Komorbidity silně ovlivňují výsledky léčby těžkého astmatu

Článek si můžete poslechnout také v audio verzi:

Těžké astma

Asthma bronchiale je chronický zánětlivý stav postihující dýchací cesty charakterizovaný jejich zvýšenou citlivostí a obstrukcí. Tíže onemocnění a výskyt příznaků v čase kolísají vlivem zevních faktorů zahrnujících fyzickou aktivitu, alergeny, změny počasí, respirační infekce a komorbidity.

Astma postihuje celosvětově asi 300 milionů lidí. Těžké astma je samostatný fenotyp tohoto onemocnění charakterizovaný přetrvávajícími příznaky a častými exacerbacemi, který vyžaduje léčbu vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů (IKS) plus další léky včetně časté potřeby podávání perorálních kortikosteroidů (OKS). Podle odhadů se týká 5–10 % pacientů s astmatem.

Komorbidity astmatu

Klinický průběh i léčbu astmatu významně ovlivňují komorbidity. Mohou zhoršovat respirační příznaky pacientů a zhoršovat kvalitu jejich života (QoL). U nemocných s těžkým astmatem se z komorbidit nejčastěji vyskytují alergická rýma, chronická sinusitida, nosní polypy, spánková apnoe, GERD (která je zjištěna ve 40–60 % případů a jejíž vznik zřejmě podporuje abnormální fyziologie dýchání), CHOPN, diabetes, dyslipidémie, kardiovaskulární onemocnění, osteoporóza a depresivní porucha.

Již předchozí studie ukázaly, že například přítomnost CHOPN vede u pacientů s astmatem k horším výsledkům léčby, vyššímu výskytu exacerbací, nižší QoL a rychlejšímu poklesu plicních funkcí. S přibývajícím věkem výskyt komorbidit stoupá, přičemž multimorbidita zhoršuje klinické výsledky, zvyšuje mortalitu a náklady na zdravotní péči.

Účel studie

I přes zjevný klinický význam je k dispozici jen minimum longitudinálních dat o vývoji a dopadu komorbidit u pacientů s těžkým astmatem. Cílem Švýcarského registru těžkého astmatu (SSAR −⁠ Swiss Severe Asthma Registry) je longitudinálně shromažďovat komplexní informace o pacientech s těžkým astmatem v této zemi, lépe pochopit faktory, které ovlivňují výsledky léčby, a na základě těchto dat optimalizovat diagnostiku a léčbu nemocných.

V červenci 2025 byly publikovány výsledky studie využívající údaje z tohoto registru, která se zaměřila na prevalenci komorbidit astmatu a jejich souvislost s kontrolou astmatu, QoL a plicními funkcemi.

Metodika

Do SSAR jsou zařazováni pacienti starší 6 let, kteří splňují kritéria těžkého astmatu dle Evropské respirační společnosti a Americké hrudní společnosti (ERS/ATS) a se zařazením do registru souhlasí (sami či jejich zákonní zástupci).

V citované studii byla analyzována data 234 pacientů zařazených do SSAR v letech 2019–2022 s nejméně 2letým sledováním. Dlouhodobě u nich byly hodnoceny parametry jako skóre testu kontroly astmatu (ACT), QoL dle specifického dotazníku pro astma (Mini AQLQ), výskyt akutních exacerbací a plicní funkce: usilovná vitální kapacita plic (FVC), jednosekundová vitální kapacita plic (FEV₁), difuzní kapacita plic pro oxid uhelnatý (DLCO), frakce vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO) a jejich souvislost s komorbiditami.

Hodnocená populace pacientů

V době zařazení činil průměrný věk pacientů 56,1 roku, 52,1 % tvořili muži, 22,2 % jedinců mělo astma diagnostikováno v dětství a 9,8 % byli aktivní kuřáci. Průměrný BMI zařazených činil 27,3 kg/m² a ≥ 1 exacerbaci astmatu mělo v posledních 12 měsících 53 % nemocných. Z fenotypů astmatu se ve 46,2 % případů jednalo o alergickou, ve 37,6 % o nealergickou a v 16,2 % o smíšenou formu. Většina pacientů (83,3 %) při zařazení do registru užívala v udržovací léčbě fixní kombinaci IKS a dlouhodobě působících beta-agonistů (LABA). Více než 80 % jich bylo v době sledování léčeno monoklonálními protilátkami (benralizumab, dupilumab, mepolizumab, omalizumab aj.). Tyto parametry se během sledování vyvíjely.

Z komorbidit byly v době zařazení nejčastější alergie (55,1 %), chronická rinosinusitida (48,3 %) a nosní polypy (35 %). GERD mělo 29,1 % pacientů, arteriální hypertenzi 21,4 %, další kardiovaskulární onemocnění 11,5 %, CHOPN 11,5 %, depresivní poruchu 10,3 %, obezitu 27,3 % a multimorbidních (definováno jako přítomnost  > 2 z uvedených komorbidit) bylo 63,3 % zařazených.

Výsledná zjištění

V průběhu sledování se skóre ACT i QoL významně zlepšila a frekvence exacerbací klesla. Prevalence uvedených komorbidit zůstala stabilní.

Výsledky ukázaly, že přítomnost CHOPN významně koreluje s nižším skóre ACT (b² 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,76–0,92; p < 0,001), nižším skóre Mini AQLQ (b² 0,88; 95% CI 0,80–0,97; p = 0,01) a nižšími hodnotami FEV₁ (b² 0,79; 95% CI 0,67–0,93; p = 0,006) a FVC (b² 0,90; 95% CI 0,83–0,99; p = 0,028).

Přítomnost GERD vykázala významnou souvislost s nižším skóre ACT (b² 0,91; 95% CI 0,87–0,97; p = 0,009) a Mini AQLQ (b² 0,92; 95% CI 0,86–0,98; p = 0,006) a tito nemocní měli také 2,5× vyšší výskyt exacerbací než jedinci bez GERD (poměr šancí [OR] 2,51; 95% CI 1,20–5,23; p = 0,014).

U pacientů s depresivní poruchou byla zjištěna významně nižší DLCO (b² 0,74; 95% CI 0,64–0,85; p < 0,001), u pacientů s obezitou významně nižší skóre Mini AQLQ (b² 0,93; 95% CI 0,88–0,99; p = 0,016). U multimorbidních nemocných výsledky ukázaly více než 4× vyšší pravděpodobnost výskytu nejméně 1 exacerbace (OR 4,18; 95% CI 1,60–10,91; p = 0,003).

Nebyl zjištěn významný vliv hypertenze, KV onemocnění, alergií, chronické rinosinusitidy ani nosních polypů na sledované parametry.

Závěr

Autoři svou práci uzavírají s tím, že vzhledem ke zjištěné silné souvislosti mezi komorbiditami, jako jsou GERD, obezita a CHOPN, na jedné straně a horšími výsledky léčby astmatu, nižší kvalitou života, větším poklesem plicních funkcí a vyšším výskytem exacerbací na straně druhé je u pacientů s astmatem potřebný personalizovaný přístup s řešením uvedených komorbidit.

(zza)

Zdroj: Jaun F., Kanagarasa M., Boesing M. et al. The effect of comorbidities on asthma-related outcomes over a two-year period: a prospective analysis of Swiss Severe Asthma Registry (SSAR). J Asthma Allergy 2025 Jul 15; 18 : 1105−1118, doi: 10.2147/JAA.S521005.

CZ-7863 / Datum přípravy 08/2025

Pusťte si také video průvodce referováním:

Centra pro léčbu těžkého astmatu v České republice