Každá protisrážlivá léčba je spojena s určitým rizikem gastrointestinálního krvácení. Antikoagulačních, antiagregačních i kombinovaných režimů je ovšem široká škála. U kterých z nich představují inhibitory protonové pumpy (PPI) skutečně přínos? Režimům s warfarinem byla věnována rozsáhlá retrospektivní studie publikovaná v roce 2017.
Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou již léta používány k léčbě peptických vředů a krvácení z horní části trávicího traktu. Stabilní, ač ne zcela jasně vymezené místo mají i v jeho prevenci. Prokazatelně snižují riziko tohoto krvácení u pacientů užívajících nesteroidní antirevmatika (NSAIDs) či jiná antiagregancia. U warfarinizovaných pacientů panují o jejich přínosu pochybnosti. Otázkou pro klinickou praxi je i preventivní předepisování PPI u kombinovaných antitrombotických režimů s warfarinem, a to zejména v případech, kdy pacient nemá žádné gastrointestinální symptomy ani rizikovou anamnézu.
V rámci retrospektivní kohortové studie PURLs, čerpající data z amerických systémů Medicare a Medicaid, bylo analyzováno více než 75 tisíc osoboroků chronické terapie warfarinem. Bylo zaznamenáno současné užívání antiagregancií a PPI a vyhodnocena incidence hospitalizací pro krvácení do gastrointestinálního traktu (GIT). Sledovány byly také rizikové faktory pro toto krvácení. Z analýzy byli vyloučeni nejrizikovější pacienti – s anamnézou závažného krvácení do GIT nebo s chorobou k tomuto krvácení silně predisponující, např. jícnovými varixy.
Celková incidence hospitalizací pro krvácení do horní části GIT činila 127 hospitalizací na 10 000 osoboroků.
Co se týče krvácení do dolní části GIT či jiného než gastrointestinálního krvácení, terapie PPI neměla dle očekávání efekt v žádné ze skupin. Autoři se zaměřili také na ostatní rizikové faktory pro krvácení do GIT (ty, které nepatřily mezi vylučovací kritéria).
Tato rozsáhlá retrospektivní studie naznačuje, že přidání inhibitorů protonové pumpy snižuje riziko krvácení do horní části GIT u pacientů užívajících warfarin v kombinaci s NSAIDs či s jinými antiagregačními preparáty, ale nepřináší významné snížení tohoto rizika pacientům užívajícím pouze warfarin. Výsledky by bylo vhodné ověřit randomizovanou kontrolovanou studií. Stejně tak je zapotřebí dalšího výzkumu pro posouzení efektu PPI při režimech využívajících non-vitamin K-dependentní antikoagulancia (NOACs), kterým se tato studie nevěnovala.
(luko)
Zdroj: Ludden-Schlatter A., Stevermer J. J. PURLs: the benefits – and limits – of PPIs with warfarin regimens. J Fam Pract 2017 Nov; 66 (11): 694–696.
