Měření TK v ordinaci je zatíženo významnými limitacemi, jež mohou vést k nepřesnému zhodnocení skutečných hodnot. Fenomén syndromu bílého pláště vede k nadhodnocení hodnot, zatímco maskovaná hypertenze může zůstat neodhalena.
Tyto skutečnosti vedly k rostoucímu důrazu na využití měření TK mimo zdravotnická zařízení, zejména pomocí domácího (HBPM) a ambulantního (ABPM) monitorování TK. Tento přístup je podpořen výsledky recentních prací, které poukazují na jejich vyšší prognostickou hodnotu i přínos pro vedení léčby hypertenze.
První z níže citovaných metaanalýz1 vycházela z individuálních dat ABPM u 14 230 pacientů, jejichž medián sledování činil 10,9 roku, a hodnotila vztah mezi podílem času stráveného v cílovém rozmezí TK (PTTR) a výskytem KV příhod.
Další, síťová metaanalýza2 zahrnula 24 randomizovaných studií a porovnávala efektivitu telemonitoringu, domácího měření a běžné péče založené na měření TK v ordinaci u pacientů s hypertenzí.
Přehledová práce3 potom shrnuje současné poznatky o domácím monitorování TK, včetně technologického vývoje, digitalizace a jeho klinického využití.
Dlouhodobé sledování ukázalo, že vyšší PTTR je spojený s významně nižší mortalitou a nižším výskytem KV příhod. Hranice pro cílové rozmezí TK bylo stanoveno podle doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2024 pro nezvýšený TK na < 115/65 mmHg během 24 hodin, < 120/70 mmHg během dne a < 110/60 mmHg během noci. Medián PTTR během 24 hodin činil 18 % (tj. 4,2 hodiny), s mezikvartilovým rozmezím (IQR) 5–33 % (1,2–7,9 hodiny). Se stoupajícím PTTR klesalo v jednotlivých kvartilech riziko úmrtí z 21,3 na 16,1/1000 pacientoroků a riziko KV příhody z 20,3 na 11,3/1000 pacientoroků. Standardizovaný poměr rizik (HR) u 24hodinového PTTR po adjustaci činil 0,57 pro mortalitu (95% CI 0,46–0,71) a 0,30 pro KV příhody (95% CI 0,23–0,39).
Výsledky byly potvrzeny rovněž analýzou PTTR během dne a během noci, vyhodnocením KV mortality, koronárních příhod a cerebrovaskulárních příhod i analýzou podskupin. Naopak měření TK v ordinaci vedlo k časté chybné klasifikaci kompenzace TK. Tato zjištění ukazují, že PTTR dle ABPM poskytuje přesnější predikci rizika než měření TK v ordinaci.1
Druhá metaanalýza prokázala, že telemonitoring je při léčbě hypertenze spojený s významným průměrným poklesem systolického TK (sTK) o 3,69 mmHg a diastolického TK (dTK) o 1,82 mmHg v porovnání s běžnou péčí. HBPM rovněž vedlo ke snížení hodnot TK (sTK klesl průměrně o 2,7 mmHg a dTK o 2,1 mmHg), přičemž efekt byl statisticky významný u dTK. Mezi telemonitoringem a HBPM nebyl zjištěn významný rozdíl v dosaženém poklesu TK. Obě strategie však vedly k lepší kompenzaci TK než standardní sledování založené na měření TK v ordinaci.2
Domácí monitorování TK je úzce spojené s rozvojem digitálních technologií. Dochází k rozšiřování validovaných automatických tonometrů s možností bezdrátového přenosu dat (např. prostřednictvím technologie Bluetooth) do mobilních aplikací, jako jsou Apple Health či Google Fit, které umožňují dlouhodobé sledování hodnot a jejich sdílení se zdravotnickým personálem. Telemonitoring je založen na pravidelném přenosu dat do zabezpečených platforem, jež usnadňují průběžné hodnocení TK a případnou úpravu léčby.
V klinickém vývoji jsou rovněž nositelná zařízení a bezmanžetové technologie využívající optické senzory a analýzu pulzové vlny, které by v budoucnu měly umožnit kontinuální monitorování TK. Do budoucna lze očekávat širší využití umělé inteligence při analýze dlouhodobých trendů a predikci KV rizika.
Tyto přístupy v každém případě nejen zvyšují komfort pacienta, ale umožňují také detailnější hodnocení variability TK.3
HBPM se stává klíčovým nástrojem v moderním managementu hypertenze. V kombinaci s ABPM a telemonitoringem umožňuje přesnější diagnostiku, efektivnější vedení léčby a lepší kompenzaci TK.
Současná data ukazují, že rozhodování o léčbě by mělo vycházet primárně z hodnot TK měřených mimo ordinaci, jež lépe odrážejí skutečné KV riziko pacienta. HBPM a ABPM by proto měla být rutinně využívána při diagnostice a sledování pacientů s hypertenzí, zejména při titraci léčby a u pacientů s nedostatečně kontrolovaným TK. Telemonitoring může tento přístup dále podpořit díky průběžnému přenosu dat a aktivnímu sledování pacientů.
(yar)
Zdroje:
1. Zhang D. Y., An D. W., Yu Y. L. et al.; International Database of Ambulatory Blood Pressure in Relation to Cardiovascular Outcomes Investigators. Ambulatory blood pressure monitoring, European guideline targets, and cardiovascular outcomes: an individual patient data meta-analysis. Eur Heart J 2025; 46 (30): 2974–2987, doi: 10.1093/eurheartj/ehaf220.
2. Grover S., Mishra H. P., Gupta R. et al. Effect of telemonitoring and home blood pressure monitoring on blood pressure reduction in hypertensive adults: a network meta-analysis. J Hypertens 2025; 43 (7): 1091–1098, doi: 10.1097/HJH.0000000000004008.
3. Shi Y., Mandizadza O. O., Ji C. Home blood pressure monitoring: technology, digitisation and future development. BMJ Support Palliat Care 2025; 15 (4): 436–443, doi: 10.1136/spcare-2025-005538.
