Léčba CHOPN je nově přehledně rozdělena na iniciální (u pacientů bez dosavadní udržovací farmakoterapie) a následnou (u pacientů s již nastaveným režimem farmakoterapie).
Upravena byla kritéria pro definici kategorií GOLD A, B a E, a to na základě nových důkazů z observačních studií, jež ukazují, že i jedna mírná nebo střední exacerbace před zahájením udržovací farmakoterapie zvyšuje riziko následných exacerbací. Zvážit eskalaci léčby je nyní doporučeno již v případě jedné středně závažné exacerbace, s cílem dosáhnout nízké aktivity onemocnění.
U všech dosud neléčených pacientů bez exacerbací v předchozím roce (kategorie A a B) se doporučuje nasadit bronchodilatans, přičemž u nemocných v kategorii B (skóre ≥ 2 v modifikovaném dotazníku dušnosti dle Medical Research Council /mMRC/ a ≥ 10 bodů v dotazníku Chronic Airways Assessment Test /CAAT/) se doporučuje dvojkombinace dlouhodobě působícího β2-agonisty (LABA) a dlouhodobě působícího antagonisty muskarinových receptorů (LAMA). U pacientů s nejméně jednou exacerbací v předchozím roce (kategorie E) je doporučena eskalace na dvojkombinaci LAMA + LABA bez ohledu na skóre mMRC a CAAT a při hladině eozinofilů > 300/μl by mělo být zváženo přidání inhalačních kortikosteroidů (IKS) do terapie.
Zařazeny byly nové důkazy o účinnosti biologické léčby CHOPN. V udržovací terapii nekontrolované CHOPN (exacerbace navzdory trojkombinaci LAMA + LABA + IKS) s hladinou eozinofilů ≥ 300/μl je nyní kromě dupilumabu u bronchitického fenotypu doporučen také mepolizumab (bez ohledu na fenotyp).
Mepolizumab je humanizovaná monoklonální protilátka cílená na interleukin IL-5. Ve 3 dvojitě zaslepených randomizovaných placebem kontrolovaných studiích fáze III u pacientů s CHOPN s ≥ 2 středními exacerbacemi nebo ≥ 1 těžkou exacerbací v posledním roce i při léčbě LABA + LAMA + IKS ze třídy GOLD 2–4 bez ohledu na přítomnost chronické bronchitidy a s počtem eozinofilů ≥ 300/µl vedl mepolizumab po dobu 52 až 104 týdnů k významnému snížení výskytu středně těžkých/těžkých exacerbací a snížení počtu exacerbací vyžadujících návštěvu pohotovosti nebo hospitalizaci.
Terapeutický algoritmus iniciální i udržovací farmakoterapie CHOPN shrnuje také naše přehledná infografika.
Aktivita onemocnění je definována v nové kapitole. Zpráva GOLD uvádí, že hlavním cílem léčby CHOPN by mělo být dosažení nízké aktivity onemocnění definované absencí exacerbací bez zhoršování symptomů v daném časovém úseku a bez zhoršování poklesu plicních funkcí (stabilní onemocnění). Kontroly onemocnění je dosaženo, pokud je pacient bez exacerbací či zhoršení symptomů a CHOPN má jen nízký dopad s příznaky pod prahovou hodnotou.
Aktualizováno bylo doporučené očkování nemocných s CHOPN s ohledem na nová data o vakcinaci proti chřipce a RSV. Další aktualizace se týkají léčby exacerbací a řešení průvodních onemocnění, přidána byla nová kapitola o využití umělé inteligence (AI) a dalších nových technologií v péči o pacienty s CHOPN. Aktualizována byla i epidemiologická data a algoritmus pro screening a záchyt nových případů CHOPN.
(zza)
Zdroje:
1. Global strategy for prevention, diagnosis and management of chronic obstructive pulmonary disease: 2026 report. Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD), 2025 Dec 8. Dostupné na: https://goldcopd.org/wp-content/uploads/2024/11/GOLD-2025-Report-v1.0-15Nov2024_WMV.pdf
2. Venkatesan P. GOLD COPD report: 2026 update. Lancet Respir Med 2025 Nov 26: S2213-2600(25)00432-1, doi: 10.1016/S2213-2600(25)00432-1.
3. SPC Dupixent. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/dupixent-epar-product-information_cs.pdf
4. SPC Nucala. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/nucala-epar-product-information_cs.pdf
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
