Karcinom prsu představuje celosvětově jednu z nejčastějších malignit u žen, s incidencí přibližně 2 milionů případů ročně. Zkrácení intervalů mezi cykly chemoterapie (tzv. dose dense režimy) je spojené se snížením rizika recidivy i mortality. Mezi běžně používané postupy u vysoce rizikového onemocnění patří režim doxorubicin 60 mg/m² a cyklofosfamid 600 mg/m² každé 2 týdny s následným podáváním paklitaxelu.
Zavedení faktorů stimulujících kolonie granulocytů (G-CSF) umožnilo bezpečné podávání těchto intenzifikovaných režimů. Původně byl používán krátkodobě působící filgrastim, který se aplikuje subkutánně denně až po dobu 7 dní s cílem obnovy počtu neutrofilů. Následně byl vyvinut pegfilgrastim − pegylovaná forma filgrastimu s prodlouženým biologickým poločasem, která umožňuje podání jedné injekce na cyklus chemoterapie a je spojená s nižším výskytem febrilní neutropenie a menší potřebou antibiotik a hospitalizací. Lipegfilgrastim je dlouhodobě působící pegylovaný kovalentní konjugát filgrastimu s možností jednorázového podání v každém cyklu; v předchozích studiích prokázal non-inferioritu vůči pegfilgrastimu. Údaje o jeho použití při dose dense režimu AC však byly dosud omezené.
Do jednoramenné neintervenční prospektivní studie byly zařazeny pacientky ve věku ≥ 18 let s karcinomem prsu stadia I–III s plánovanou adjuvantní či neoadjuvantní léčbou režimem AC každé 2 týdny. Ženy musely mít výkonnostní stav dle ECOG 0–1 a dostatečnou funkci kostní dřeně (absolutní počet neutrofilů ≥ 1,0 × 10⁹/l, trombocyty ≥ 100 × 10⁶/l). Předchozí chemoterapie nebo podání G-CSF byly vylučovacími kritérii.
Lipegfilgrastim byl podáván v dávce 6 mg s.c. 2. den po chemoterapii. Následoval paklitaxel 80 mg/m² týdně po dobu 12 týdnů.
Primárním sledovaným parametrem byl výskyt neutropenie definované jako absolutní počet neutrofilů (ACN) < 1,0 × 10⁹/l před plánovaným podáním dalšího cyklu AC. Sekundární cíle zahrnovaly febrilní neutropenii (teplota > 38 °C a ANC < 1,0 × 10⁹/l), zpoždění terapie, její předčasné ukončení a toxicitu.
Do studie bylo zařazeno 41 žen, jedna však léčbu režimem AC nepodstoupila. Celkem bylo plánováno 160 cyklů AC, z nichž bylo 157 (98,1 %) skutečně podáno. Včas bylo aplikováno 95 % cyklů (152/160). Zpoždění terapie souviselo převážně s infekcemi, v jednom případě s těžkou mukozitidou.
Před podáním jednotlivých cyklů nebyla zaznamenána neutropenie stupně 2–4, u 1 pacientky byla v 1. cyklu zjištěna neutropenie stupně 1. Těžká anémie ani trombocytopenie se během fáze AC nevyskytly.
V průběhu studie byla u 4 pacientek (10 %) zaznamenána febrilní neutropenie: 1 epizoda se objevila po 1. cyklu, 2 epizody po 3. cyklu a 1 epizoda po 4. cyklu AC. Ve 2 případech šlo o neutropenii stupně 4, u 1 pacientky vedla prolongovaná epizoda neutropenie stupně 4 k vynechání posledního cyklu chemoterapie.
V následné fázi, kdy bylo plánováno 12 cyklů léčby paklitaxelem, bylo podáno 94,4 % dávek. Těžká neutropenie byla vzácná – objevila se 1 epizoda stupně 4 ve 3. cyklu a 1 epizoda stupně 3 ve 12. cyklu. K febrilní neutropenii došlo během této fáze jen 1×.
V této prospektivní observační studii byla podpora dose dense režimu AC lipegfilgrastimem spojená s vysokým podílem včas podaných cyklů chemoterapie a nízkým výskytem těžké neutropenie před plánovaným podáním režimu AC. Febrilní neutropenie se vyskytla u 10 % pacientek.
Autoři upozorňují na limitace dané velikostí souboru a absencí každodenního monitorování krevního obrazu. Získaná data však naznačují, že lipegfilgrastim může být vhodnou možností profylaxe neutropenie u pacientek s časným karcinomem prsu při dose dense režimu AC v běžné klinické praxi.
(lp)
Zdroj: Rashed A., Fitzpatrick O. M., Easty D. J. et al. An observational study of dose dense chemotherapy with lipegfilgrastim support in early breast cancer. BMC Cancer 2023; 23 (1): 171, doi: 10.1186/s12885-023-10603-0.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
