Poruchy příjmu potravy představují závažný zdravotní problém spojený se snížením kvality života, zvýšenou potřebou zdravotní péče a vysokým výskytem psychiatrických komorbidit. Záchvatovité přejídání a mentální bulimie jsou také často spojené s obezitou, diabetem mellitem 2. typu (DM2) a kardiovaskulárními chorobami. BED představuje nejčastější poruchu příjmu potravy charakterizovanou epizodami konzumace obrovského množství jídla provázenými pocitem ztráty sebekontroly a viny. Často je spojena s depresí a úzkostí.
Terapeutické možnosti jsou velmi omezené. Na minimálních důkazech je založené podávání lisdexamfetaminu a topiramátu, které je navíc limitováno značnými nežádoucími účinky. Slibné efekty cílící na patofyziologické dráhy zapojené u BED nedávno prokázaly látky založené na agonismu receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA).
GLP-1 hraje významnou roli v centrální signalizaci pocitu sytosti a prokazatelně zpomaluje vyprazdňování žaludku. Jde o anorektický hormon secernovaný endokrinními buňkami tenkého střeva a preproglukagonovými neurony v mozku, které dohromady tvoří periferní a centrální složku systému GLP-1.
Léčiva založená na GLP-1RA indikovaná v léčbě DM2 a obezity či nadváhy prokazatelně snižují tělesnou hmotnost. Bylo doloženo, že ovlivňují vyplavování neurotransmiterů souvisejících s hladem a pocitem odměny v hypothalamu a striatu a vedou ke snížení konzumace potravy. Nervové dráhy zapojené do snížení příjmu potravy zprostředkovaného receptory pro GLP-1 zahrnují centra příjmu potravy v hypothalamu a zadním mozku, mezolimbický systém odměn (např. ventrální hippokampus) a některé části předního mozku, jako je mediální prefrontální kortex.
Vzhledem k potřebě nové terapie BED a popsaným slibným efektům GLP-1RA provedli autoři níže citované práce systematický průzkum literatury a metaanalýzu vyhledaných studií, které hodnotí vliv GLP-1 na záchvatovité přejídání. Zaměřili se na antropometrické ukazatele redukce tělesné hmotnosti.
Systematický průzkum byl proveden v databázích PubMed, Scopus, Web of Science a Cochrane Library k listopadu 2024. Autoři vyhledali studie, které porovnávaly podávání GLP-1RA s úpravou životního stylu, placebem nebo jinou medikací u osob s BED primárně z hlediska redukce tělesné hmotnosti. Do finální metaanalýzy bylo zařazeno 5 studií publikovaných v letech 2015–2023, které zahrnovaly 182 pacientů (91 léčených GLP-1RA a 91 v kontrolních skupinách).
Primárními sledovanými parametry byly tělesná hmotnost, BMI a obvod pasu, sekundárně emoční jedení.
Sdružená analýza ukázala, že pacienti užívající GLP-1RA dosáhli významně většího snížení tělesné hmotnosti (průměrně o 3,81 kg; 95% CI −5,14 až −2,49; p < 0,01), významně většího snížení BMI (průměrně o 1,48 kg/m2; 95% CI −2,06 až −0,90; p < 0,01) i obvodu pasu (průměrně o 3,14 cm; 95% CI −5,16 až −1,11; p < 0,01) než probandi v kontrolních skupinách.
Kromě toho bylo ve skupinách s GLP-1RA zjištěno významně větší snížení skóre na Škále záchvatovitého jedení (BES), a to o 8,14 bodu více než v kontrolních skupinách (95% CI −13,13 až −3,15; p < 0,01). To vše ukazuje statisticky významný účinek GLP-1RA u pacientů s BED.
Terapeutická účinnost GLP-1RA je doložena u DM2 a obezity či nadváhy. Citovaná metaanalýza ukazuje přínos těchto léků u pacientů s poruchami příjmu potravy, konkrétně BED, u nichž podle kontrolovaných studií vede ke snížení tělesné hmotnosti, BMI a obvodu pasu a také snižuje skóre záchvatovitého jedení.
Tyto důkazy spolu s omezenými možnostmi léčby poruch příjmu potravy volají po uspořádání dlouhodobých placebem kontrolovaných studií, které by zhodnotily účinnost a bezpečnost moderních antiobezitik v léčbě nemocných s poruchami příjmu potravy. Zvýšení povědomí psychiatrů a dalších lékařů o jejich terapeutickém potenciálu u pacientů se záchvatovitým přejídáním může zlepšit management této poruchy.
(zza)
Zdroj: Radkhah H., Rahimipour Anaraki S., Parhizkar Roudsari P. et al. The impact of glucagon-like peptide-1 (GLP-1) agonists in the treatment of eating disorders: a systematic review and meta-analysis. Eat Weight Disord 2025 Feb 1; 30 (1): 10, doi: 10.1007/s40519-025-01720-9.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
