Postmenopauzální osteoporóza zůstává zásadní výzvou v oblasti prevence zlomenin a zajištění kvality života. Kromě antiresorpční léčby jsou nyní k dispozici osteoanabolické přípravky. Vzájemné porovnání 2 osteoanabolických léků z hlediska efektu na BMD i bezpečnosti přináší metaanalýza 4 randomizovaných kontrolovaných studií.
Cílem práce byla metaanalýza účinnosti a bezpečnosti romosozumabu a teriparatidu v léčbě postmenopauzální osteoporózy. Proveden byl systematický průzkum databází PubMed, Embase, Cochrane Library, Web of Science a Cochrane Controlled Trials Register do června 2019. Primárními sledovanými parametry byly procentuální změna hustoty kostního minerálu (BMD) bederní páteře a celkové oblasti proximálního femuru (total hip) za 6 a 12 měsíců od zahájení léčby. Sekundárními sledovanými parametry byly změna BMD krčku femuru ve stejném období a bezpečnost léčby.
Do analýzy byly zařazeny 4 randomizované klinické studie zahrnující celkem 1304 žen léčených romosozumabem (210 mg 1× měsíčně s.c.) nebo teriparatidem (20 µg 1× denně s.c.). Všechny pacientky byly starší 60 let, měly T-skóre −3,5 až −2,0 a současně užívaly denosumab 60 mg s.c. každých 6 měsíců po dobu 12 měsíců. Metaanalýza ukázala lepší výsledky při léčbě romosozumabem ve všech sledovaných oblastech:
Romosozumab vedl k významně většímu nárůstu BMD bederní páteře než teriparatid. Po 6 měsících léčby (n = 514) průměrně o 3,54 % (95% interval spolehlivosti [CI] 3,13−3,94; p < 0,001), po 12 měsících (n = 620) o 4,93 % (95% CI 4,21−5,64; p < 0,001).
Romosozumab také významně více zvýšil BMD v celkové oblasti proximálního femuru. Po 6 měsících léčby (n = 514) průměrně o 2,27 % (95% CI 0,62−3,91; p = 0,007) a po 12 měsících (n = 570) o 3,17 % (95% CI 2,68−3,65; p < 0,001).
Dvě studie hodnotily změny BMD krčku femuru (n = 514 pro hodnocení po 6 i po 12 měsících), superiorita romosozumabu byla potvrzena i v tomto případě. S romosozumabem byl nárůst po 6 měsících větší o 2,30 % (95% CI 0,51−4,08; p = 0,01) a po 12 měsících o 3,04 % (95% CI 2,29−3,78; p < 0,001).
Reakce v místě vpichu byla méně častá při léčbě romosozumabem. Výskyt závažných nežádoucích příhod byl v obou skupinách srovnatelný.
Tato metaanalýza ukázala lepší účinnost romosozumabu v porovnání s teriparatidem při zvyšování BMD v léčbě postmenopauzální osteoporózy. Romosozumab měl také lepší bezpečnostní profil z hlediska výskytu reakcí v místě vpichu.
(lexi)
Zdroj: Tian A., Jia H., Zhu S. et al. Romosozumab versus teriparatide for the treatment of postmenopausal osteoporosis: a systematic review and meta-analysis through a grade analysis of evidence. Orthop Surg 2021; 13 (7): 1941−1950, doi: 10.1111/os.13136.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
