Pracovní osamění, moroví svišti, nádory gekončíků a vystřelující bakterie –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/24

  
Osamělá práce z domova

Po pandemii COVID-19 se práce z domova stala celkem běžnou a možnost home office většina zaměstnanců vnímá jako benefit. Podle analýzy 5 dotazníkových šetření, jichž se v letech 2011–2024 účastnilo více než půl milionu amerických zaměstnanců, se ovšem ukazuje, že trend práce z domova s sebou nese dramatické zvýšení sociální izolace s neblahými následky pro duševní zdraví. V období po covidové pandemii trávili zaměstnanci profesí, jež umožňují home office, mnohem více času o samotě oproti těm s nutnou fyzickou přítomností na pracovišti. Efekt byl nejvýraznější u lidí žijících v samostatné domácnosti, kteří mohli strávit celé dny bez kontaktu s jiným člověkem.

Ukázalo se, že jedinci pracující vzdáleně nedostatek pracovních kontaktů nekompenzovali socializací po pracovní době. Spíše naopak –⁠ s přáteli trávili po práci méně času než zaměstnanci z kanceláře. Lidé pracující z domova také měli vyšší pravděpodobnost návštěvy lékaře v souvislosti s duševním zdravím, častěji užívali léky na úzkost a depresi a zažívali prudké zvýšení psychologického stresu, přičemž u samostatně žijících osob byla hladina stresu asi 2× vyšší oproti těm, kteří bydlí s rodinou. Autoři studie tak poukazují na skutečnost, že ačkoliv práce z domova nabývá na popularitě, lidé, kteří chtějí pracovat na dálku, si možná neuvědomují dlouhodobé důsledky pro své duševní zdraví.^{1, 2}

Pravěcí svišti a první morová epidemie

Justiniánský mor, jenž v 6. století zdecimoval Byzantskou říši, byl po dlouhou dobu nejstarší zdokumentovanou epidemií, při níž se bakterie Yersinia pestis šířila mezilidským přenosem. Studie nedávno publikovaná v časopisu Nature nyní posunula původ moru o 5 tisíc let nazpět. Genomové sekvenování skupin lovců a sběračů pohřbených kolem jezera Bajkal v období před 5500–4850 lety odhalilo přítomnost Y. pestis v téměř 40 % vzorků, což je vyšší poměr než u středověkých morových jam. Radiouhlíkové datování upřesnilo, že tito lidé zahynuli ve dvou oddělených vlnách v rozmezí několika století. Mnoho z nich bylo pokrevně příbuzných, což naznačuje masové umírání. 

Genetická analýza přítomné Y. pestis ukázala vzdálené příbuzenství se středověkým původcem „černé smrti“, která zabila přibližně každého třetího Evropana. Ačkoliv pravěká varianta postrádala gen umožňující přenos bleším kousnutím, očividně byla značně virulentní. Vědci předpokládají, že nejpravděpodobnějším přenašečem morových bakterií byl svišť tarbagan (Marmota sibirica), který je rezervoárem Y. pestis v okolí jezera Bajkal i dnes.^{3, 4}

Drobná ještěrka pomáhá s výzkumem nádorových onemocnění

Komparativní onkologie zkoumá fundamentální procesy podmiňující nádorová onemocnění v různých organismech. Někteří živočichové jako želvy, velryby a rypoši lysí neonemocní téměř nikdy. Na druhé straně spektra stojí gekončík noční (Eublepharis macularius), přesněji řečeno varianta lemon frost vyšlechtěná jako domácí mazlíček s krásným světlým zbarvením. Ceněný vzhled je však vykoupen až 80% výskytem iridoforomů, tedy nádorů pocházejících z pigmentových buněk. Ty se rozvíjejí v mladém věku a bývají velmi agresivní, což z nich činí užitečný model nádorových onemocnění.

