Autoři z centra pro hojení ran Floridské univerzity shrnují ve svém nedávno publikovaném článku zásady léčby bércových vředů žilní etiologie. Zdůrazňují odlišení ulcerací arteriální a další etiologie s využitím duplexní ultrasonografie, v terapii débridement, krytí podporující vlhké hojení, kompresní léčbu, podávání pentoxifylinu, časnou chirurgickou intervenci, která řeší žilní reflux jako příčinu ulcerace, a také prevenci recidiv, zejména s využitím komprese, venotonik a režimových opatření. Naopak nedoporučují hyperbolickou oxygenoterapii ani podtlakovou terapii.

Roztroušená skleróza (RS) může mít projevy kognitivního deficitu, které věrně napodobují demenci alzheimerovského typu. Proto by progredující kognitivní deficit u pacientů s anamnézou epizodické neurologické dysfunkce měl být indikací k důslednému vyšetření k vyloučení jiných diagnóz včetně RS. To připomíná i následující kazuistika.

V časopisu Stroke byly publikovány výsledky metaanalýzy, jejímž cílem bylo porovnat účinnost a bezpečnosti rivaroxabanu s dabigatranem a warfarinem u pacientů s fibrilací síní v podmínkách reálné praxe.

Analýza publikovaných prací přináší přehled antiandrogenní léčby akné.

Kazuistika autorů z tokijské univerzity Jikei ukazuje případ pacientky s Parkinsonovou chorobou, depresí a psychotickými příznaky (zejména zrakovými halucinacemi a pocitem pronásledování). Po nasazení mirtazapinu došlo ke zmírnění těchto příznaků, především zrakových halucinací, aniž by se zhoršily motorické funkce.

Současná diagnostika a nové léčebné metody u některých solidních nádorů velmi názorně ilustrují, jak obrovský skok udělala medicína v posledních 10–15 letech. Pro kvalifikované rozhodování o volbě optimální onkologické léčby je tak na patologa kladeno stále více požadavků. Doby, kdy v patologické diagnostice nádorů postačovalo stanovení vlastní diagnózy (typu nádoru), grade a stadia TNM, jsou nenávratnou minulostí.

Tým švédských a italských vědců prokázal, že čichání potu druhých lidí může být užitečné při terapii sociální úzkosti. Předběžné výsledky potvrzující jejich hypotézu představili na loňském Evropském psychiatrickém kongresu v Paříži.

Eporatio obsahuje epoetin théta (rekombinantní lidský erytropoetin) v injekčním roztoku v předplněné injekční stříkačce. Uplatňuje se v podpůrné léčbě v onkologii, kde je indikovaný k terapii symptomatické anémie u dospělých pacientů s nemyeloidními malignitami, kteří dostávají chemoterapii. Podává se subkutánně. Podle současných doporučení ESMO je považován za přípravek, jehož přínos v léčbě anémie navozené chemoterapií (CIA) převažuje nad riziky, pokud je podáván u pacientů léčených chemoterapií k dosažení cílové hladiny hemoglobinu (Hb) do 120 g/l.

Pacientka JS, nar. 1972 RA – otec asthma bronchiale, matka a syn pacientky recidivující respirační infekty. V širším příbuzenstvu není TBC, tu, DM ani atopie.

Neuropatická bolest má svůj původ v patologii nervového systému. Často se projevuje mimo jiné spontánním vznikem bolesti, alodynií a hyperalgezií. V průběhu preklinických i klinických studií byla neuropatická bolest efektivně tlumena pregabalinem. Jeho hlavní předností v této indikaci je dobrá účinnost a tolerance a snadné užití.

S masivním uvedením prvních vakcín založených na mRNA do klinické praxe se objevila také řada spekulací, domněnek a nepřesných informací, a to i mezi odbornou veřejností. Následující text proto přehledně a jednoduše shrnuje základní poznatky z molekulární biologie nutné pro porozumění mechanismu fungování vakcíny. Může posloužit i jako přehledná argumentační databanka, dobře využitelná při komunikaci s pacienty a při odpovídání na jejich dotazy.

Přestože některé dříve provedené studie potvrdily účinnost probiotik obsahujících kvasinkový kmen Saccharomyces boulardii v prevenci relapsu nespecifických střevních zánětů, studie nedávno prezentovaná v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology k takovému závěru nedospěla.

Recentní cochraneovský systematický přehled autorů z Oxfordské univerzity se zabýval efektem pregabalinu v léčbě postherpetické neuralgie a diabetické neuropatie – stavy, se kterými se ve své praxi setkává praktický lékař velice často. Je pregabalin v těchto indikacích vhodnou volbou?

Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.

Hyféma – nahromadění krve v přední oční komoře – vzniká nejčastěji v důsledku traumatu. Mezi méně časté příčiny patří pooperační komplikace, kontuze, keratokonjunktivitida nebo hemoragická diatéza. Následující přehledový článek shrnuje patofyziologické mechanismy vedoucí ke vzniku hyfémy, její klasifikaci v klinické praxi a primární management, zejména s ohledem na prevenci možných komplikací.

Stejně jako samotní onkologičtí pacienti a jejich ošetřovatelé, i lékaři často opomenou riziko podvýživy. Dobrá výživa přitom může být u pacientů s malignitami prediktorem přežití.

V nedávno publikovaném přehledovém článku shrnují italští autoři doporučení pro hormonální léčbu akné vycházející z aktuálních poznatků.

Koincidence roztroušené sklerózy (RS) a amyotrofické laterální sklerózy (ALS) byla v odborné literatuře zmíněna jen v souvislosti s několika málo případy. Kazuistika kanadských autorů popisující současný výskyt těchto chorob u jedné ženy upozorňuje mimo jiné na nezbytnost pečlivého sledování obtíží u pacientů trpících RS, které mohou být příznakem zcela jiného onemocnění.

U pacientů s diabetem mellitem (DM) se často vyskytují poruchy elektrolytové rovnováhy, zvláště při dekompenzaci nemoci nebo u diabetické ketoacidózy. U těchto pacientů dochází k výrazné depleci draslíku (kalium – K), hořčíku (magnezium – Mg) a fosforu (P), narušen bývá i metabolismus sodíku (natrium – Na). Článek popisuje nejčastější elektrolytové poruchy u DM a vysvětluje mechanismy jejich vzniku.

Program PIONEER REAL, který probíhal celkem ve 13 zemích, hodnotil klinické i pacienty hlášené výsledky léčby perorálním semaglutidem v rutinní klinické praxi. Následující článek shrnuje klíčová zjištění ze sdružené analýzy dat z několika evropských zemí a Kanady. Autoři hodnotili spokojenost diabetiků 2. typu s touto léčbou a také její efektivitu z hlediska poklesu hladiny glykovaného hemoglobinu (HbA_1c) a tělesné hmotnosti.

Souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a denzitou kostní hmoty zůstává kontroverzním tématem. Studie publikovaná v roce 2011 v časopisu Osteoporosis International pracovala s hypotézou, že užívání hormonální antikoncepce má u mladých premenopauzálních žen pozitivní vliv na hustotu kostní hmoty.

Fenfluramin snižuje výskyt konvulzivních epileptických záchvatů u pacientů s Lennoxovým-Gastautovým syndromem a v únoru 2023 byl schválen v EU jako přídatná perorální léčba k dalším protizáchvatovým lékům u pacientů od 2 let věku s touto epileptickou encefalopatií.