Tofacitinib je perorální selektivní inhibitor Janusových kináz (JAK), které tvoří intracelulární doménu receptorů pro cytokiny. Tofacitinib preferenčně inhibuje signalizaci zprostředkovanou receptory, jejichž součástí je JAK3 a/nebo JAK1, čímž potlačuje účinky interleukinů (IL-2, IL-4, IL-6, IL-7, IL-9, IL-15, IL-21) a interferonů typu I a II. Výsledná modulace imunitní a zánětlivé odpovědi se využívá v terapii revmatoidní a psoriatické artritidy, ankylozující spondylitidy, polyartikulární juvenilní idiopatické nebo psoriatické artritidy a také ulcerózní kolitidy.
V léčbě těchto chronických onemocnění je kromě objektivní klinické účinnosti důležité získat i pohled z perspektivy pacientů. Součástí programů klinického výzkumu proto bývají rovněž studie zaměřené na parametry, které hodnotí přímo pacienti (PRO – patient-reported outcomes).
Do prospektivní multicentrické kohortové studie TOUR byli zařazeni dospělí pacienti s ulcerózní kolitidou, kteří v rámci standardní péče zahájili léčbu tofacitinibem a souhlasili se sledováním po dobu nejméně 1 roku. Sledované parametry zahrnovaly Simple Clinical Colitis Activity Index (SCCAI), PRO Measurement Identification System (PROMIS) a výskyt nežádoucích příhod. V prvních 2 týdnech terapie probíhalo hodnocení SCCAI denně a následně 28. a 56. den. Hodnocení PROMIS proběhlo v den zahájení léčby a následně 14., 28. a 56. den. K hodnocení zkoumaných parametrů pacienti používali speciální webovou platformu.
Studie se zúčastnilo 96 pacientů s mírnou převahou mužů (56,3 %) průměrného věku 37,3 roku a průměrné hodnoty BMI 25,4 kg/m2. U 67 % z nich již selhala terapie ≥ 2 biologiky a 61,5 % užívalo současně kortikoidy. Nejčastější předchozí užívanou medikací kromě kortikosteroidů byla léčba inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru (94,8 %). Velká část pacientů byla předléčena také mesalazinem (92,7%), vedolizumabem (58,3 %), azathioprinem (45,8 %) či methotrexátem (21,9 %), celkem 6 pacientů (6,3 %) pak bylo před vstupem do studie léčeno ustekinumabem.
Již od 3. dne po zahájení terapie tofacitinibem bylo zaznamenáno signifikantní a trvalé snížení průměrné hodnoty SCCAI (−1,1; p < 0,0001) i SCCAI pro frekvenci vyprazdňování (−0,3; p < 0,003), krvácení (−0,3; p < 0,0002) a urgence (−0,2; p < 0,001). Remise bez nutnosti užívání kortikosteroidů bylo dosaženo po 14 dnech u 25 % pacientů, po 28 dnech u 30,2 % a po 56 dnech u 29,2 % pacientů. V 56. dni došlo i k numerickému zlepšení všech částí PROMIS (deprese, úzkost, sociální spokojenost).
Testován byl rovněž efekt předchozí biologické léčby a endoskopicky hodnocené intenzity nemoci. Ani jeden z těchto faktorů se neukázal být nezávislým prediktivním faktorem odpovědi na léčbu.
Během prvních 56 dní přerušili 2 pacienti léčbu tofacitinibem z důvodu výskytu nežádoucí příhody, 4 z důvodu nedostatečné účinnosti a 5 z důvodu kolektomie. 4 pacienti byli ze studie vyřazeni z jiných důvodů − 1 odvolal souhlas, 3 kvůli nedostatečně vyplněným dotazníkům.
Výskyt nežádoucích příhod byl nízký a odpovídal publikovaným datům. Celkem 3 pacienti byli hospitalizováni pro exacerbaci ulcerózní kolitidy, 3 prodělali během sledování pásový opar a 6 jich užívalo ve sledovaném období antibiotickou terapii.
Pacienti s ulcerózní kolitidou ve svých hodnoceních zachytili velmi časný nástup účinku tofacitinibu. Během prvních 2 týdnů terapie se následně významně zlepšila urgence a inkontinence, krvácení do stolice i četnost vyprazdňování. Toto zlepšení stavu se pak udrželo po celou dobu sledování. Léčba ulcerózní kolitidy tofacitinibem tak ve studii z běžné klinické praxe vedla k rychlému a setrvalému klinickému efektu vnímanému i samotnými pacienty.
(dos)
Zdroj: Long M. D., Afzali A., Fischer M. et al. Tofacitinib Response in Ulcerative Colitis (TOUR): early response after initiation of tofacitinib therapy in a real-world setting. Inflamm Bowel Dis 2023; 29 (4): 570−578, doi: 10.1093/ibd/izac121.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
