Vidoucí nevidoucí, Alzheimer v krvi, obézní gen a emocionální vzpomínky –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 35/2025

Slepí vidí! S pomocí implantátu v sítnici

Nejčastější příčinou nevyléčitelné slepoty u starší populace je věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), při níž dochází k odumírání světločivných buněk v centrální části sítnice. Pacienti tak mají zachované periferní vidění, ale v podstatě přicházejí o zrak v centrální oblasti, a nejsou tak schopni rozeznávat obličeje, číst, sledovat televizi nebo řídit. Ačkoliv tyčinky a čípky na retině odumřou, zrakové nervy zůstávají zachovány. Vědci z Rýnské univerzity Friedricha Viléma v Bonnu se proto domnívali, že světlocitlivý implantát, který by sítnici elektricky stimuloval podle vzorce na něj dopadajících fotonů, by měl být schopen vidění obnovit.

Svou hypotézu otestovali na 38 pacientech s pokročilou suchou formou VPMD, kterým do prostoru pod retinu chirurgicky implantovali bezdrátový fotovoltaický čip o rozměrech 2 × 2 mm a tloušťce asi 30 μm. Implantát nazvaný PRIMA (photovoltaic retina implant microarray) se používá v kombinaci se speciálními brýlemi nesoucími kameru, jež snímá obrazy, převádí je na vzorce infračerveného světla a ty poté vysílá na implantát v sítnici. Po roce od implantace bylo klinicky významné zlepšení zraku zaznamenáno u 80 % probandů.

Optimální použití systému PRIMA, který uživatelům umožňuje přibližovat a oddalovat objekty a také upravovat kontrast a jas obrazů, však vyžaduje měsíce intenzivního tréninku. Na konci studie byla většina jejích účastníků schopná využít tento systém pro čtení. Nebylo však zaznamenáno významné celkové zlepšení kvality života. Aktuálně zařízení disponuje rozlišením pouze cca 380 pixelů, a maximální dosažitelná ostrost proto není příliš velká. Jedná se však o nadějný začátek a retinální implantáty by možná jednou mohly pomáhat nemocným nejen s VPMD, ale i s jinými chorobami, při nichž zůstávají zachované zrakové nervy.^{1, 2}

Neinvazivní, snadná a levná diagnostika Alzheimerovy choroby z krevní plazmy

Americký Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) schválil k použití v in vitro diagnostice Alzheimerovy choroby (AD) první biomarkerové testy pro vzorky krevní plazmy. Schválený test detekuje fosforylovanou formu proteinu Tau181 a je určen pro pacienty se známkami kognitivního úpadku starší 55 let. Používat by se měl zejména v primární péči pro vyloučení časného stadia demence na podkladě AD. Účinnost testování byla hodnocena u 312 účastníků v multicentrické neintervenční studii, v níž test vykázal 97,9% negativní prediktivní hodnotu. Testování je tedy schopno poměrně přesně AD vyloučit.³

Již v květnu byl schválen jiný krevní test, jenž měří poměr proteinu pTau217 a amyloidu β (1–42). Během klinického testování u 499 probandů byla AD následně vyloučena u 97 % jedinců, kteří měli negativní výsledek, a naopak potvrzena u 92 % s pozitivním testem. Tento test by tedy měl být schopen u osob s kognitivními problémy AD jak vyloučit, tak potvrdit.

Doposud bylo možné AD diagnostikovat jen pomocí zobrazování pozitronovou emisní tomografií (PET) či analýzou mozkomíšního moku odebraného lumbální punkcí. Nové testy mají potenciál pacienty i zdravotní systém zbytečně nevystavovat těmto nákladným a potenciálně invazivním dalším vyšetřením. Měly by však být používány pouze u osob s příznaky kognitivního úpadku v kombinaci s klinickým úsudkem odborníka a případně dalšími diagnostickými nástroji.⁴

Gen, který způsobuje obezitu, zřejmě chrání proti srdečním onemocněním

Obezita je často spojená s vysokou hladinou LDL cholesterolu a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Jedním z genů, který může obezitu podmiňovat, je gen pro receptor melanokortinu 4 (MC4R). Aktivace tohoto receptoru vede ke snížení příjmu potravy a funguje jako jakási „brzda“ hladu. Lidé s mutacemi vedoucími ke ztrátě funkce MC4R jsou náchylní k obezitě, přičemž podle dostupných dat jde asi o 1 % obézních dospělých a až 5 % dětí.

