Prezentovaná práce se zabývá měnícími se trendy indikace výměny nitroočních čoček, které odrážejí změny jejich designu a operačních postupů.

Součástí adherence k léčbě diabetu mellitu jsou kromě dodržování předepsané farmakoterapie také dietní režim, fyzická aktivita či pravidelné monitorování glykemie. Na všechny tyto aspekty může mít pozitivní vliv podpora rodiny, která výrazně zvyšuje adherenci k léčbě. To jsou výsledky z empirických studií, které shrnuje přehledový článek publikovaný v časopisu Diabetes, Metabolic Syndrome and Obesity.

Olaparib, inhibitor enzymu poly(ADP-ribóza)polymerázy (PARP), je mimo jiné indikovaný k udržovací léčbě pacientek s pokročilým karcinomem ovaria a mutací genu BRCA1/2. Jeho účinností z hlediska prodloužení přežití bez progrese onemocnění (PFS) v jednotlivých podskupinách se zabývala níže prezentovaná klinická studie fáze III.

Součástí odborného programu virtuálního 37. sjezdu alergologů a klinických imunologů bylo i sympozium společnosti Takeda, které přineslo nejnovější poznatky z oblasti péče o pacienty s hereditárním angioedémem. Zaměřilo se rovněž na průlomové léčivo lanadelumab –⁠ první monoklonální protilátku v boji s touto vzácnou nemocí. Tato sdělení přednesly MUDr. Irena Krčmová, CSc., z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové a MUDr. Marta Sobotková z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Francouzští radiologové ukázali, že magnetická rezonance (MR) mozku po zesílení gadoliniem a nanočásticemi superparamagnetického oxidu železa (USPIO) může u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) odhalit větší počet aktivních lézí než standardní vyšetření gadoliniem.

Deficit alfa-1-antitrypsinu je zajímavé geneticky podmíněné onemocnění. Svého nositele ohrožuje řadou komplikací, zejména onemocněním plic a jater. Jak častá je tato choroba a jak ji nezaměnit? Jaké jsou možnosti léčby?

Neuromyelitis optica je poměrně nová diagnostická jednotka, u které se optimální terapie stále hledá. Většina přípravků je tak u tohoto onemocnění používána tzv. off-label. Novým potenciálním léčivem pro tyto pacienty je dle recentních výsledků studie PREVENT, publikovaných v New England Journal of Medicine, eculizumab.

Nedostatek železa je velmi často doprovázen deficitem vitaminu D. Navíc se zdá, že interakce mezi železem a vitaminem D v lidském metabolismu mohou ještě podtrhovat tuto asociaci.

Poruchy autonomního nervstva představují častou komplikaci transthyretinové amyloidózy. Jejich frekvenci, charakter a vliv na kvalitu života pacientů zkoumala longitudinální studie THAOS.

U starších pacientů trpících chronickou bolestí se ve zvýšené míře vyskytuje apatie a ztráta motivace. Japonská studie se zabývala přítomností a mírou apatie u nemocných s chronickou bolestí dolní části zad. Zároveň zkoumala, zda je možné ovlivnit výskyt apatie volbou analgetické medikace. Byl zjištěn příznivý vliv užívání kombinace tramadol/paracetamol v těchto případech.

Rezistence vůči antibiotikům představuje jednu z nejzávažnějších globálních hrozeb pro naše zdraví a zároveň pro bezpečnost potravin. Odhaduje se, že v roce 2050 budou bakteriální infekce zabíjet asi 10 milionů lidí ročně. Jedním z potenciálních řešení antibiotické krize by mohlo být použití bakteriofágů. Fágová terapie je však mnohem komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Prezentovaná práce se zabývala vypracováním referenčních hodnot pro maximální vymočený objem moči a noční produkci moči u zdravých dětí bez noční enurézy. Současně přehodnotila dosud používanou definici noční polyurie stanovenou International Children’s Continence Society (ICSS).

Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí pacientů se systémovým lupusem erythematodem. Úspěch prevence přitom závisí do velké míry na spolupráci nemocného. Pomůže vzdělávací program ovlivnit rizikové faktory?

Některé složky chemoterapie u onkologicky nemocných, jako například cisplatina, mohou vést k nefropatii, která má za následek zvýšené ztráty magnezia (Mg) ledvinami. V důsledku nízké hladiny Mg v krvi pak dochází k neurologickým a kardiovaskulárním komplikacím.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v první kompletní remisi vedlo k významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Abnormality funkce štítné žlázy jsou denním chlebem odborníků mnoha oborů. Pacienti však o štítné žláze mnoho nevědí a věří různým pověrám. Pro lepší představu, s jakými domněnkami musíme pracovat a na která fakta cílit, jsme připravili následující přehled.

Je známo, že plicní fibróza v rámci IPF je závažné progredující onemocnění. Ovšem ani jiné typy plicních fibróz nejsou bagatelními chorobami, naopak mají často velmi závažný průběh s nejistou prognózou pro nemocného. Biologické chování nemoci navíc většinou v době stanovení diagnózy nelze odhadnout, a proto je třeba pečlivé sledování v čase. První z níže prezentovaných kazuistik popisuje případ, kdy se navzdory léčbě pacient dostane k transplantaci plic, druhá potom léčebné tápání u souběžného revmatologického onemocnění.

Dosud není známo, jestli existují stejné růstové vzorce u hyptrofických novorozenců a u velmi nezralých dětí eutrofických ve vztahu ke gestačnímu věku, které přibývají na hmotnosti během prvního měsíce života jen mírně.

Video „Cesta pacienta s CHOPN“ Vám přiblíží místa a různé typy vyšetření, kterými Váš pacient s CHOPN prochází. Nechte se provést odborným pracovištěm v Hradci Králové.

Platný algoritmus léčby chronického srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí (HFrEF) je klinikům dobře znám. Jak ale jeho současná podoba vznikla a má potenciál se v budoucnu měnit? Nejen o tom hovořili odborníci na webovém sympoziu o reverzní remodelaci sponzorovaném společností Novartis v rámci kongresu Asociace pro srdeční selhání Evropské kardiologické společnosti (HFA ESC). Mezi prezentujícími nechyběla známá jména jako prezident HFA ESC profesor Petar Seferovic nebo profesorka Carolyn Lamová z Národního srdečního centra v Singapuru.

V červnu 2022 aktualizovala Psychiatrická společnost ČLS JEP doporučení pro diagnostiku a léčbu schizofrenie u dětí a dospívajících. Jedná se o první on-line verzi, která umožní rychlejší implementaci nových poznatků důležitých pro klinickou praxi i rozhodování státních institucí. Přinášíme souhrn klíčových bodů těchto doporučení.

Lékař, který při klinickém rozhodování vychází z laboratorně stanovených hodnot biologických parametrů či jejich změny, by měl vždy zohlednit možnou odchylku měření, jež u alkalické fosfatázy (ALP), alaninaminotransferázy (ALT) nebo bilirubinu může dosahovat několika procent v kladném i záporném směru.