, v kosterních pozůstatcích vévody Františka a jeho staršího bratra, kardinála Giovanniho di Medici, který zemřel na malárii 25 let před Františkem.
Ve Františkových kostech byly nalezeny stopy mitochondriální DNA hned 2 plazmodií – P. falciparum, jež způsobuje tropickou malárii, a P. malariae, původce tzv. kvartány. Analýza Giovanniho žebra odhalila přítomnost P. falciparum se 2 dosud nepopsanými mutacemi. Zdá se tedy, že František byl malárií skutečně nakažený a Ferdinand je v tom nevinně.1, 2
Chronický stres se už dlouho považuje za tichého zabijáka, který přispívá k různým zdravotním problémům, včetně úzkosti a diabetu. Je známo, že tyto potíže se objevují při dlouhých obdobích napětí bez možnosti odpočinku a návratu k normálnímu fungování. Dosud však nebylo známo, co přesně se děje na úrovni mozku.
Nedávno publikovaná studie čínských vědců ukázala, že u chronicky stresovaných myší dochází k rapidnímu stárnutí astrocytů v amygdale, tedy oblasti odpovědné za zpracování emocí. Astrocyty jsou klíčové pro udržování optimální hladiny mozkové aktivity a řízení chemické signalizace mezi mozkem a krevním oběhem. Přechod astrocytů v oblasti amygdaly do senescence během chronického stresu vedl ke ztrátě komunikace s ostatními neurony a zvýšené aktivitě amygdaly, která je úzce spojená s úzkostí i sníženou produkcí inzulinu.
Vědci byli schopni tento efekt zvrátit pomocí terapie senolytiky (léčivy pro selektivní odstranění senescentních buněk) nebo suplementace L-serinem − aminokyselinou klíčovou pro propojení mezi astrocyty a neurony.3, 4
Hluboko v hypothalamu se skrývají neurony esenciální pro regulaci energetické homeostázy. Produkují neuropeptid AgRP (agouti-related protein), který hraje klíčovou roli ve spouštění pocitu hladu. Neurony AgRP jsou aktivní, pokud tělo potřebuje energii, a vypínají se po příjmu potravy.
Dosud byly považovány za jakési „měřiče kalorií“. Vědci z Pensylvánské univerzity však při pokusech s myšími modely ukázali, že příjem glukózy aktivitu těchto neuronů významně snižuje, zatímco příjem fruktózy v množství poskytujícím stejnou energetickou hodnotu má signifikantně menší efekt. Další experimenty odhalily, že fruktóza oproti glukóze spouští úplně jinou komunikační dráhu mezi mozkem a střevem. Tato dráha zahrnuje „odbočku“ přes bloudivý nerv.
Výsledky tak naznačují, že neurony AgRP namísto prostého počítání kalorií rozlišují jednotlivé druhy cukrů. Odlišné mechanismy odpovědi na příjem sacharidů by mohly vysvětlovat preferenci glukózy oproti fruktóze. Možná proto je čokoláda o tolik lákavější než jablko.5, 6
Měchovci jsou drobné hlístice běžně infikující střeva lidí v tropických oblastech se špatnou hygienou. Vzhledem ke své schopnosti uvolňovat látky podporující přežití ve střevě hostitele, mezi něž patří i řada molekul s protizánětlivým účinkem, byli již dříve studováni v léčbě zánětlivých střevních onemocnění. Vědci z Washingtonovy univerzity v St. Louis se však rozhodli nespoléhat na červíkovy vlastní molekuly a připravili geneticky modifikovaného měchovce rodu Ancylostoma ceylanicum schopného produkovat a uvolňovat léčivo v živém hostiteli.
Systém testovali na protilátce proti tetrodotoxinu − smrtelnému neurotoxinu z ryby fugu. Po podání modifikovaného měchovce pokusným křečkům docházelo k vylučování protilátky do krevního oběhu hostitele. Krevní sérum křečků bylo schopné tetrodotoxin částečně neutralizovat. Mezi výhody měchovců jakožto výrobce léčivé látky patří několikaleté přežívání ve střevě hostitele a hlavně omezená infekce, která je v případě potřeby snadno vyléčitelná podáním jediné dávky antiparazitika. V hostitelském organismu se tito hlísti nemnoží. Ačkoli ve střevě kladou vajíčka, larvy potřebují pro svůj vývoj pobyt v půdě.
Vědci uvažují také o genetických úpravách, které by bránily uvolňování larev do prostředí. Zdá se, že geneticky upravení měchovci by mohli být zajímavou platformou pro onemocnění vyžadující dlouhodobou cílenou léčbu zejména ve střevě.7, 8
(este)
Zdroje:
1. Ochoa A., Miller S. L., Reilly P. F. et al. Ancient DNA analyses of remains of the Medici family (16th century) provide insights into the genetic variation of Plasmodium falciparum. iScience 2026; 29 (7): 116371, doi: 10.1016/j.isci.2026.116371.
2. Wilcox C. Ancient DNA solves Medici murder mystery. ScienceAdviser, 2026 Jul 13. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-ancient-dna-solves-medici-murder-mystery#ancient-dna
3. He A., Zhu Y., Liang C. et al. Amygdala astrocyte senescence drives stress-induced anxiety and hyperglycemia. Cell Metab 2026 Jul 7; 38 (7): 1385–1403.e10, doi: 10.1016/j.cmet.2026.03.006.
4. Wilcox C. Stress causes brain cells to rapidly age. ScienceAdviser, 2026 Jul 29. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-having-helpless-babies-part-being-human#stress-causes
5. McKnight A. D., de Araujo A., Hsu F. Y. et al. Attenuated hypothalamic response to fructose via a dedicated gut-brain pathway. Neuron 2026 Jun 10: S0896-6273(26)00384-3, doi: 10.1016/j.neuron.2026.05.013.
6. Wilcox C. When hungry for sugar, the brain isn’t fooled by calories. ScienceAdviser, 2026 Jun 16. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-when-hungry-sugar-brain-isn-t-fooled-calories#when-hungry
7. Singh K. S., Bharti S., Rosa B. A. et al. Transgenic hookworm secretes anti-tetrodotoxin human single chain antibody. Nat Commun 2026 Jun 3; 17 (1): 4691, doi: 10.1038/s41467-026-73447-9.
8. Ballard S. Genetically modified hookworms produce and deliver therapeutics. WashU Medicine, 2026 Jun 3. Dostupné na: https://medicine.washu.edu/news/genetically-modified-hookworms-produce-and-deliver-therapeutics