Výzkumníci z Cambridgeské univerzity identifikovali v databázi Genetics of Obesity 144 dospělých s mutací MC4R vedoucí ke ztrátě funkce. Ukázalo se, že tito lidé měli nižší krevní tlak a hladinu celkového i LDL cholesterolu a triglyceridů než jedinci bez mutace se stejným stupněm obezity. Vědci proto analyzovali data z velké reprezentativní databáze UK Biobank, přičemž údaje týkající se MC4R byly k dispozici u téměř 43 tisíc účastníků. Ukázalo se, že jedinci s nejméně 1 nefunkční kopií MC4R měli oproti lidem s funkčním genem ve stejné hmotnostní kategorii nižší hladinu lipidů a menší riziko srdečních onemocnění. Experimenty také ukázaly, že osoby s deficitem proteinu MC4R zpracovávají tuky získané z potravy s velkým obsahem lipidů odlišným způsobem než obézní s normální hladinou MC4R.^{5, 6}

Jak se emočně nabité vzpomínky vrývají do mozku?

Japonští neurovědci se zajímali, jakým způsobem se z události držené v krátkodobé paměti stane dlouhodobá vzpomínka. Předchozí výzkumy našly fyzické stopy vzpomínek v nervových sítích v hipokampu a amygdale, ale nebylo jasné, jak se tyto „engramy“ vzniklé po opakované expozici stejnému podnětu uchovávají v mozku jako trvalá vzpomínka. Výzkumníci se proto zaměřili na pomocné buňky ze skupiny makroglií –⁠ astrocyty. Měřili aktivitu těchto buněk u myší, které se naučily bát se jisté klece, v níž předtím opakovaně zažívaly nepříjemné podněty.

Ukázalo se, že aktivita astrocytů v amygdale a dalších oblastech mozku se zvýšila, když myšky do nepříjemné klece vstoupily podruhé, ale nikoliv během prvního setkání s podnětem vyvolávajícím strach. Transkriptomické pokusy poté odhalily, že strachem aktivované astrocyty tvořily na svém povrchu větší množství noradrenergních receptorů. Molekulární odpověď astrocytů na událost vzbuzující strach se odehrávala v řádu hodin až dnů. Tak dlouho vzpomínce na opakované emočně nabité události trvá, než se do astrocytů zakóduje ve formě stálé změny na molekulární úrovni.^{7, 8}

(este)

Zdroje:
1. Holz F. G., Le Mer Y., Muqit M. M. K. et al. Subretinal photovoltaic implant to restore vision in geographic atrophy due to AMD. N Engl J Med 2025 Oct 20, doi: 10.1056/NEJMoa2501396 [Epub ahead of print].
2. Drew L. People with blindness can read again after retinal implant. Nature 2025 Oct; 646 (8087): 1035−1036, doi: 10.1038/d41586-025-03420-x [Epub ahead of print].
3. Roche’s Elecsys^® pTau181 becomes the only FDA-cleared blood test for use in primary care to rule out Alzheimer’s-related amyloid pathology. Roche, 2025 Oct 13. Dostupné na: www.roche.com/investors/updates/inv-update-2025-10-13b
4. Kavanagh K. Blood tests are now approved for Alzheimer's: how accurate are they? Nature 2025 Oct; 646 (8087): 1031−1032, doi: 10.1038/d41586-025-03394-w [Epub ahead of print].
5. Zorn S., Bounds R., Williamson A. et al. Obesity due to MC4R deficiency is associated with reduced cholesterol, triglycerides and cardiovascular disease risk. Nat Med 2025 Oct 16, doi: 10.1038/s41591-025-03976-1 [Epub ahead of print].
6. Ledford H. This gene causes obesity −⁠ and shields against heart disease. Nature 2025 Oct 16, doi: 10.1038/d41586-025-03387-9 [Epub ahead of print]. 
7. Dewa K. I., Kaseda K., Kuwahara A. et al. The astrocytic ensemble acts as a multiday trace to stabilize memory. Nature 2025 Oct 15, doi: 10.1038/s41586-025-09619-2 [Epub ahead of print].
8. Kavanagh K. How emotional memories are engraved on the brain, with surprising helper cells. Nature 2025 Oct 15, doi: 10.1038/d41586-025-03366-0 [Epub ahead of print].