Vnitřní hodiny lidského organismu sídlí v části mozkové tkáně zvané hypotalamus. Zde dochází k produkci spánkového hormonu melatoninu. Uvolňování melatoninu přes den potlačuje sluneční záření, které dopadá na sítnici lidského oka. S příchodem soumraku naopak dochází ke zvýšené tvorbě tohoto hormonu, který je zodpovědný za kvalitu spánku. Lidské tělo si časem zvykne na pravidelné střídání dne a noci, což se projeví i v pravidelné sekreci melatoninu. Problém tak nastává, když se posuneme o několik časových pásem jinam. Organismu poté nějakou dobu trvá, než se přeřídí dle nového denního řádu. Přechodný zmatek biologických hodin se projeví poruchami spánku a bdění.
Jedinci cestující na východ mají problém večer usnout a ráno vstát. Cestovatelé putující na západ naopak pociťují ospalost ve večerních hodinách a ráno se velmi brzy budí. Příznaky jet lagu se však různí. Velkou roli hraje rozdílná schopnost adaptace biologických hodin každého z nás. Podstatný je také věk a fyzická zdatnost cestovatele. Starší jedinci mají častěji větší problém s adaptací na nové časové pásmo. Kromě poruch spánkového cyklu se pásmová nemoc projevuje také snížením tělesných a duševních schopností, únavou, bolestmi hlavy, podrážděností, vznikem depresí či zažívacími obtížemi a nechutenstvím. Stav je naštěstí přechodný, biologické hodiny se totiž během několika dnů přizpůsobí novým podmínkám.
Cestovatelé mohou zmírnit příznaky jet lagu následujícím způsobem:
(holi)
Zdroj: wwwnc.cdc.gov