S inkontinencí moči se v urogynekologické praxi setkáváte často. Co je základem dobrého managementu péče o pacienty s tímto problémem?
Prevalence močové inkontinence v Česku se pohybuje přibližně mezi 7 a 10 % populace, přičemž častěji postihuje ženy než muže. Výskyt inkontinence zároveň stoupá s věkem. U žen starších 50 let má zkušenost s únikem moči až polovina z nich.
S pacienty trpícími inkontinencí se nejčastěji setkávají lékaři první linie, zejména praktici a gynekologové. Právě na nich často závisí včasné rozpoznání problému a zahájení odpovídající péče. Vzhledem k tomu, že inkontinence je pro mnoho nemocných citlivé téma spojené se studem, bývá odborná pomoc vyhledána až s odstupem času. Výrazně tedy záleží na zkušenostech lékaře, jak zvládne s pacientem komunikovat, aby se o problému s inkontinencí moči vůbec dozvěděl.
Věnuje se v praxi dostatečná pozornost dermatitidě spojené s inkontinencí (IAD)?
Myslím, že erudice v oblasti péče o kůži při inkontinenci je v Česku stále na začátku. Domnívám se, že jen málokdo z odborné veřejnosti pravidelně sleduje stav kůže u osob s únikem moči a cíleně se na něj dotazuje. Možná je to o něco více v zařízeních dlouhodobé péče.
Měli bychom se o tuto problematiku více zajímat? Nejspíš ano, ale systematicky – od praktických lékařů přes gynekology až po urology. Důležitou roli v tom mohou sehrát také sestry, které se při běžném kontaktu s pacientem ptají například na hmotnost nebo měří krevní tlak. U nemocných s únikem moči by se mohly zajímat mimo jiné o spokojenost s používanými pomůckami a o stav pokožky v intimní oblasti. Právě zde totiž může docházet k řadě změn, ať už v souvislosti s únikem moči samotným nebo s dlouhodobým používáním absorpčních pomůcek, jež mohou stav kůže ovlivňovat.
Co hraje roli v zachování zdravé pokožky u pacientů s močovou inkontinencí? Jsou některé parametry absorpčních pomůcek z klinického hlediska obzvlášť důležité?
Sám za sebe bych kladl na první místo prodyšnost. Důležitá je také dostatečná, kvalitní a rychlá absorpce, která jde ruku v ruce se sušší pokožkou, a tudíž i stabilnějším pH. Pokud navíc pomůcky dokážou omezit změny pH způsobené močí a tím pokožku méně dráždit, je to další významné plus.
Jaký význam má schopnost moderních absorpčních pomůcek udržovat pH v rozmezí 4,5–5,5 i při kontaktu s agresivní močí ve srovnání s pouhou pasivní absorpcí tekutiny?
Dermatitida spojená s inkontinencí je zánětlivé kožní onemocnění a podle dostupných studií patří mezi nejčastější dlouhodobé komplikace inkontinence. Některé moderní pomůcky dnes již dokáží ovlivňovat pH moči a zároveň mají vyšší absorpční schopnost, což může přispívat k lepšímu stavu pokožky. V praxi lze tento efekt doložit například pomocí testovacích pH proužků. Nepředpokládám však, že by podobná měření byla běžnou součástí práce lékařů v ordinacích. Dostupné testy a studie nicméně ukazují poměrně významné rozdíly mezi jednotlivými pomůckami.
(pr)
