Proč někteří schizofrenici „slyší hlasy“

Vnitřní řeč versus vnější hlas

Jedna z hlavních teorií vysvětluje AVH jako důsledek poruchy specifického výboje v mozku. Jedná se o mechanismus, který za normálních okolností umožňuje mozku rozpoznat, že určitý zvuk nebo myšlenka pochází „zevnitř“ (z vlastní řeči či myšlení), a proto tlumí odpověď na ně ve sluchových oblastech. Pokud tento mechanismus selhává, může být „vnitřní řeč“ mylně vnímána jako vnější hlas.

Cílem recentní studie vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu v Austrálii bylo otestovat tuto hypotézu pomocí elektrofyziologického markeru „vnitřní řeči“ s využitím EEG. „Vnitřní řeč“ je hlas v hlavě člověka, který tiše vypráví jeho myšlenky –⁠ co plánuje, čeho si všímá a podobně. Většina lidí tuto zkušenost zažívá často a pravidelně, aniž si to uvědomují, někteří ji však neprožívají vůbec. U osob bez schizofrenie vede používání „vnitřní řeči“ ke stejnému snížení mozkové aktivity, jako když osoba mluví nahlas.

Potvrzen opačný efekt

Účastníci studie byli rozděleni do 3 skupin: První zahrnovala 55 pacientů s poruchami schizofrenního spektra, kteří v nedávné době zažili sluchové verbální halucinace. Ve druhé bylo 44 osob taktéž trpících schizofrenií, ale bez AVH v anamnéze nebo v poslední době. Třetí, kontrolní skupinu tvořilo 43 lidí bez schizofrenie. Každý účastník měl sluchátka a byl připojen k EEG. Při experimentu pak buď vytvářeli vnitřní slabiku současně s přehráním slyšitelné slabiky, nebo jen pasivně poslouchali:

• U zdravých osob při shodě mezi vnitřní a slyšenou slabikou ukázalo EEG sníženou aktivitu ve sluchové kůře, tedy části mozku, která zpracovává zvuk a řeč. To naznačuje, že mozek předvídal zvuk a tlumil reakci na něj –⁠ podobně jako se to děje, když mluvíme nahlas.
• U pacientů se schizofrenií a aktuálními halucinacemi však byly výsledky opačné. U těchto jedinců namísto očekávaného potlačení mozkové aktivity, když se „vnitřní řeč“ shodovala se slyšeným zvukem, ukázalo EEG zvýšenou reakci. To svědčí o tom, že místo potlačení dochází k přehnané odpovědi.

Autoři výzkumu dodávají, že toto obrácení normálního potlačovacího efektu naznačuje, že predikční mechanismus mozku může být u lidí, kteří právě zažívají sluchové halucinace, narušen. To může způsobit, že jejich vlastní vnitřní hlas bude chybně interpretován jako vnější řeč. Pacienti bez halucinací vykazovali mírně odlišný, ale také abnormální vzorec.

Možný indikátor onemocnění

Výsledky experimentu podle výzkumníků podporují teorii, že halucinace souvisejí s poruchou tlumicích mechanismů spojených s „vnitřní řečí“. Studie poskytuje jeden z dosud nejsilnějších důkazů, že sluchové verbální halucinace mohou u osob trpících schizofrenií pramenit z narušení schopnosti mozku rozpoznat svůj vlastní vnitřní hlas.

Vědci tvrdí, že jejich zjištění by mohlo vést k nalezení biologických indikátorů, které ukazují na přítomnost schizofrenie. Zatím totiž neexistují žádné krevní testy, skeny mozku ani laboratorní biomarkery, které by toto onemocnění potvrzovaly. Navíc by rádi zjistili, zda lze měření použité v této studii využít také k identifikaci osob s vysokým rizikem rozvoje psychózy, což by lékařům umožnilo včasný zásah. Pochopení biologických příčin symptomů schizofrenie je v každém případě nezbytným krokem k vývoji nových a účinných způsobů léčby tohoto komplikovaného onemocnění.

(hno)

Zdroje:
1. Whitford T. J., Chung L. K. H., Griffiths O. et al. Corollary discharge dysfunction to inner speech and its relationship to auditory verbal hallucinations in patients with schizophrenia spectrum disorders. Schizophr Bull 2025 Oct 21: sbaf167, doi: 10.1093/schbul/sbaf167 [Epub ahead of print].
2. Baum S. Brainwave study sheds light on cause of 'hearing voices'. Medical Xpress, 2025 Oct 21. Dostupné na: www.medicalxpress.com/news/2025-10-brainwave-voices.html