Vliv osamělosti na kardiovaskulární morbiditu potvrzují data z rozsáhlých britských databází zahrnujících téměř půl milionu osob, detailně klinicky i geneticky vyšetřených. Studie publikovaná v JACC Heart Failure ukázala, že s rostoucí mírou sociální izolace významně narůstá riziko rozvoje srdečního selhání. Osoby s vysokým genetickým rizikem, které byly zároveň sociálně izolované, měly o 65 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání než lidé s nízkým genetickým rizikem a dobrým sociálním zázemím. Sociálně izolovaní lidé mají zároveň tendenci k méně zdravému životnímu stylu – méně se pohybují, častěji kouří, více konzumují alkohol a hůře se stravují. Tyto faktory se kumulují a kardiovaskulární riziko dále zvyšují.
Podle přednosty 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze profesora Aleše Linharta řada populačních studií potvrzuje, že sociální izolace a osamělost jsou spojeny s vyšším rizikem infarktu myokardu i cévní mozkové příhody, a to v řádu desítek procent. Kardiovaskulární zdraví proto nelze redukovat pouze na tradiční rizikové faktory, jako jsou hladina cholesterolu, krevní tlak či diabetes.
Na rozvoji KV rizika se podílí širší spektrum biologických procesů, včetně chronického nízkoúrovňového zánětu, neuroendokrinních mechanismů a změn autonomní regulace, které jsou ovlivnitelné životním stylem i psychosociálními a socioekonomickými podmínkami.
Dlouhodobě je známo, že nižší vzdělání, horší socioekonomické postavení a nezaměstnanost jsou spojeny s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění a horší prognózou po prodělaných příhodách. Naopak vyšší příjem a stabilní sociální zázemí souvisejí s příznivější prognózou, což potvrzují i dostupná data z Česka.
Sociální izolace a osamělost nejsou podle profesora Linharta faktory, které by bylo možné plně řešit v rámci zdravotní péče. Přesto by měly být součástí širší prevence a odborné diskuse. Pozitivní zprávou je, že od ledna příštího roku začnou praktičtí lékaři u osob starších 50 let systematicky vyšetřovat laboratorní marker srdečního selhání.
Psychiatrický pohled na vztah mozku, osamělosti a kardiovaskulárního zdraví objasňuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze docent Martin Anders. Za jeden ze zásadních aspektů pro zachování duševního zdraví považuje komunikaci člověka s člověkem. Kontakt mezi lidmi je podle něj jedním z nejsilnějších stimulačních momentů lidské existence. Dochází při něm ke kontaktu dvou lidských mozků – prostřednictvím pohledu, mimiky, neverbální komunikace a vzájemné interakce. Tyto procesy mají významný vliv na mozkovou neuroplasticitu a její dlouhodobé udržení.
Dobře doložený je dnes také vliv zánětlivých procesů v periferii, například u kardiovaskulárních onemocnění, které mají přímý dopad na centrální nervový systém. Důsledkem těchto procesů tak mohou být nejen kardiovaskulární choroby, ale i duševní poruchy. Je známo, že po prodělaném infarktu myokardu dochází u části pacientů k ovlivnění mozkových funkcí. Pokud se rozvine emoční dysregulace, je další prognóza těchto nemocných výrazně horší a jejich délka života kratší než u pacientů, u nichž k této poruše nedojde.
Docent Anders v této souvislosti zdůrazňuje, že pro lidské zdraví – a pravděpodobně zcela zásadně – má význam schopnost prožívat hedonii. Prožitek radosti podle něj není luxusem, ale důležitým ochranným faktorem psychického i tělesného zdraví.
Dalším fenoménem, který stojí za pozornost, je tzv. holiday effect. Analýzy ukazují, že nejvyšší mortalita v populaci je zaznamenávána v období Vánoc a přelomu roku. Podílí se na tom kombinace emočního stresu spojeného s tlakem na „povinnou pohodu“, nižší míra fyzické aktivity, dietní excesy i tendence odkládat návštěvu lékaře s tím, že obtíže „po svátcích přejdou“. Právě tyto faktory mohou aktivovat zánětlivé procesy a urychlit rozvoj kardiovaskulárních komplikací.
Docent Anders se dotkl také otázky, zda rostoucí obliba komunikace prostřednictvím AI modelů, někdy vnímaných jako náhrada sociálních vazeb, může vést ke zlepšení duševního zdraví nebo naopak k prohlubování osamělosti. Podle jeho názoru bychom tento typ komunikace neměli přeceňovat. Dostupná data nenaznačují, že by interakce s AI „společníky“ vedla ke zlepšení duševního zdraví. Naše genetická výbava je podle něj nastavena na vztah člověk–člověk, nikoliv člověk–obrazovka. Za důležité proto považuje aktivní zapojení do komunitního života, ať už formou organizovaných procházek městem, sportovních týmů nebo zájmových spolků. Sdružování v komunitách přirozeně podporuje duševní zdraví, ale často bývá podceňováno, protože jde o doporučení jednoduché, nikoli výlučně medicínské.
Hlavním poselstvím je proto jednoduchá výzva: setkávejme se a udržujme mezilidské vztahy. I zdánlivě malá setkání mají pozitivní vliv na mozkovou činnost, podporují neuronální plasticitu, a tím i celkové zdraví.
(asa)
Zdroje:
1. Osamělost škodí srdci. Tisková konference České kardiologické společnosti. Praha, 11. 12. 2025.
2. Liang Y. Y., Chen Y., Feng H. Association of social isolation and loneliness with incident heart failure in a population-based cohort study. JACC Heart Failure 2023; 11 (3): 334–344, doi: 10.1016/j.jchf.2022.11.028.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
