AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

Agonista PPAR-α fenofibrát se dlouhodobě využívá v léčbě dyslipidémie, jeho účinky ovšem přesahují oblast lipidového metabolismu. Může fenofibrát zpomalit rozvoj diabetické retinopatie? Analýza dat ze studií FIELD a ACCORD-Lipid ukazuje, že tento přínos není jednoznačný a může záviset na stadiu onemocnění. Přinášíme proto přehledný souhrn aktuálních důkazů.

Vrátit srdce do kondice po infarktu myokardu (IM) nebývá jednoduché. Vědci nyní přišli se zajímavým řešením – programovatelná náplast s léky implantovaná přímo na srdce by mohla výrazně podpořit hojení poškozeného myokardu.

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné progresivní a potenciálně život ohrožující onemocnění. Jeho nízká prevalence je jedním z důvodů častého opoždění diagnózy, které v průměru přesahuje 2 roky. Neléčená PAH rychle progreduje a může vést až k selhání pravého srdce. V následujícím přehledu shrnujeme, kdy na PAH pomýšlet, jaká vyšetření provést v primární péči a kdy pacienta odeslat do centra pro léčbu plicní hypertenze. Pro efektivní odesílání pacientů s podezřením na PAH na specializované pracoviště lze také využít nový nástroj Medevio.

V moderní psychiatrii je vysoká míra komorbidity spíše pravidlem než výjimkou. Pacienti s úzkostnými poruchami často trpí depresí, obvyklé jsou i psychiatrické komorbidity doprovázející zneužívání návykových látek. Dosavadní diagnostické manuály (DSM-5 či MKN-11) však tyto stavy striktně oddělují. Nejnovější rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise Nature loni v prosinci přinesla dosud nejdetailnější pohled na genetické pozadí 14 klíčových psychiatrických diagnóz. Potvrzuje, že biologické hranice mezi nimi jsou mnohem prostupnější, než jsme si mysleli.

Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.

Arteriální hypertenze představuje jeden z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) onemocnění, přesto její kompenzace zůstává nedostatečná – dle odhadů jí trpí přibližně 1,4 miliardy lidí, přičemž pouze menšina dosahuje cílových hodnot krevního tlaku (TK). Jedním z hlavních důvodů je omezená výpovědní hodnota měření TK v ordinaci. Do popředí se proto dostává domácí monitorování TK, které umožňuje přesnější hodnocení skutečných hodnot a efektivnější vedení léčby. Současné důkazy naznačují, že právě měření mimo zdravotnické zařízení by mělo hrát klíčovou roli v managementu hypertenze.