VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Primární imunodeficience jako příčina rozvoje idiopatického střevního zánětu
Specifickou skupinu pacientů s idiopatickými střevními záněty představují jedinci mladší 10 let věku. V této skupině je častěji pozorován horší průběh onemocnění s nedostatečnou terapeutickou odpovědí. Příčinou může být monogenní etiologie onemocnění způsobená poruchou některého z genů, jež zodpovídají za imunitní funkce.
Novinky Milníky v klinickém výzkumu axitinibu v léčbě renálního karcinomu
Axitinib mají onkologové k dispozici již téměř 10 let. Jakým vývojem si prošel, jaká je jeho současná pozice v léčbě renálního karcinomu a jaké jsou jeho vyhlídky do budoucna?
Novinky PID se u dětí projevují různě, ke stanovení diagnózy pomáhá 10 varovných znaků
Na vše podstatné k 10 varovným znakům primárních imunodeficiencí (PID) a také v jakých případech je třeba nemocným dětem uzpůsobit očkovací kalendář, jsme se zeptali MUDr. Evy Hlaváčkové z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF MU a FN u sv. Anny v Brně.
Novinky Antikoagulační a antiagregační terapie u pacientů s onemocněním COVID-19
U pacientů s onemocněním COVID-19 je pozorováno zvýšené riziko trombotických komplikací v arteriálním i žilním řečišti. Kardiovaskulární komplikace přitom signifikantně zvyšují morbiditu a mortalitu nemocných. Na druhou stranu rutinní terapie léky ovlivňujícími srážení krve může zvýšit výskyt případů závažného krvácení. Pracovní skupina americké neziskové zdravotní společnosti Jefferson Health proto sestavila doporučení ohledně antikoagulační a antiagregační terapie u pacientů s onemocněním COVID-19 v různých klinických scénářích.
Novinky Mohou sartany zlepšit klinické výsledky u hypertenzních pacientů s COVID-19?
U pacientů s onemocněním COVID-19 byla zjištěna dysfunkce renin-angiotenzinového systému (RAS). Tento fakt vedl k formulování hypotézy, že těmto nemocným mohou pomoci inhibitory RAS (RASi). Pro její ověření byla provedena retrospektivní studie, jejíž výsledky stručně shrnujeme.
Novinky Kandesartan je přínosem u srdečního selhání s mírně sníženou ejekční frakcí
Analýza dat ze studie CHARM ukázala, že u pacientů se srdečním selháním s mírně sníženou ejekční frakcí (HFmrEF 0,40–0,49) snižuje kandesartan v porovnání s placebem riziko úmrtí z kardiovaskulárních (KV) příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání podobně jako u pacientů se sníženou ejekční frakcí (HFrEF
Novinky COVID-19 a RS: Znáte rizikové faktory? Aneb co ukázala analýza amerického registru
Článek publikovaný v březnovém vydání prestižního časopisu JAMA Neurology shrnuje závěry analýzy průběhu onemocnění COVID-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou v Severní Americe. Kteří pacienti jsou ve větším riziku těžkého průběhu této infekce?
Novinky Únava u roztroušené sklerózy: Co zmůže teriflunomid?
Článek francouzských autorů publikovaný v lednu letošního roku v časopisu Multiple Sclerosis and Related Disorders se zabýval vyhodnocením efektu teriflunomidu na únavu u pacientů s roztroušenou sklerózou v reálné praxi.
Novinky Role a možnosti telemedicíny v managementu péče o hemofiliky
Tým irských odborníků ve své recentně publikované práci hodnotil aktuální možnosti telemedicíny v péči o osoby s hemofilií – a to nejen z pohledu péče poskytované specializovanými komplexními centry, ale také s ohledem na fyzioterapii a dentální péči.
Novinky Manuální fasciální terapie u pacientů s hemofilickou artropatií
Fasciální terapie je rehabilitační technika, při níž je mobilizován fasciální komplex pomocí manuálních technik s cílem zlepšení mobility tkání a jejich funkce, ale též ovlivnění bolesti. Tým odborníků ze Španělska ve své studii hodnotil bezpečnost této metody u hemofiliků s rozvinutou artropatií.
Novinky Krvácení jako komplikace hemoroidální nemoci – kazuistika
Hemoroidální onemocnění a komplikace s ním spojené jsou jedním z nejčastějších anorektálních problémů, se kterými se setkávají lékaři různých odborností, nejčastěji však praktičtí lékaři, chirurgové, gastroenterologové a proktologové. Správně stanovená diagnóza a léčebný postup jsou pro pacienta zásadní. Následující kazuistika popisuje krvácení z hemoroidů jako jednu z typických a nejčastějších komplikací onemocnění.
Novinky „Hot topics“ v oblasti hemofilie rezonující letošními Pařízkovými dny
Využití ultrazvuku (UZ) pro co nejčasnější záchyt hemofilické artropatie, akcentace spolupráce hematologa s ortopedem, ideální hladiny FVIII při preventivní léčbě u hemofilie A, bypassový účinek koncentrátu aktivovaného protrombinového komplexu (aPCC) v klinické praxi nebo problematika antitrombotické terapie u hemofiliků − to vše se vešlo do sympozia věnovaného hemofilii, které bylo součástí odborného programu virtuálních Pařízkových dní a proběhlo 18. března.
Novinky Jaké hladiny FVIII jsou ideální pro prevenci krvácení u hemofilie A?
Recentní práce ukazují, že cílové minimální hladiny faktoru 1–3 % při profylaktické léčbě jsou nedostačující pro plné zamezení klinickému a subklinickému krvácení. Při trvalé hladině FVIII > 15 %, jak ukázaly práce s lehkými hemofiliky, je již spontánní krvácení velmi neobvyklé. Vyvstává tedy otázka, zda je dosažení nulového výskytu krvácení při terapii založené na substituci FVIII možné a zda může být reálným cílem. Zamyslela se nad tím ve svém vystoupení i MUDr. Ester Zápotocká z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Novinky aPCC v klinické praxi potvrzuje svůj význam
Důležitost bypassového účinku koncentrátu aktivovaného protrombinového komplexu (aPCC) u hemofiliků ve své přednášce potvrdil MUDr. Jaromír Gumulec z Kliniky hematoonkologie LF OU a FN Ostrava. Význam a účinnost aPCC vyplývají z patofyziologie hemostázy.
Novinky I u hemofiliků je dnes nutné počítat s potřebou antikoagulační terapie
Prodlužování délky života ve vyspělých zemích, včetně Česka, se týká také pacientů s hemofilií. I hemofilici s těžkou formou nemoci dnes v tomto směru mají stejné šance. Znamená to nové výzvy, například v podobě řešení antikoagulační terapie u některých hemofiliků. Přednáška na toto téma byla součástí odborného programu virtuálních Pařízkových dnů 2021 a připravil ji doc. MUDr. Petr Dulíček, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.