Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou léčbou první volby refluxního onemocnění jícnu. Zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu poškozuje sliznici, vede k pyróze a může způsobit až erozivní ezofagitidu. K dispozici je aktuálně 6 různých PPI. Jejich vzájemným srovnáním pomocí síťové metaanalýzy se zabývala práce publikovaná v časopise Medicine na podzim roku 2017.
K podpoře hojení sliznice a k úlevě od symptomů se doporučuje řada různých přístupů: režimová a dietní opatření (redukce hmotnosti, zvýšení hlavy lůžka, vyloučení alkoholu a kouření), chirurgický zákrok či farmakoterapie. Režimová a dietní opatření se ukázala jako méně účinná v úlevě od symptomů. Chirurgický zákrok se doporučuje u pacientů s potřebou dlouhodobé léčby nebo s celoroční historií GERD. Základním pilířem léčby je tedy farmakoterapie.
Pro léčbu erozivní ezofagitidy aktuálně americký Úřad pro kontrolu léků a potravin (FDA) doporučuje 6 léčiv ze skupiny PPI v následujících dávkách: dexlansoprazol 60 mg, esomeprazol 40 mg nebo 20 mg, pantoprazol 40 mg, lansoprazol 30 mg, rabeprazol 20 mg a omeprazol 20 mg. Léčba by měla trvat od 4 do 8 týdnů.
Na základě rešerše v databázích PubMed, Embase a Cochrane Library bylo vybráno 25 randomizovaných kontrolovaných studií s celkovým počtem 25 088 pacientů. Primárním cílem bylo porovnání účinnosti terapie jednotlivými PPI na základě poměru vyléčených pacientů (tj. pacientů s úplnou epitelizací všech vředů a erozí potvrzenou endoskopickým vyšetřením) po 4 a 8 týdnech. Sekundárním cílem bylo porovnání účinnosti dle poměru pacientů, u nichž nastala po 4 týdnech úleva od pálení žáhy. Dále se zjišťovala bezpečnost a snášenlivost léčby podle počtu pacientů, kteří z léčby během studie z různých důvodů odstoupili.
Esomeprazol v dávce 40 mg zvýšil významně míru úplného zhojení o 46 % po 4 týdnech (poměr šancí [OR] 1,46; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,24–1,71) a o 58 % po 8 týdnech (OR 1,58; 1,29–1,92) v porovnání s omeprazolem v dávce 20 mg. Ve srovnání s lansoprazolem v dávce 30 mg zlepšil míru úplného zhojení o 30 % po 4 týdnech (OR 1,30; 95% CI 1,10–1,53) a o 37 % po 8 týdnech (OR 1,37; 95% CI 1,13–1,67).
Celkově se esomeprazol v dávce 40 mg projevil v léčbě erozivní ezofagitidy jako nejúčinnější ze všech PPI. Jak naznačují předchozí studie, jeho vysoká efektivita spočívá pravděpodobně ve schopnosti kontroly žaludečního pH po významně delší dobu než ostatní PPI.
Příznivé a statisticky významné výsledky byly pozorovány u esomeprazolu v dávce 40 mg i při potlačení pyrózy ve srovnání s 20 mg omeprazolu (OR 1,29; 95% CI 1,07–1,56) a 30 mg lansoprazolu (OR 1,29; 95% CI 1,03–1,62).
Ze všech srovnávaných léčiv měl dexlansoprazol významně vyšší počet přerušení léčby, a to 2–3×. Celkově k nejčastějším nežádoucím účinkům patřily průjem, nauzea, zvracení, bolesti břicha, bolesti hlavy, infekce horních cest dýchacích, plynatost a zácpa.
Nejlepší účinnost v léčbě erozivní ezofagitidy a v úlevě od pálení žáhy vykázal esomeprazol v dávce 40 mg, a to současně s dobrou snášenlivostí léčby. Provedená metaanalýza může pomoci s volbou vhodného PPI pro konkrétního nemocného.
(lkt)
Zdroj: Li M. J., Li Q., Sun M., Liu L. Q. Comparative effectiveness and acceptability of the FDA-licensed proton pump inhibitors for erosive esophagitis: a PRISMA-compliant network meta-analysis. Medicine (Baltimore) 2017 Sep; 96 (39): e8120, doi: 10.1097/MD.0000000000008120.