Vědci z Nottinghamské univerzity podrobně analyzovali genom gekončíkových iridoforomů. Ve všech vzorcích nalezli mutaci v genu pro tzv. TATA-box-vazebný protein (TBP). TBP je klíčovým regulátorem transkripce. Nalezená mutace se nachází v úseku, který je velmi podobný i u lidí −⁠ změny v této oblasti byly pozorovány například u některých nádorů plic. Dalšími společnými znaky iridoforomů byly fúze IARS1 a RNF213, změny počtu kopií některých genů a dysregulace organizace aktinových vláken typická pro metastatické procesy. Gekončík jako plazí model nádorových onemocnění tak umožňuje studovat velmi konzervované procesy společné nádorovým onemocněním u různých druhů, ale i nové a dosud nepopsané mechanismy relevantní pro lidské nemoci.^{5, 6}

Nouzová katapultáž a přežití druhu

Bakterie jsou sice jednobuněčné organismy, ale jejich chování v biofilmu připomíná spíš procesy probíhající v živočišných tkáních. Kolonie se mohou synchronizovat, dělit si práci a sdílet zdroje. To s sebou ovšem nese i nevýhody –⁠ při nedostatku potravy hladoví a umírá celý biofilm. Tento proces společné smrti biofilmu bakterií studovali vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu u rodu Bacillus subtilis. V souladu s dosavadními pozorováními se domnívali, že umírající biofilm se prostě postupně rozpustí. Překvapivě však nakonec pozorovali, jak na konci svého životního cyklu biofilm „vystřeluje“ shluky mobilních buněk. Celý proces připomíná záchrannou katapultáž nouzového modulu z vesmírné lodě ve vědeckofantastickém seriálu.

Ukázalo se, že pohonnou jednotkou v tomto případě jsou molekuly hydrogelu z poly-γ-glutamové kyseliny (γ-PGA). Ta je schopná absorbovat vodu až do tisícinásobku své hmotnosti. Bobtnání hydrogelu pak vystřelí bakterie z vnitřních vrstev biofilmu přes jeho vnější vrstvu, což dává mobilním buňkám možnost kolonizovat nové oblasti. Zdá se však, že tuto evoluční zbraň je možno obrátit proti bakteriím. Vědcům se totiž podařilo pomocí γ-PGA biofilm rozrušit, což má potenciál pro budoucí technologie.^{7, 8}

(este)

Zdroje:
1. Emanuel N., Harrington E., Pallais A. Home alone: remote work, isolation, and mental health. Science 2026 Jun 4; 392 (6802): eaec7671, doi: 10.1126/science.aec7671.
2. Wilcox C. The home is a lonely workplace. ScienceAdviser, 2026 Jun 10. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-home-lonely-workplace
3. Macleod R., Seersholm F. V., De Sanctis B. et al. Lethal plague outbreaks in Lake Baikal hunter-gatherers 5,500 years ago. Nature 2026 Jun 17; 654 (8119): 697–705, doi: 10.1038/s41586-026-10540-5.
4. Curry A. The earliest plague epidemics may have been caused by marmots. Science 2026 Jun 17. Dostupné na: www.science.org/content/article/earliest-plague-epidemics-may-have-been-caused-marmots
5. Hastings B. T., Gamble T., Ossiboff R. J. et al. Dissecting cancer in a non-mammalian model: genomic insights from lemon frost geckos. BMC Biol 2026 Jul 15; 24 (1): 150, doi: 10.1186/s12915-026-02661-0.
6. Gajbhiye S. Gecko that naturally develops tumors could transform cancer research. Earth.com, 2026 Jul 15. Dostupné na: www.earth.com/news/gecko-that-naturally-develops-tumors-could-transform-cancer-research/
7. Chou T. K., Dau-Martinez A., Vicens-Figueres J. et al. Self-generated hydrogel ejects bacterial cells for localized biofilm dispersion. Nat Microbiol 2026 Jul 7; doi: 10.1038/s41564-026-02413-4 [Epub ahead of print].
8. Aguilera M. Eject! Bacteria discovered with the ability to jettison cells as a survival mechanism. UC San Diego, 2026 Jul 7. Dostupné na: https://today.ucsd.edu/story/eject-bacteria-discovered-with-the-ability-to-jettison-cells-as-a-survival-mechanism