Ze současných vědeckých poznatků vyplývá, že hormonální vlivy výrazně ovlivňují rozvoj většiny závažných autoimunitních nemocí. Příkladem může být systémový lupus, nemoci štítné žlázy, roztroušená skleróza, ale i Crohnova choroba. Ženy jsou autoimunitními chorobami postiženy mnohem častěji než muži. Pozornost se tak logicky zaměřuje na specifické ženské hormony – estrogeny a gestageny. I přes současný vědecký pokrok však nebyla nalezena uspokojivá odpověď, která by osvětlila vliv ženských pohlavních hormonů na rozvoj autoimunitních nemocí. Zdá se, že se jedná o velmi složitý mechanismus, na jehož působení se výrazně podílí také dědičné vlohy.
V letech 1976–2008 probíhal na Harvardově univerzitě rozsáhlý výzkum, který se zabýval spojitostí mezi užíváním hormonální antikoncepce a rozvojem Crohnovy choroby.
Hormonální antikoncepce se masivně používá od 60. let 20. století. V této době lékaři také zaznamenali prudký vzrůst výskytu Crohnovy choroby. Spojitost mezi užíváním ženských pohlavních hormonů a rozvojem závažné střevní choroby se tak přímo nabízí. Vědci v této souvislosti zjistili následující:
Není však třeba propadat panice a houfně vysazovat předepsanou hormonální antikoncepci. V rozvoji Crohnovy choroby se totiž výrazně uplatňují i genetické vlohy. Ne každá žena, která užívá antikoncepci, je tedy ohrožena rozvojem střevních zánětů. Na pozoru by se měly mít především ženy, v jejichž rodinách se nespecifické střevní záněty již vyskytují.
(holi)