Navzdory vysoké morbiditě a mortalitě depresivní fáze v rámci bipolární afektivní poruchy zůstává optimální antidepresivní léčba předmětem debat. Cílem prezentovaného systematického přehledu bylo zhodnocení účinnosti a bezpečnosti valproátu a jiných antikonvulziv v terapii deprese u pacientů trpících bipolární afektivní poruchou.
Dlouhodobý průběh bipolární afektivní poruchy je určen především depresivními epizodami, a to navzdory výrazným příznakům manických fází. Bipolární deprese naneštěstí bývá zaměňována za těžkou depresivní poruchu, a pacienti tak ne vždy podstupují vhodnou terapii. Většina dosud publikovaných farmakologických studií se navíc soustředila na terapii manické fáze.
Terapie depresivní fáze u bipolární afektivní poruchy má přitom některá specifika. Jedná se především o skutečnost, že farmaka užívaná v terapii unipolární deprese nemusejí účinkovat u pacientů s bipolární depresí. Současnou výzvou je potlačení depresivních symptomů bez indukce manické fáze.
Cílem systematického přehledu bylo zhodnocení účinnosti valproátu a dalších antikonvulziv v terapii depresivní fáze. Inkluzní kritéria splnilo celkem 18 randomizovaných kontrolovaných klinických studií, přičemž 3 z nich hodnotily účinnost a bezpečnost terapie valproátem.
Davis et al. ve své studii publikovali pozitivní výsledky antidepresivní terapie valproátem u pacientů s bipolární afektivní poruchou. Studie trvající 8 týdnů se zúčastnilo 25 jedinců v depresivní fázi trpících bipolární afektivní poruchou typu I. Účastníkům studie byl nejprve podáván valproát v iniciační dávce 500 mg/den nebo placebo. Medikace byla rapidně titrována do dávky 2500 mg/den, aby bylo dosaženo sérových hladin 50–100 μg/ml. Valproát v porovnání s placebem dosáhl větší efektivity v redukci symptomů deprese (p = 0,0002) a anxiety (p = 0,0001), jež byly hodnoceny pomocí Hamiltonových škál. Míra zlepšení v průběhu terapie byla dvojnásobná oproti placebu v případě deprese a trojnásobná oproti placebu v případě anxiety. Valproát byl dobře tolerován, pouze jeden pacient musel terapii přerušit kvůli nežádoucím účinkům léku.
Ve studii trvající 6 týdnů, kterou publikovali Ghaemi et al., byla hodnocena terapie valproátem u 18 pacientů s bipolární afektivní poruchou typu I a II. U pacientů podstupujících terapii valproátem byla prokázána signifikantní redukce depresivních symptomů hodnocená pomocí škály MADRS (Montgomery–Asberg Depression Rating Scale; p = 0,0078). Při terapii valproátem došlo k poklesu absolutního skóre o 13,6 bodu v porovnání s 1,4 bodu při terapii placebem.
Muzina et al. publikovali studii trvající 6 týdnů s větším vzorkem pacientů trpících bipolární afektivní poruchou typu I a II (n = 54). Průměrná dávka valproátu činila 1606 mg/den a průměrná sérová hladina valproátu 82 μg/ml. Také v této studii bylo dosaženo signifikantní redukce skóre MADRS při terapii valproátem v porovnání s placebem. Podíl pacientů, kteří dosáhli kritérií terapeutické odpovědi a remise, činil 38,5 %, respektive 23 %, v porovnání s 10,7 % pacientů užívajících placebo (pro oba parametry).
Z výsledků randomizovaných kontrolovaných klinických studií vyplývá, že valproát je efektivní a bezpečnou metodou terapie depresivní fáze u pacientů s bipolární afektivní poruchou.
(holi)
Zdroje:
1. Reinares M., Rosa A. R., Franco C. et al. A systematic review on the role of anticonvulsants in the treatment of acute bipolar depression. Int J Neuropsychopharmacol 2013; 16 (2): 485–496, doi: 10.1017/S1461145712000491.
2. Davis L. L., Bartolucci A., Petty F. Divalproex in the treatment of bipolar depression: a placebo-controlled study. J Affect Disord 2005; 85 (3): 259–266.
3. Ghaemi S. N., Gilmer W. S., Goldberg J. F. et al. Divalproex in the treatment of acute bipolar depression: a preliminary double-blind, randomized, placebo-controlled pilot study. J Clin Psychiatry 2007; 68 (12): 1840–1844.
4. Muzina D. J., Gao K., Kemp D. E. et al. Acute efficacy of divalproex sodium versus placebo in mood stabilizer-naive bipolar I or II depression: a double-blind, randomized, placebo-controlled trial. J Clin Psychiatr 2011; 72 (6): 813–819, doi: 10.4088/JCP.09m05570gre.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
