Hluboká žilní trombóza patří mezi běžné nemoci, které lidstvo provázejí již od kolébky. Vzhledem k nízké specificitě klinického obrazu (na rozdíl například od varixů dolních končetin) však onemocnění nebylo dlouho v literatuře popsáno. Poprvé se tak popis hluboké žilní trombózy objevil až ve středověku –⁠ a od toho okamžiku také začal postupný vývoj léčby. Nabízíme vám stručný, ale pozoruhodný historický exkurz ve třech etapách.

Tanec mezi mikroby a imunitním systémem probíhá ve všech biologických systémech, včetně lidského těla, ale tato interakce je obzvláště složitá v primární bráně do těla: v ústní dutině. Nedávný pokrok v technologii umožnil hlubší poznání a kvalifikaci jednotlivých prvků a signálů tohoto vztahu. Ve zdravém stavu se orální mikrobiom skládá z komenzálů a jejich geny a fenotypy mohou být imunitním systémem nastaveny tak, aby přežívaly v symbióze. Tyto vysoce regulované signály jsou modulovány sítí mikrobiálních a hostitelských metabolitů. V nemocném stavu však hostitelské a mikrobiální vztahy vedou k dysbióze a značnému zatížení hostitele nejen lokálním, ale i systémovým dopadem, který přesahuje ústní dutinu.

Schizofrenie patří mezi závažná onemocnění mozku, spojená s horší prognózou a omezenými možnostmi ovlivnění, pokud není léčena včas. Starší tradiční antipsychotika ovšem byla spojována s mnoha nežádoucími účinky, jež zhoršovaly adherenci pacientů. Moderní antipsychotická terapie se proto snaží nejen o odstranění bludů a halucinací, ale také se zaměřuje na zlepšení kvality života, šetrnost léčby a ovlivnění negativních symptomů, jako jsou anhedonie či sociální stažení. O pokrocích v terapii schizofrenie hovoříme s přednostou Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové prof. MUDr. Jiřím Masopustem, Ph.D.

Syndrom bakteriálního přerůstání (SIBO –⁠ small intestinal bacterial overgrowth) je stav, kdy je proximální část tenkého střeva kolonizována abnormálně zvýšeným počtem střevních bakterií. K příčinám SIBO mimo jiné patří zvýšení pH a intestinální dysmotilita. Nově publikovaná studie se zabývala porovnáním výskytu SIBO u pacientů léčených PPI a u pacientů léčených kombinací PPI a prokinetika.

Podle výsledků předkládané práce by neměla být dětem v čase vakcinace rutinně podávána antipyretika, protože potlačení přirozené zánětlivé odpovědi může vést k nižší protilátkové odpovědi organizmu na očkování.

Hořčík je prvek důležitý pro správnou funkci řady orgánů a má klíčový význam ve fyziologii lidí i zvířat. Nepostradatelný je ve struktuře kostí a zubů a působí jako kofaktor více než 300 enzymů, mimo jiné je nezbytný pro vazbu ATP na kinázy, ovlivňuje excitabilitu membrán a nervosvalový přenos, buněčnou signalizaci, syntézu proteinů, DNA a RNA, produkci energie, regulaci glykémie a krevního tlaku.

Akné je polymorfní zánětlivá choroba pilosebaceózní jednotky. Hlavní etiopatogenetické faktory vzniku akné jsou: hyperseborea, hyperkeratóza v pilosebaceózních folikulech, zmnožení bakterie Propionibacterium acnes a zánět. Cílem léčby akné je kauzální postižení co nejvíce těchto faktorů. K nejčastěji užívaným lokálním lékům se řadí retinoidy, kyselina azelaová, antibiotika a benzoylperoxid. Retinoidy mají účinky především komedolytické, antikomedogenní a keratolytické, některé i protizánětlivé. Lokální antibiotika snižují počet Propionbacterium acnes a mají významný protizánětlivý efekt. 1% klindamycin / 0,025% tretinoin (Klin-RA) je fixní kombinace antibiotika s retinoidem pro léčbu akné, která obsahuje klindamycin spolu se solubilním a krystalickým retinoidem v patentovaném bezalkoholovém gelu na vodním základě. Účinné látky působí na tři ze čtyř etiopatogenetických faktorů akné. Lék proto redukuje zánětlivé i nezánětlivé morfy a má rychlý nástup účinku. Uvádíme kazuistiky dvou pacientů léčených výše uvedeným přípravkem. Oba pacienti byli do 3 měsíců výrazně zlepšeni až zhojeni. Tolerance přípravku byla vynikající. Klíčová slova: akné, lokální léčba, tretinoin, klindamycin, kazuistika

