Gestační diabetes mellitus (GDM) se často spojuje s rizikem makrosomie plodu. Jak ale ukazují výsledky nedávno uveřejněné longitudiální kohortové studie, jedinec si zátěž spojenou s intrauterinní hyperglykémií a hyperinzulinémií nese i do pozdějšího věku. Ta se může projevit větší pravděpodobností vzniku nadváhy ve věku 5–9 let.
Generativní umělá inteligence (AI) má v medicíně svůj přínos, ale nese s sebou i rizika pro studenty medicíny a začínající lékaře. Jde zejména o ztrátu některých dovedností a opomíjení vlastního uvažování, což může ohrozit klinickou kompetenci těchto lékařů a bezpečnost pacientů. Autoři práce publikované v BMJ se pokusili tato rizika definovat, aby bylo možné vytvořit konkrétní strategie jejich zmírňování.
Inkretinová analoga zásadně mění farmakoterapii obezity. Redukce hmotnosti však může být provázena gastrointestinálními obtížemi, nedostatečným příjmem živin, úbytkem svalové a kostní hmoty nebo nízkou dlouhodobou adherencí. Stanovisko amerických odborných společností proto zdůrazňuje potřebu cílené nutriční a režimové podpory.
Příběh 43letého muže trpícího obezitou ukazuje, že léčba tirzepatidem může být jak účinným nástrojem redukce hmotnosti, tak také impulzem k hlubší změně životního stylu. Během 15 týdnů „shodil“ 23 kg, současně výrazně navýšil fyzickou aktivitu, omezil alkohol i nezdravou stravu a popisuje návrat energie, jakou roky nepociťoval. Zároveň zdůrazňuje, že farmakoterapii nevnímá jako „samospásné“ řešení, ale spíš ji bere jako důležitou podporu na cestě k dlouhodobě udržitelné změně.
Obezita se pojí se zvýšeným rizikem obstrukční spánkové apnoe (OSA). Pacienti s OSA se potýkají s řadou klinicky relevantních symptomů a mají sníženou kvalitu života. Součástí komplexního managementu OSA je i léčba obezity. Výsledky nemocných s OSA léčených tirzepatidem v klinických studiích i reálné praxi shrnuje přehledná infografika.
Mnoho pacientů dlouhodobě a opakovaně nedodržuje lékaři předepsanou medikaci. Řešením by mohl být biologicky rozložitelný, „stravitelný“ systém monitorování. Jeden takový v podobě pilulky komunikující ze žaludku navrhli odborníci z Massachusetts Institute of Technology (MIT).
