Chronická žilní insuficience představuje závažný celosvětový problém s velmi vysokou prevalencí. Kauzální terapie zatím neexistuje, nicméně na počátku symptomatické léčby mají úspěch konzervativní postupy. K těm patří fyzikální terapie, tedy používání kompresních obinadel a elastických punčoch, a dále pak podávání venofarmak. Venofarmaka účinkují na úrovni žil i mikrocirkulace: snižují venózní distenzibilitu a redukují venostázu, ovlivňují aktivaci a adhezi leukocytů, snižují produkci mediátorů zánětu, zvýšenou kapilární permeabilitu i fragilitu, brání zánětlivým změnám, a především působí antiedematózně. K léčbě potíží spojených s chronickou žilní insuficiencí jsou určeny i flavonoidy.
Mikronizovaný diosmin a mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce jsou přírodního původu. Dva nejvýznamnější zástupci této skupiny, mikronizovaný diosmin a mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce, jsou si v mnohém podobné. Základem jejich výroby je extrakce hesperidinu ze slupek citrusových plodů. Tento flavonoid se následně polosynteticky zpracovává za vzniku diosminu a dalších flavonoidů. V případě mikronizovaného diosminu je podíl ostatních flavonoidů ve směsi přesně definován lékopisem. Farmakologický účinek vykazuje jak diosmin, tak hesperidin i další složky směsi.
Hesperidin a ostatní složky nejsou uvedeny v SPC přípravků obsahujících mikronizovaný diosmin právě z důvodu splnění lékopisné čistoty. Dle této specifikace Evropského lékopisu obsahuje mikronizovaný diosmin více účinné látky − diosminu − ve srovnání s mikronizovanou purifikovanou flavonoidní frakcí.
Venotonické flavonoidy jsou pro zlepšení biologické dostupnosti mikronizovány. Mikronizace upravuje velikost částic na jednotky mikrometrů, což umožní zvětšení povrchu a podpoří rozpustnost léčiva, a tedy i vstřebávaní v organismu.
Obě jmenovaná léčiva jsou určena k léčbě příznaků a projevů chronické žilní insuficience dolních končetin, ať funkčních či organických: pocit tíhy, bolest, noční křeče, edém a trofické změny, včetně bércového vředu. Dále mohou být použity k léčbě akutní ataky hemoroidálního onemocnění a jako základní terapie subjektivních příznaků a funkčních objektivních projevů hemoroidálního onemocnění.
Kontraindikací podání je hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoliv látku pomocnou. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou projevy gastrointestinální nesnášenlivosti, jiné NÚ jsou vzácné.
Mikronizovaný diosmin a mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce mají status léčivého přípravku, nikoliv doplňku stravy, patří tedy do kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který schvaluje jejich jakost, bezpečnost a účinnost.
Obě léčiva mají stanovenu úhradu ze zdravotního pojištění. Přípravky jsou hrazeny při symptomatické léčbě chronické žilní nemoci s objektivními známkami onemocnění, jako jsou viditelné varixy, edémy, kožní změny, případně při průkazu refluxu a žilní hypertenze ultrazvukovým vyšetřením cév. Úhrada léčby je ukončena v případě, že po 2–3 měsících není dosaženo klinicky významného zlepšení. Dále je stanovena úhrada při léčbě bércových vředů − v tomto případě je na projev zlepšení stanovena lhůta 6 měsíců. Úhrada v případě lymfedému není stanovena, neboť formálně jde stále o léčbu off-label, přestože v této indikaci mají flavonoidní venofarmaka prokázané příznivé účinky a rovněž se hojně předepisují.
Léčiva s mikronizovaným diosminem a mikronizovanou purifikovanou flavonoidní frakcí se řadí k účinným venofarmakům používaným v léčbě chronické žilní insuficience a projevů hemoroidálního onemocnění. Obě sdílejí mnoho podstatných vlastností, od způsobu získávání přes mechanismus účinku na žilní stěnu až po indikace a kontraindikace. Stejným způsobem je k nim přistupováno i z hlediska plátce zdravotní péče.
(saz)
Zdroje:
1. Slíva J., Karetová D. Komentáře k analýze složení směsi flavonoidů v tabletách Diozen 500 mg metodou UHPLC. Vnitřní lékařství 2021; 67 (1): 85.
2. Diozen. Síla diosminu. Zentiva, 2019.
3. SPC Diozen. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0243066&tab=texts
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
