Dlouhodobá léčba beta-blokátory je spojena s nižším výskytem nově vzniklého symptomatického srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí levé komory (EF LK) u nemocných s hypertenzí, diastolickou dysfunkcí a hypertrofií levé komory. Ukázala to nedávno publikovaná retrospektivní analýza dat téměř 1500 pacientů.
Hypertenze komplikovaná hypertrofií a diastolickou dysfunkcí levé komory představuje jedno z nejčastějších rizik pro rozvoj srdečního selhání se zachovanou EF LK. Autoři z čínské univerzity Shanghai Jiaotong retrospektivně analyzovali vliv podávání beta-blokátorů na rozvoj tohoto onemocnění. Do analýzy zahrnuli 1498 pacientů s hypertenzí, hypertrofií levé komory (index hmoty levé komory [LVMI] > 125 g/m2 u mužů a > 110 g/m2 u žen) a suspektní diastolickou dysfunkcí levé komory, ovšem bez klinických projevů a příznaků srdečního selhání, kteří byli léčeni ve stejné šanghajské nemocnici v letech 2005–2009. Z těchto pacientů 806 užívalo beta-blokátory a 695 užívalo jinou léčbu.
Po průměrné době sledování 7,2 roku došlo ke vzniku srdečního selhání se zachovanou EF LK u 6 % pacientů léčených beta-blokátory a u 13,2 % bez této léčby (p < 0,001).
Poměr rizik (HR) vzniku symptomatického srdečního selhání se zachovanou EF LK podle Coxova modelu proporcionálních rizik činil při podávání beta-blokátorů 0,327 (95% interval spolehlivosti [CI] 0,121–0,540; p = 0,009), při podávání blokátorů RAS (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu nebo blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II) bylo HR 0,422 (95% CI 0,210–0,699; p = 0,015).
Autoři došli k závěru, že dlouhodobá léčba β-blokátory může být přínosem pro hypertoniky s diastolickou dysfunkcí a hypertrofií levé komory. Jejich podávání snižuje riziko progrese do symptomatického srdečního selhání a zároveň působí příznivě na diastolickou funkci i na hypertrofii levé komory.
(zza)
Zdroj: Gu J., Fan Y. Q., Bian L. et al. Long-term prescription of beta-blocker delays the progression of heart failure with preserved ejection fraction in patients with hypertension: a retrospective observational cohort study. Eur J Prev Cardiol 2016 Feb 25; pii: 2047487316636260 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