U pacientů s interním onemocněním se setkáváme s rozličnými kombinacemi minerálových dysbalancí při mnoha diagnózách. Nedostatek či nadbytek konkrétního prvku nám může napomoci ke stanovení diagnózy, v opačném případě je při léčbě chronických nemocí nutné počítat s důsledky léčby v podobě minerálové dysbalance a pokud možno terapii adekvátně upravit.

Venetoklax v kombinaci s hypomethylační látkou se stal standardem léčby u pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML), kteří nejsou vhodnými kandidáty pro intenzivní chemoterapii. Na sklonku roku 2024 byla publikována izraelská prospektivní studie z reálné klinické praxe. Jaký benefit přináší venetoklax pacientům, kteří nesplňují přísná kritéria použitá v registračních studiích?

Přehledový článek publikovaný loni v říjnu v Multiple Sclerosis Journal shrnuje farmakologické možnosti léčby spasticity u nemocných s roztroušenou sklerózou (RS). Klinické studie potvrzují efekt baklofenu, tizanidinu a gabapentinu jakožto léků první volby.

Systematický průzkum literatury nepřinesl žádné důkazy o souvislosti mezi podáváním methotrexátu v léčbě revmatoidní artritidy (RA) a infekcí virem Varicella zoster (VZV).

Nedávno publikovaná práce přibližuje první zkušenosti s intestinálním gelem obsahujícím trojkombinaci antiparkinsonik a dávkovaným infuzní pumpou přes perkutánní endoskopickou gastrostomii s extenzí do jejuna v léčbě pokročilé Parkinsonovy nemoci.

Kazuistika prezentuje případ 73letého pacienta, celoživotního kuřáka (37,5 pack-years), který se v předchorobí nádorového onemocnění léčil s arteriální hypertenzí a chronickou obstrukční bronchopulmonální nemocí. Pacient v minulosti podstoupil polypektomii tubulárního adenomu tlustého střeva.

Sexuální dysfunkce zahrnuje stavy, kdy jedinec není schopný podílet se na sexuálním vztahu tak, jak by si přál. Může se jednat o nedostatek zájmu, nepřítomnost fyziologických reakcí potřebných pro sexuální vztah nebo neschopnost prožít a ovládat orgasmus. Poruchy sexuálních funkcí velmi často doprovázejí psychiatrická onemocnění, především depresivní poruchy, mohou se ovšem vyskytnout i jako nežádoucí účinek antidepresivní léčby. Jak u takových pacientů postupovat a jakou terapii pro ně volit?

Multicentrická observační studie hodnotila bezpečnost metamizolu u dětí do 6 let věku podstupujících chirurgický zákrok. Autoři práce se zaměřili na incidenci hemodynamických nežádoucích účinků, anafylaktických a respiračních reakcí a agranulocytózy. Z výsledků vyplynulo, že jednorázová i.v. dávka metamizolu indikovaná v rámci prevence nebo léčby pooperační bolesti byla u více než 1000 dětí mladších 6 let dobře tolerovaná.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mají podobné spektrum účinku jako tricyklická antidepresiva, ale současně vykazují menší četnost nežádoucích účinků. S těmito výsledky přichází rozsáhlá metaanalýza porovnávající farmakoterapii deprese u mladých jedinců.

