Klíšťová encefalitida (dále „KE“) je závažné akutní onemocnění napadající centrální nervovou soustavu (CNS). Postihuje hlavně volně žijící zvířata, ale je přenosná i na člověka. Na našem území je jejím hlavním přenašečem klíště obecné. Počet onemocnění KE v ČR má od 90. let vzestupný trend, jak dokládá i statistika Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Onemocnění u člověka probíhá dvoufázově. První příznaky se objeví po 7–14 dnech od nakažení a v tomto období má nemoc chřipkový charakter (zvýšená teplota, únava, slabost, bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy). Pokud nedojde ke spontánnímu vyléčení, dostavuje se po zhruba 4–10 dnech druhá fáze onemocnění, v níž je zasažena CNS. Druhá fáze může mít formu meningitickou (zánět mozkových blan), meningoencefalitickou (postižení šedé a bílé hmoty mozkové), meningo-encefalomyelitickou (postižení předních míšních rohů) a nejzávažnější formu bulbocervikální (postižení segmentů krční páteře a prodloužené míchy). Průběh může být zvláště u dospělých a starších osob velmi dramatický s přímým ohrožením na životě.
Při podezření na klíšťovou encefalitidu je vhodné provést vyšetření krevního obrazu (zvýšená sedimentace) a základní biochemické vyšetření (zvýšení transamináz), v případě postižení CNS je nutná i lumbální punkce (pleiocytóza s převahou lymfocytů). V séru nebo v likvoru lze stanovit i IgM a IgG protilátky proti klíšťové encefalitidě, je ale nutné výsledky pečlivě interpretovat, protože výsledky může ovlivnit recentní očkování proti některým nemocem.
Výzkum KE má na našem území dlouhou tradici, virus středoevropské KE byl v Evropě poprvé izolován právě u nás v padesátých letech minulého století. KE podléhá povinnému hlášení od začátku sedmdesátých let, přičemž až do roku 1990 se průměrná nemocnost držela na zhruba stejné úrovni. Od začátku devadesátých let ale v důsledku klimatických změn počet onemocnění KE roste.
Nejvyšší nemocnost v ČR byla dosud zaznamenána v roce 2006, kdy se jednalo o 1 029 případů. Výkyvy ve výskytu onemocnění jsou dány klimatickými podmínkami v daných letech, mírné teploty v zimě umožňují přežívání a vývoj klíšťat, jak tomu bylo například právě v průběhu roku 2006. Rok 2011 byl rokem s druhou nejvyšší nemocností, onemocnělo 861 osob, z nichž 5 zemřelo. Jednalo se vesměs o neočkované dospělé vyšších věkových skupin. Nejvyšší nemocnost u dětí byla zaznamenána v roce 2009 ve skupině 5–9letých. Nižší nemocnost ve skupině 10–14letých je zřejmě částečně ovlivněna očkováním.
Nejvyšší výskyt onemocnění je v průběhu roku tradičně v červenci, v poslední době narostl až na čtvrtinu i podíl onemocnění v jarních a podzimních měsících. Naproti tomu v srpnu výskyt onemocnění klesá, protože klíšťata nesnáší suché horké počasí, takže jejich aktivita v tomto měsíci klesá.
Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění s přírodní ohniskovostí, člověk se nakazí při aktivitách v postižené oblasti, většinou se jedná o rekreační sportování či sběr hub. V ČR je setrvale nejvyšší výskyt onemocnění na jihu republiky, hlavně v jižních Čechách, kde se ani přes cílené očkovací akce stále nedaří nemocnost snížit. V poslední době se navíc infekce kvůli klimatickým změnám šíří i do míst s vyšší nadmořskou výškou podél hranic, v severozápadní oblasti Čech, na severní Moravě a především v oblasti Českomoravské vrchoviny.
Každoročně je vytvářena mapa výskytu KE. Jelikož je ale utvářena z informací, které jsou anamnesticky získávány od nemocných, přináší pouze hrubý odhad lokalizace přírodních ohnisek KE. V posledních deseti letech byl navíc vyvinut i model předpovědi aktivity klíštěte obecného.
Proti KE je možno se chránit očkováním, očkovací látky existují pro děti i dospělé. Proočkovanost osob v České republice je však stále menší, než by bylo žádoucí, pohybuje se zhruba okolo 19 %. Navíc řada z očkovaných osob neabsolvuje pravidelná přeočkování, a nemusí být tudíž zcela chráněna. Naproti tomu v sousedním Rakousku dosahuje proočkovanost v ohniskových oblastech téměř 90 %, počet onemocnění se proto pohybuje pouze v desítkách případů za rok. Před zahájením očkování proti KE se přitom nemocnost v Rakousku pohybovala kolem podobných hodnot jako v ČR.
(epa)
Zdroj: Kříž B., Beneš Č. Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2012 v České republice. Dostupné z: www.szu.cz
