Co v současnosti hýbe vaším oborem?
Endokrinologie je poměrně konzervativní obor a v poslední době v podstatě nepřicházejí žádné převratné objevy z hlediska klinické medicíny. Nicméně v oblasti hypofyzárních onemocnění se objevují některé slibné léky. Například v terapii Cushingova syndromu jsou to inhibitory steroidogeneze osilodrostat a levoketokonazol. V léčbě akromegalie potom paltusotin – perorálně podávaný nepeptidový agonista receptoru pro somatostatin typu 2. Do praxe se rovněž dostává perorální oktreotid. Pro léčbu deficitu růstového hormonu, zatím u dětských pacientů, přicházejí na trh dlouhodobě působící preparáty s obsahem růstového hormonu.
V oblasti onemocnění štítné žlázy stojí za zmínku nová možnost terapie aktivních forem endokrinní orbitopatie antagonistou receptoru IGF-I teprotumumabem. U onemocnění nadledvin je asi nejdůležitější novinkou publikace inovovaných doporučených postupů pro diagnostiku a léčbu incidentalomů nadledvin. Letos v červnu také byla publikována studie TRAVERSE, která prokázala kardiovaskulární bezpečnost substituční léčby testosteronem u hypogonádních mužů ve vyšším kardiovaskulárním riziku. Studie však má řadu limitací, z nichž největší je medián doby sledování pouhých 22 měsíců – stále tak nemáme jasnou odpověď na otázku bezpečnosti dlouhodobé substituční léčby testosteronem. V srpnu očekáváme vydání nových doporučených postupů pro diagnostiku a léčbu syndromu polycystických ovarií, kde bude uvedeno několik novinek.
Co by měli o endokrinologii vědět ostatní specialisté?
Endokrinologie je jedním ze tří integrujících oborů medicíny. Myslím tím především to, že téměř veškeré endokrinní poruchy postihují všechny nebo téměř všechny tkáně a orgány lidského těla. Na druhé straně je řada orgánů lidského těla producentem hormonů, lymfokinů či cytokinů ovlivňujících vzdálené tkáně a orgány. Endokrinologie je proto jedním z nejkrásnějších a nejdůležitějších oborů a dobrý endokrinolog by měl být i dobrým internistou. Bohužel náš obor trpí nižším zájmem nejen odborné veřejnosti, ale i medií, stakeholderů a dalších, což je zčásti způsobeno nižšími finančními toky. V této oblasti je řada výzev, které by pomohly dostat obor endokrinologie tam, kam opravdu patří.
Co je v popředí zájmu vaší odborné společnosti?
Česká endokrinologická společnost ČLS JEP (ČES) se snaží být společností aktivní, užitečnou a viditelnou. Nový výbor ČES získal při posledních volbách do svých řad několik mladších aktivních členů a jeho práce je nyní flexibilnější a aktivnější.
Z důvodu uvedeného výše, tedy především viditelnosti a propagace endokrinologie, jsme inovovali webové stránky společnosti (www.endokrinologie.cz), které jsou nyní moderní, přehledné a interaktivní. Snažíme se, aby zde každý, kdo potřebuje, našel příslušné informace. Odbornou veřejnost informujeme o novinkách v endokrinologii. ČES vydává nové doporučené postupy, případně komentáře k postupům publikovaným v zahraničí. Část stránek je věnována i pacientům, shrnujeme pro ně důležité informace o endokrinologických onemocněních a jejich léčbě. Dále uvádíme kontakty na endokrinologické ordinace, pokud s tím tyto ordinace a lékaři vyslovili souhlas.
Naším dalším cílem je rozšiřování spolupráce s ostatními specializacemi. V poslední době zejména s praktickými lékaři. Zjednodušeně se dá říci, že chceme být více užiteční pro endokrinology, lékaře jiných specializací a v neposlední řadě také pro pacienty. Zároveň chceme zintenzivnit PR aktivity a informovanost jak odborné, tak laické veřejnosti o endokrinologii.
V čem spatřujete hlavní výzvy, s nimiž se endokrinologové budou potýkat?
Do budoucna vidím zejména výzvy, které se týkají všech medicínských oborů a jsou spojené s vědecko-technickým pokrokem. Týká se to nových diagnostických a léčebných metod, nových léků a podobně. Velmi brzy budeme patrně muset čelit nástupu umělé inteligence, která může být na jedné straně významným pomocníkem zdravotníků, na straně druhé může lékařům i pacientům přinášet řadu problémů, nástrah a nebezpečí.
Jaké jsou vaše potřeby a očekávání co se týká médií?
Ideálním stavem je, aby zdravotníci a média byli partnery a společnými silami přispívali k rozvoji medicíny, informaci veřejnosti a k dobrým vztahům zdravotníků a veřejnosti. Domnívám se, že v řadě případů tomu tak je. Bohužel ale ne vždy. Velké množství negativních příkladů jsme v nedávné minulosti viděli například v průběhu pandemie COVID-19. Domnívám se, že je nezbytná úzká spolupráce a kultivace vztahů mezi zdravotnickými profesionály a médii.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