Jednou z velkých předností dabigatranu jsou naprosto minimální lékové interakce a absence hepatální toxicity. Přesto může v důsledku interakce s některými léky dojít k významnému ovlivnění jeho hladiny a k riziku krvácení. Které léky je třeba při léčbě dabigatranem podávat s opatrností a jak se případným interakcím vyhnout?

Evropský antibiotický den nám jako každoročně 18. listopadu připomíná, že rezistence bakterií vůči antibiotikům představuje jednu z nejtěžších výzev medicíny 21. století. Antibiotika působila v době svého vzniku jako zázračný lék –⁠ umožnila léčbu do té doby smrtelných infekcí a rozvoj chirurgických technik. Řada invazivních zákroků či agresivních léčebných modalit (například v onkologii) by bez dostupné antibiotické léčby nebyla vůbec možná. Rychle se vyvíjející bakterie se však antimikrobiálním látkám brání řadou mechanismů a přibývá tak rezistentních kmenů způsobujících obtížně léčitelné infekce.

Vzhledem ke stárnutí populace se demence stává celosvětově významným zdravotním problémem se závažnými společenskými a ekonomickými důsledky. Klinickým projevem demence je zhoršení kognitivních funkcí s dopadem na zvládání běžných denních aktivit. U více než 90 % pacientů se také v průběhu onemocnění rozvine alespoň jeden z behaviorálních a psychologických příznaků (BPSD), jejichž přítomnost je spojená s rychlejší progresí onemocnění a zvýšenou zátěží pacienta a jeho okolí. V terapii BPSD se kromě nefarmakologických postupů používají hlavně antipsychotika. Následující článek přináší shrnutí přístupů k terapii BPSD s důrazem právě na roli antipsychotik.

V roce 2022 byl publikován mezinárodní konsenzus panelu expertů o diagnostice a léčbě syndromu Dravetové, který byl vytvořen z důvodu nedávno schválené specifické léčby tohoto onemocnění a vývoje chorobu modifikující terapie. Cílem konsenzu je zkvalitnit diagnostiku, stanovit terapeutické cíle a optimální postup léčby. Shrnujeme příznaky onemocnění a situace, ve kterých je vhodné genetické vyšetření kauzální mutace.

HOVORY O „ERESCE“ –⁠ DÍL 1: Ještě koncem minulého století se pochybovalo o tom, zda je roztroušená skleróza vůbec autoimunitním onemocněním. Dnes již víme, že tomu tak skutečně je. Proč je však v Česku vysoká incidence i prevalence tohoto onemocnění a co by o něm dnes měli vědět všichni lékaři napříč medicínou, aby dokázali u pacientů včas vyslovit podezření na tuto diagnózu?

Nové poznatky v problematice deficitu železa u pacientů se srdečním selháním byly nedávno reflektované i v aktuálních guidelines ESC pro léčbu srdečního selhání. Vedle rekapitulace dřívější evidence se následující práce věnuje rovněž výsledkům studie AFFIRM-HF, které rozšířily indikaci karboxymaltózy železa i pro nemocné po akutní dekompenzaci srdečního selhání. Bylo prokázáno, že po intravenózní suplementaci železa dochází ke zlepšení symptomů, výkonnosti a snížení počtu hospitalizací pro dekompenzaci srdečního selhání, což pro pacienty ve výsledku znamená zlepšení kvality života. Ilustrativní kazuistika z českého prostředí potom popisuje případ 60leté pacientky se srdečním selháním ischemické etiologie, u které byl při zhoršení stavu zjištěn deficit železa a po intravenózním podání karboxymaltózy železa došlo k výraznému zlepšení symptomatologie. Kazuistiku doplňujeme přehledem vlastních zkušeností při sledování a léčbě deficience železa u pacientů se srdečním selháním.

Astma s mnohočetnými příznaky ("multi-symptom asthma"), kdy má astmatik na zavedené léčbě ataky dušnosti a opakovaného sípotu a k tomu alespoň jednu další obtíž spojenou s dýcháním, je podle výzkumů švédských lékařů daleko častěji spojeno s nosní obstrukcí a rýmou než astma s chudou symptomatologií.