PPI nezvyšují riziko kardiovaskulárních příhod u pacientů užívajících ASA v antiagregační terapii

Úvod

Nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (ASA) jsou Evropskou kardiologickou společností (ESC) doporučovány pro sekundární prevenci závažných kardiovaskulárních příhod (MACE –⁠ major adverse cardiovascular events) a úmrtí u pacientů s nemocí koronárních tepen. Tato léčba však současně zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení a dalších patologií horní části GIT.

Ke zmírnění rizik nebo k léčbě těchto komplikací je některým pacientům předepisován inhibitor protonové pumpy (PPI). Proto vzbudila pozornost data z preklinických studií ukazující na možnou farmakologickou interakci obou léčiv, která by znamenala snížené vstřebávání ASA a inaktivaci její molekuly.

Výsledky klinických studií zaměřených na možný snížený protidestičkový efekt ASA se však rozcházejí. Většina publikovaných prací navíc zahrnovala do sledované skupiny pacienty užívající kromě ASA i další antiagregační či antikoagulační léčbu, což mohlo vést ke zkreslení výsledků. Vyvstává tedy jednoznačná potřeba dalších a rozsáhlejších studií.

Metodika studie

Autoři z amerického Minneapolisu se ve své retrospektivní kohortové studii zaměřili na skupinu pacientů starších 40 let s diagnózou onemocnění koronárních tepen užívajících ASA. Nemocní užívající současně klopidogrel nebo jiné antiagregans či antikoagulans nebyli do studie zahrnuti. Údaje byly získávány z elektronické zdravotní dokumentace. Z 2011 pacientů zahrnutých ve studii jich celkem 295 užívalo současně PPI. 

Riziko MACE (kompozitního výstupu zahrnujícího infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a perkutánní koronární intervenci) a celková mortalita ve spojení s užíváním či neužíváním PPI byly vyhodnocovány Coxovým modelem proporcionálních rizik se standardní adjustací na možné zkreslující proměnné. Výsledky byly ověřeny také analýzou s odstraněním ovlivňujících faktorů pomocí propensity score.

Výsledky

Průměrná doba sledování jedince ve studii činila 3,1 roku. Během této doby prodělalo MACE 294 pacientů: 63 (21,4 %) z probandů léčených PPI, 231 (13,5 %) z těch, kteří PPI neužívali. V adjustovaném modelu nebylo riziko MACE při léčbě PPI významně odlišné od rizika MACE bez této léčby (poměr rizik [HR] 1,32; 95 % interval spolehlivosti [CI] 0,8–2,4).

Rozdíl mezi oběma skupinami nebyl pozorován ani v oblasti celkové mortality. Po dobu sledování zemřelo z jakékoliv příčiny celkem 201 pacientů: 47 (15,9 %) z probandů léčených PPI a 154 (9 %) z těch, kteří PPI neužívali (HR 1,33; 95% CI 0,9–1,9).

Závěr

Studie nepřinesla žádné výsledky, které by nasvědčovaly tomu, že užívání inhibitorů protonové pumpy zvyšuje výskyt závažných kardiovaskulárních příhod nebo celkovou mortalitu u pacientů s onemocněním koronárních tepen léčených pouze kyselinou acetylsalicylovou.

(luko)

Zdroje:
1. Fortuna L. A., Pawloski P. A., Parker E. D., Trower N. K., Kottke T. E. Proton pump inhibitor use by aspirin-treated coronary artery disease patients is not associated with increased risk of cardiovascular events. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2016; 2 (1): 13–19, doi: 10.1093/ehjcvp/pvv036.
2. Vaduganathan M., Bhatt D. L. Aspirin and proton-pump inhibitors: interpreting the interplay. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2016; 2 (1): 20–22, doi: 10.1093/ehjcvp/pvv038.