VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Protektivní vliv inhibitorů SGLT2 na funkci srdečního svalu − poznatky z čerstvé metaanalýzy
Inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. glifloziny) poskytují především možnost velmi dobré kompenzace glykémie s nízkým rizikem vzniku hypoglykémie. Jejich nespornou výhodou je nicméně i jejich kardiovaskulární bezpečnost a renoprotektivní účinek. Vlivem gliflozinů na srdeční funkce se již zabývala řada studií, jejichž poznatky shrnuje čerstvě publikovaná metaanalýza.
Novinky Deficit alfa-1-antitrypsinu a plicní onemocnění u pacientů s primárními imunodeficiencemi
Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) má významnou roli v patogenezi plicního emfyzému, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a bronchiektázií. Nicméně jeho nedostatek může hrát roli i u dalších plicních onemocnění.
Novinky Může zjištění deficitu alfa-1-antitrypsinu před transplantací jater prodloužit přežití?
Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) se může (mimo jiné) manifestovat jako jaterní cirhóza. Níže prezentovaná studie zkoumala přežití pacientů, kterým byl AATD diagnostikován před transplantací jater a po ní.
Novinky Exprese PD-L1 jako prediktivní biomarker pro volbu terapie mRCC
Čerstvě publikovaný systematický přehled a metaanalýza studií s pacienty s metastatickým renálním karcinomem (mRCC) hodnotí prediktivní význam exprese PD-L1 při léčbě inhibitory imunitních kontrolních bodů (checkpoints).
Novinky Negativní příznaky schizofrenie a jejich hodnocení
Schizofrenie je závažné psychiatrické onemocnění s prevalencí až 1 %. Projevovat se může negativními i pozitivními příznaky. Klinické hodnocení a hodnoticí škály negativních příznaků stručně shrnujeme v následujícím textu.
Novinky Von Willebrandova choroba jako příčina abnormálního děložního krvácení
Abnormální děložní krvácení tvoří velkou část stížností žen v reprodukčním věku. Tento typ krvácení je typický pro von Willebrandovu chorobu (vWD), ale i jiné typy poruch srážlivosti. Vyskytuje se tedy vWD u žen s abnormálním děložním krvácením častěji než v běžné populaci?
Novinky Prodloužení očekávané délky života při léčbě empagliflozinem u pacientů s DM 2. typu a kardiovaskulárním onemocněním
Zkrácení očekávané délky života je jedním z hlavních důsledků diabetu 2. typu (DM2). Je spočítáno, že pacient s DM2 ve věku 60 let v průměru přijde o 6–7 let života ve srovnání se stejně starým člověkem bez DM2. Jaký vliv má na tuto nepříznivou bilanci moderní farmakoterapie?
Novinky Dabigatran-etexilát v léčbě akutní tromboembolické nemoci u dětí
Dosud se u pediatrických pacientů při léčbě tromboembolismu používala standardní antikoagulancia, jako jsou nízkomolekulární či nefrakcionovaný heparin a další. Níže prezentovaná studie si dala za úkol zjistit, zda by lékem budoucnosti v terapii dětských pacientů s tromboembolismem nemohl být dabigatran.
Novinky Kdy u pacientů s fibrilací síní před katetrizační ablací přerušit antikoagulační léčbu dabigatranem?
Standardní metodou léčby fibrilace síní je dnes mimo jiné katetrizační ablace. Jejími nejčastějšími komplikacemi jsou krvácení a tromboembolie. Cílem níže prezentované analýzy 2 klinických studií, jejíž závěry byly nedávno zveřejněny, bylo stanovit optimální načasování přerušení antikoagulační léčby dabigatranem před tímto výkonem.
Novinky EHA 2021: Mnohočetný myelom od A do Z − nejčerstvější poznatky z výzkumu i klinické praxe
Na virtuální konferenci Evropské hematologické asociace EHA 2021 byl mnohočetný myelom představen z mnoha úhlů pohledu. Klíčovými tématy příspěvků byly minimální reziduální nemoc (MRD), nová léčiva deroucí se čím dál častěji do úvodních terapeutických linií, CAR-T buňky a slibné molekuly, které mají potenciál stát se dalšími modalitami léčby.
Novinky Alergie na roztoče: Běžná neznamená banální
Alergie na roztoče patří k téměř všudypřítomným problémům, které už vnímáme jako součást „širší normy“. Pacienti to tak ovšem nevnímají, i proto bychom ji neměli pouštět ze zřetele.
Novinky Teriflunomid vs. dimethylfumarát v reálné praxi: Známe vítěze! Překvapí i vás?
Teriflunomid a dimethylfumarát jsou chorobu modifikující léčiva (DMDs) využívaná v terapii roztroušené sklerózy (RS). Co se zejména průběhu, formy a závažnosti RS týká, jejich cílové skupiny jsou svými charakteristikami srovnatelné. Tato DMDs jsou tak ideálními kandidáty pro vzájemné srovnání. Švédští autoři se ve své studii rozhodli porovnat jejich účinnost na základě dat z reálné klinické praxe získaných prostřednictvím švédského národního registru.
Novinky RS, NMOSD a COVID-19: Co znamenal rok pandemie v Česku pro naše pacienty a které rizikové faktory se u nich reálně potvrdily?
Jaká je incidence a průběh COVID-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) a onemocněními ze širšího spektra neuromyelitis optica (NMOSD) v Česku? A které rizikové faktory se týkají této specifické populace? To a více prozradila data z registru ReMuS, která shrnul článek českých autorů recentně zveřejněný v časopisu Multiple Sclerosis and Related Disorders. Přinášíme jedinečný pohled na problematiku COVID-19 u těchto pacientů v našich podmínkách.
Novinky Klíčové pro pacienty s PBC jsou včasná diagnostika a posouzení účinnosti terapie
Primární biliární cholangitidu (PBC) nelze vyléčit. Pomalu progreduje a v průběhu několika desetiletí ústí až v cirhózu jater se všemi jejími možnými důsledky, včetně případné nutnosti transplantace a rizika předčasného úmrtí. Základ farmakoterapie PBC tvoří kyselina ursodeoxycholová (UDCA) a v posledních letech je dostupná i kyselina obeticholová (OCA), kterou evropské i české guidelines doporučují ve 2. linii léčby. PBC a její terapii včetně zkušeností z české praxe bylo věnováno i jedno ze sympozií v programu letošních XLVIII. májových hepatologických dnů.