První porod živého dítěte po transplantaci dělohy u 35leté Švédky s kongenitální aplazií uteru potvrzuje proveditelnost tohoto postupu. Dárkyní byla 61letá žena, která porodila dvě děti.
Dosud bylo popsáno 11 pokusů o transplantaci dělohy u lidí. V říjnu 2014 byl v Lancetu publikován první případ, kdy žena po transplantaci dělohy donosila dítě. Jednalo se o pacientku s Rokitanského syndromem, která podstoupila transplantaci dělohy v Univerzitní nemocnici Sahlgrenska ve švédském Göteborgu.
Tato pacientka podstoupila před transplantací se svým partnerem in vitro fertilizaci a celkem bylo uchováno 11 embryí ve zmrazeném stavu. Pooperační průběh u dárkyně i příjemkyně dělohy byl bez komplikací. První menstruace se dostavila za 43 dní po transplantaci a probíhala pravidelně v intervalech 26 až 36 dnů. Za rok po transplantaci podstoupila žena transfer embrya, který vedl k těhotenství. Pacientka užívala trojkombinaci imunosupresiv (tacrolimus, azathioprin a kortikosteroidy), ve které pokračovala i během těhotenství. Třikrát došlo k mírné rejekci štěpu, z nichž k jedné došlo během těhotenství. Všechny byly vyřešeny kortikosteroidy.
Růst plodu a průtok krve děložními tepnami i pupečníkem byly po celou dobu těhotenství normální. Pacientka byla hospitalizována z důvodu preeklampsie po 31 týdnech a 5 dnech gestace a z důvodu abnormálního kardiotokogramu byla po 16 hodinách provedena sekce. Narodil se jí chlapeček s normální porodní hmotností vzhledem ke gestačnímu věku (1775 g) a skóre dle Apgarové bylo 9, 9 a 10.
I když se jedná o zcela unikátní, až „neuvěřitelný“ výsledek, první případ narození živého dítěte po transplantaci dělohy ukazuje, že tento koncept, který je jediným postupem při infertilitě dané úplnou absencí dělohy, je v klinické praxi realizovatelný, a to dokonce i když je dárkyní žena po menopauze.
(zza)
Zdroj: Brannstrom M., Johannesson L., Bokstrom H., et al. Livebirth after uterus transplantation. Lancet. 2014 Oct 6; pii: S0140-6736(14)61728-1; doi: 10.1016/S0140-6736(14)61728-1. [Epub ahead of print]
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
