Studie PROFILE 1014 prokázala superioritu krizotinibu, inhibitoru kinázy anaplastického lymfomu (ALK), nad léčbou cytostatiky u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC). Vliv léčby na celkové přežití pacientů byl vyhodnocen po 5 letech sledování a výsledky byly v květnu 2018 zveřejněny v Journal of Clinical Oncology.

V posledních letech byl v některých evropských zemích u pacientů léčených levothyroxinem, kteří byli převedeni na přípravek od jiného výrobce nebo u jejichž přípravku došlo ke změně ve složení lékové formy, hlášen zvýšený výskyt nežádoucích účinků. V European Thyroid Journal bylo k tomuto problému publikováno společné stanovisko European Thyroid Association (ETA) a nadnárodní pacientské organizace Thyroid Federation International (TFI).

Arteriální hypertenze je celosvětově časté onemocnění s prevalencí kolem 26 %. Z toho u 5–10 % pacientů můžeme prokázat sekundární příčinu hypertenze. Na sekundární hypertenzi bychom měli pomýšlet u všech pacientů s rezistentní hypertenzí, u pacientů s náhlým zhoršením kontroly hypertenze a u pacientů s laboratorními nebo klinickými příznaky chorob spojených se sekundární hypertenzí. Od sekundární hypertenze je nutné odlišit stavy tzv. pseudorezistence (non-compliance k léčbě, syndrom bílého pláště). Mezi sekundární příčiny hypertenze patří endokrinní příčiny (primární hyperaldosteronizmus, feochromocytom, hyperkortizolizmus, hyperparatyreóza), renální –⁠ renoparenchymatózní a renovaskulární hypertenze, dále syndrom spánkové apnoe, hypertenze v těhotenství, koarktace aorty a intrakraniální tumory.

Arteriální hypertenze a diabetes mellitus (DM) jsou dvě velmi časté klinické situace. Prevalence hypertenze je u osob s diabetes mellitus 2. typu 70–80 %. Cílový krevní tlak je asi 130/80 mm Hg. Základem farmakologické léčby hypertenze u diabetu jsou blokátory systému renin -⁠ angiotenzin (ACE inhibitory, AT1 blokátory), které snižují kardiovaskulární (KV) riziko a zpomalují progresi renálního poškození. Ve většině případů (asi 80–90 %) je však nutné u diabetiků s hypertenzí podávat kombinační terapii. Výhodná je dvojkombinace blokátorů RAS s blokátory kalciových kanálů (BKK). Diuretika jsou vhodná do trojkombinace. U těžších forem hypertenze se osvědčuje malá dávka spironolaktonu. Farmakologická léčba by měla být komplexní a měla by zahrnovat kromě hypertenze i intervenci všech dalších rizikových faktorů (RF) včetně redukce BMI u obezity. Zdá se, že TK mohou snižovat i některá nová antidiabetika (zejména glifloziny).

Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.

Duální antiagregační terapie nedokáže zcela zabránit recidivám ischemických příhod po akutním koronárním syndromu (AKS), a ponechává tak prostor pro zlepšení sekundární prevence. Přehledový článek z května 2018 je věnován možnostem využití nových perorálních antikoagulancií (NOAC).

Přehledový článek ze září 2018 shrnuje současné možnosti léčby roztroušené sklerózy a nahlíží do budoucnosti terapie i výzkumu v této oblasti.

Cílem prezentovaného cochraneovského review bylo posoudit bezpečnost a účinnost alemtuzumabu, humanizované monoklonální protilátky k povrchovému antigenu CD52, v léčbě roztroušené sklerózy (RS).

Cholangiokarcinom (cholangiocelulární karcinom) je maligní nádor, který vyrůstá z epitelové výstelky žlučovodů. Bývá diagnostikován až v pokročilém stadiu, a proto je třeba hledat co nejúčinnější léčbu. Překvapivě by k ní mohla patřit i antihypertenziva ze skupiny sartanů, jak naznačuje prezentovaný výzkum japonských autorů.

V nedávno publikované britské studii byla zjištěna o 17 % nižší mortalita na karcinom žaludku a gastroezofageální junkce (GEC) u pacientů, kteří po diagnóze tohoto onemocnění užívali sartany. Pozorována byla dokonce závislost účinku na délce užívání sartanů.

Syndrom neklidných nohou je neurologická porucha, která sice neohrožuje pacienty přímo na životě, ale její projevy mají velmi obtěžující charakter. Následující článek podává stručný přehled výsledků randomizovaných kontrolovaných studií, které byly zaměřeny na hodnocení účinku pregabalinu na motoricko-senzorické symptomy, kvalitu života i spánku pacientů a v neposlední řadě na nežádoucí účinky spojené s terapií tohoto syndromu.

BAX855 (přípravek ADYNOVI) je pegylovaný rekombinantní faktor VIII (rFVIII) založený na již dlouho používaném rFVIII známém jako Advate. Použitá technologie pegylace byla optimalizovaná tak, aby zachovala funkčnost molekuly rFVIII, zlepšila farmakokinetické vlastnosti přípravku a snížila četnost podávání injekcí při zachování účinnosti.

Emicizumab prokázal efektivitu v prevenci krvácení u nemocných s hemofilií A a inhibitorem. Stěžejní studie HAVEN 1 také přinesla velmi důležitá data týkající se bezpečného managementu průlomového krácení u profylaxe s emicizumabem.

Španělští autoři hodnotili dopad používání pomůcky myPKFiT v rutinní praxi s ohledem na spotřebu FVIII a na klinické výsledky.