Roztroušená skleróza (RS) je velmi variabilní onemocnění, jehož průběh není snadné předvídat. Existují zcela benigní a na druhou stranu těžce maligní formy, které mohou vést až k invalidizaci pacienta. Základem je tedy samozřejmě včasná diagnostika onemocnění a včasné zahájení léčby, neboť pokud již jednou dojde k degeneraci nervových vláken, není možné tento stav léčbou zvrátit.
Roztroušená skleróza (RS) je velmi variabilní onemocnění, jehož průběh není snadné předvídat. Existují zcela benigní a na druhou stranu těžce maligní formy, které mohou vést až k invalidizaci pacienta. Základem je tedy samozřejmě včasná diagnostika onemocnění a včasné zahájení léčby, neboť pokud již jednou dojde k degeneraci nervových vláken, není možné tento stav léčbou zvrátit. V současnosti se proto pozornost upírá k monitoraci pacientů, ať už s ohledem na aktivitu choroby, nebo s ohledem na úspěšnost zavedené terapie.
Na poli monitorace pacientů sehrává jednu z hlavních rolí magnetická rezonance (MR). Konvenční MR zobrazení se využívá v rámci diferenciální diagnostiky k vyloučení ostatních onemocnění a k potvrzení diagnózy RS a kromě toho také k monitoraci průběhu onemocnění a predikci klinického zhoršení nemoci. Kromě konvenčních zobrazení se můžeme setkat také s experimentálními, které využíváme k zobrazení různých pochodů v rámci RS. Patří sem například funkční magnetická rezonance, spektroskopie, relaxometrie nebo difuzně vážený obraz.
Tématu využití magnetické rezonance v monitoraci pacientů v klinické praxi se věnoval tým z radiodiagnostické a neurologické kliniky VFN v Praze a za přispění Vysoké školy zdravotnické vznikla následující studie. V ní byl zahrnut soubor celkem 1 138 pacientů s klinicky definitivní RS či s klinicky izolovaným syndromem, u nichž bylo MR vyšetření vyhodnoceno do roku 2009. Jejich průměrný věk byl 26,9 ± 8,6 roku, 72 % (530 pacientů) byly ženy a průměrná doba trvání choroby byla 5,0 ± 7,4 roku. U tohoto souboru pacientů bylo provedeno měření objemu ložisek v protokolu FLAIR (fluid attenuated inversion recovery) a měření atrofie. Závěrem lékaři uvádějí, že zvolené MR monitorování objemu ložisek a měření atrofie se ukázalo jako optimální k zachycení zánětlivých i degenerativních procesů u RS. Mezi benefity uvádějí také dobrou dostupnost, krátkou délku samotného vyšetření a snadné počítačové zpracování.
(pes)
Zdroj: Vaněčková M. et al.: Naše zkušenosti s MR monitorováním pacientů s roztroušenou sklerózou v klinické praxi. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106 (4): 716–720.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
