Urologická klinika dnešní 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byla slavnostně otevřena 22. září 1976. Jejím duchovním otcem byl prof. MUDr. Eduard Hradec, DrSc. „Je člověkem, který to všechno vymyslel, byl iniciátorem, hlavním tvůrcem koncepce a hybatelem vzniku urologické kliniky,“ říká na úvod současný přednosta prof. MUDr. Viktor Soukup, Ph.D.
Od roku 1953 byla urologie nadstavbovým oborem, realizovala se však převážně na chirurgických odděleních. Na konci 60. let 20. století se otevřela debata o reorganizaci zdravotnictví, s níž souvisel také vznik samostatné univerzitní budovy. Ta architektonicky vzešla ze studie Vratislava a Evy Růžičkových a Borise Rákosníka. Nové pracoviště bylo otevřeno s kapacitou 96 lůžek a o pacienty pečovalo 30 lékařů. Koncept subspecializací, na kterém byl postaven chod kliniky, se dodržuje dodnes.
Zlatý věk pracoviště zažívalo v 80. letech, kdy se stalo velkým univerzitním centrem, v němž na jednom místě koncentrovalo například dialyzační jednotku, vlastní JIP, laboratoře či dětské lůžkové oddělení. 90. léta se nesla v duchu navazování mezinárodní spolupráce a po roce 2000 převážil důraz na miniinvazivní techniky, což v roce 2023 vyvrcholilo otevřením centra robotické chirurgie.
Vybavení dnešního komplexního výukového a vědeckého centra představil současný primář MUDr. Michal Pešl. Klinika nabízí 5 operačních sálů, přičemž jeden je určen pro robotické operace (systém da Vinci Xi). Za necelý rok 2025 (zhruba do konce listopadu) bylo na urologické klinice provedeno 2365 operací, z toho každá dvanáctá (195) roboticky. „V současné době jsme schopni veškeré urologické orgány operovat robotickým systémem. Robotika se v podstatě vyvinula z laparoskopie a více než 80 % laparoskopické operativy se překlopilo do robotiky,“ popisuje vývoj v oboru MUDr. Pešl.
Samotný robotický systém se skládá ze 3 částí – u konzole, která není bezprostředně u těla operovaného, sedí chirurg (nemusí být sterilně oblečen), u robota je připraven sterilně oděný asistent připravený k manipulaci s robotem a vedle robota je umístěna věž se zdrojem energie a zobrazovacím systémem. „Pacient je během operace sklopený v Trendelenburgově poloze, to znamená hlavou dolů o 25–30 %, což nám pomáhá, protože střeva se podle gravitace nahrnou blíž k hrudníku a my máme větší prostor pro operaci v malé pánvi,“ upřesňuje primář Pešl a dodává: „Urologie není obor, kde by si operatér vystačil se skalpelem a nůžkami. Jsme závislí na technologiích a materiálním vybavení, pokrok ovlivňuje způsob léčby, který poskytujeme našim pacientům. Jako budoucí vývoj vidím další rozšiřování indikací při operacích, operujeme stále složitější nálezy.“
Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze se pyšní také největším pracovištěm dětské urologie v Česku. Působí na ní pětina všech tuzemských atestovaných dětských urologů.
Oddělení dětské urologie představil jeho vedoucí lékař MUDr. Josef Sedláček. Pracoviště poskytuje péči o pacienty s vrozenými vadami močových cest a genitálu, neurogenními a funkčními poruchami močových cest. Rozšíření kapacit si vyžádal stoupající počet pacientů s urolitiázou. V centru pozornosti jsou rekonstrukce hypospadií, na klinice se jich provádí nejvíce v Česku a má konziliární úlohu. „Máme možnost nabízet péči i o nejmenší děti, protože dorazily endoskopy, které v Česku myslím nikdo jiný nemá – dětské mikronefroskopy, jež umožňují operovat pro konkrementy i děti mladší jednoho roku,“ vysvětluje MUDr. Sedláček.
A další zajímavosti? Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze hraje prim v laparoskopických rekonstrukčních operacích u dětí, má největší soubor těchto pacientů. Od roku 2024 se spustil robotický program i pro děti. Na vrub si může klinika připsat také publikaci „Dětská urologie“ (Kočvara, Drlík a kol., 2023), která nahradila 72 let starou monografii.
(pok)
Zdroj: Od skalpelu k robotice: Urologie ve VFN slaví 50 let a udává trendy české i světové urologie. Urologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, 26. 11. 2025.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
