Roztoči žijí všude kolem nás – i přímo na nás. Ti, kteří se zavrtávají do lidské pokožky, nás ale nerozkýchají. Pod termínem alergie na roztoče je myšlena alergie na výkaly těch druhů, které žijí v našem domově a živí se odloupanými šupinkami naší kůže. Roztoči denně vyprodukují asi 20 peletek trusu (výkalů), jež mají velikost pylového zrnka, a dají se tedy snadno vdechnout. Na alergické reakci se může podílet i exoskelet roztočů, neboť se jedná o vzdušný alergen, který se vyskytuje uvnitř a způsobuje alergickou rinokonjunktivitidu, alergické astma a atopický ekzém.
Roztoči vyhledávají prostředí o teplotě kolem 30 °C a s cca 70% vlhkostí, proto jim vyhovují používané lůžkoviny, matrace, čalounění a koberce. Zhruba 90 % našich domácích roztočů tvoří druhy Dermatophagoides pteronyssinus, Dermatophagoides farinae a Euroglyphus maynei.
Alergie na roztoče se rozvíjí většinou už v dětství nebo dospívání a první symptomy se u člověka projeví před 20. rokem věku.
Alergeny, které nejčastěji způsobují problémy lidským „spolubydlícím“ roztočů, jsou:
Der p1 je hlavní příčinou alergie na roztoče a zodpovídá za vzestup hladiny IgE. Mezi expozicí a rozvojem alergie existuje kvantitativní vztah, proto je důležitá péče o domácnost cílená na snížení expozice. Čím menší je množství alergenu, se kterým přijdeme do styku, tím menší je šance, že se rozvine alergická reakce a alergické astma.
Možností jak předejít vzniku alergie na roztoče je mnoho a jsou různě účinné, ale poskytují dostatek manévrovacího prostoru pro použití ve specifických podmínkách.
Existuje samozřejmě i řešení v podobě léčby symptomatické (antihistaminika, kortikoidy, dekongestiva atd.), případně imunologické (imunoterapie).
Měnit nastavení imunitního systému není snadné, oproti tomu správný výběr nábytku je hračka. Ale i tento přístup má své nedostatky. Domácnost koncipovaná ideálně pro těžkého alergika na roztoče neexistuje, popřípadě je pravděpodobně velmi studená a nehostinná. Textil k domovu patří, je měkký, příjemný pro lidské smysly, působí útulně. Domácnost vybavená nábytkem z kůže, dřeva, skla a kovu není právě příhodná pro spokojený život, zvlášť pokud ji má alergik sdílet s někým, kdo je zdráv a režim „antiroztoč“ vnímá jen jako ústupek svému okolí. Proto je vhodné zařídit si byt podle svého a spíše se poohlédnout po řešení, které umožní pravidelně odstraňovat roztoče.
(pez)
Zdroj: Aggarwal P., Senthilkumaran S. Dust mite allergy. StatPearls Publishing, Treasure Island, 2020 Dec 8.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
