#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Přínos empagliflozinu v léčbě HFpEF nezávisle na přítomnosti fibrilace síní

18. 8. 2025

Inhibitor sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i) empagliflozin prokázal snížení rizika úmrtí z kardiovaskulárních (KV) příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání (HF) a také zpomalení poklesu odhadové glomerulární filtrace (eGFR) u pacientů s HF s ejekční frakcí levé komory (EF LK) > 40 %, tj. se srdečním selháním se zachovanou EF LK (HFpEF). Častou komorbiditou pacientů s HFpEF je fibrilace síní (FiS). Cílem sekundární analýzy studie EMPEROR-Preserved bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost empagliflozinu na uvedené i další sledované parametry u pacientů s HFpEF v závislosti na přítomnosti FiS.

Sekundární analýza studie EMPEROR-Preserved

EMPEROR-Preserved byla dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie fáze III, která zařadila 5988 pacientů se symptomatickým HF a EF LK > 40 %, zvýšením natriuretických peptidů a doloženým strukturálním postižením srdce nebo hospitalizací pro HF. Účastníci byli randomizováni k přidání empagliflozinu 10 mg/den nebo placeba.

Primárním sledovaným parametrem byla doba do první hospitalizace pro HF nebo do úmrtí z KV příčin. Hlavní sekundární sledované parametry zahrnovaly první a následující hospitalizace pro HF a rychlost poklesu eGFR během dvojitě zaslepené léčby.

V této předem definované analýze byly porovnávány účinky empagliflozinu a placeba na primární a sekundární sledované parametry a bezpečnost léčby po stratifikaci podle přítomnosti FiS při vstupu do studie. FiS byla definována jako záchyt této arytmie na EKG kdykoliv před nasazením hodnocené léčby.

Hodnocená populace pacientů

Z 5988 randomizovaných pacientů mělo při vstupu do studie FiS 3135 (52 %): z nich byla u 3132 (99,95 %) známa již před vstupem do studie, u 3 (0,05 %) byla zjištěna při vstupní EKG. Pacienti s FiS byli v porovnání s pacienty bez ní starší (74 vs. 70 let), častěji měli třídu NYHA III (20 vs. 16 %), hospitalizaci pro HF v posledním roce v anamnéze (25 vs. 20 %), vyšší medián hladiny NT-proBNP (1354 vs. 614 pg/ml), méně často potom u nich bylo HF ischemického původu (26 vs. 46 %), častěji užívali diuretika (85 vs. 76 %) a betablokátory (87 vs. 85 %), méně často inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi; 39 vs. 42 %) a blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARBs, tj. sartany; 36 vs. 41 %) (všechna p < 0,01). Antikoagulační léčbu mělo předepsanou 87,4 % pacientů s FiS. Medián délky sledování činil 26 měsíců.

Vliv FiS na výsledky léčby a zhoršení prognózy

Skupina s placebem umožnila zhodnotit vliv přítomnosti FiS na výsledný stav pacientů. Při podávání placeba se primární sledovaný parametr vyskytl u 18,7 % nemocných s FiS a u 15,3 % bez FiS (poměr rizik [HR] 1,26; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,04–1,51).

Podobně hospitalizace pro HF byla zaznamenána u pacientů s FiS zaznamenána v 318 případech a u nemocných bez FiS v 223 (HR 1,38; 95% CI 1,06–1,79).

Pokles eGFR byl u pacientů na placebu s FiS i bez FiS srovnatelný (–2,4 vs. –2,8 ml/min/1,73 m2).

Konzistentní přínos empagliflozinu nezávisle na přítomnosti FiS

V porovnání s placebem snížil empagliflozin riziko primárního sledovaného parametru srovnatelným způsobem u pacientů s FiS (HR 0,78; 95% CI 0,66–0,93) i bez FiS (HR 0,78; 95% CI 0,64–0,95; pinterakce = 0,96) (viz obr.).

Empagliflozin také srovnatelným způsobem snížil riziko hospitalizace pro HF oproti placebu u pacientů s FiS (HR 0,73; 95% CI 0,57–0,94) i bez FiS (HR 0,72; 95% CI 0,54–0,95), (pinterakce  = 0,94) a zpomalil pokles eGFR (rozdíl v poklesu oproti placebu 1,37 ml/min/1,73m2 za rok u pacientů s FiS i bez FiS; pinterakce = 0,99).

Mezi pacienty s FiS a bez FiS nebyl zjištěn ani rozdíl v přínosu empagliflozinu oproti placebu z hlediska KV mortality (pinterakce = 0,88) a celkové mortality (pinterakce  = 0,39), respektive rizika výskytu složeného renálního parametru (pinterakce = 0,60).

    

Obr.  Výsledky s empagliflozinem v porovnání s placebem u pacientů s HFpEF ze studie EMPEROR-Preserved v závislosti na přítomnosti FiS

   

Bezpečnost léčby nezávisle na přítomností FiS

Výskyt nežádoucích příhod i nežádoucích příhod vedoucích k vysazení léčby byl u empagliflozinu i placeba srovnatelný, výskyt závažných nežádoucích příhod byl mírně nižší u pacientů s empagliflozinem než s placebem a tyto výsledky byly konzistentní u pacientů s FiS i bez ní.

Závěr

Jak ukázala tato analýza studie EMPEROR-Preserved, u pacientů s HFpEF (EF LK > 40 %) empagliflozin snižuje riziko hospitalizace pro HF nebo úmrtí z KV příčin a zpomaluje progresi eGFR bez ohledu na přítomnost FiS při zahájení léčby.

(zza)

Zdroj: Filippatos G., Farmakis D., Butler J. et al.; EMPEROR-Preserved Trial Committees and Investigators. Empagliflozin in heart failure with preserved ejection fraction with and without atrial fibrillation. Eur J Heart Fail 2023; 25 (7): 970−977, doi: 10.1002/ejhf.2861.



Štítky
Diabetologie Interní lékařství Kardiologie Nefrologie Angiologie
Partneři sekce
Boehringer Ingelheim logo 2025

Nejnovější kurzy
Praktické aspekty mezioborové spolupráce při diagnostice a léčbě srdečního selhání
Autoři: MUDr. Sylvie Štrégl Hrušková, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., MUDr. Marie Lazárová

Jak proměnil léčbu srdečního selhání nástup gliflozinů
Autoři: MUDr. Kristýna Kyšperská, MUDr. Jan Beneš

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#