Přestože některé dříve provedené studie potvrdily účinnost probiotik obsahujících kvasinkový kmen Saccharomyces boulardii v prevenci relapsu nespecifických střevních zánětů, studie nedávno prezentovaná v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology k takovému závěru nedospěla.

Recentní cochraneovský systematický přehled autorů z Oxfordské univerzity se zabýval efektem pregabalinu v léčbě postherpetické neuralgie a diabetické neuropatie – stavy, se kterými se ve své praxi setkává praktický lékař velice často. Je pregabalin v těchto indikacích vhodnou volbou?

Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.

Hyféma – nahromadění krve v přední oční komoře – vzniká nejčastěji v důsledku traumatu. Mezi méně časté příčiny patří pooperační komplikace, kontuze, keratokonjunktivitida nebo hemoragická diatéza. Následující přehledový článek shrnuje patofyziologické mechanismy vedoucí ke vzniku hyfémy, její klasifikaci v klinické praxi a primární management, zejména s ohledem na prevenci možných komplikací.

Stejně jako samotní onkologičtí pacienti a jejich ošetřovatelé, i lékaři často opomenou riziko podvýživy. Dobrá výživa přitom může být u pacientů s malignitami prediktorem přežití.

V nedávno publikovaném přehledovém článku shrnují italští autoři doporučení pro hormonální léčbu akné vycházející z aktuálních poznatků.

Koincidence roztroušené sklerózy (RS) a amyotrofické laterální sklerózy (ALS) byla v odborné literatuře zmíněna jen v souvislosti s několika málo případy. Kazuistika kanadských autorů popisující současný výskyt těchto chorob u jedné ženy upozorňuje mimo jiné na nezbytnost pečlivého sledování obtíží u pacientů trpících RS, které mohou být příznakem zcela jiného onemocnění.

U pacientů s diabetem mellitem (DM) se často vyskytují poruchy elektrolytové rovnováhy, zvláště při dekompenzaci nemoci nebo u diabetické ketoacidózy. U těchto pacientů dochází k výrazné depleci draslíku (kalium – K), hořčíku (magnezium – Mg) a fosforu (P), narušen bývá i metabolismus sodíku (natrium – Na). Článek popisuje nejčastější elektrolytové poruchy u DM a vysvětluje mechanismy jejich vzniku.

Program PIONEER REAL, který probíhal celkem ve 13 zemích, hodnotil klinické i pacienty hlášené výsledky léčby perorálním semaglutidem v rutinní klinické praxi. Následující článek shrnuje klíčová zjištění ze sdružené analýzy dat z několika evropských zemí a Kanady. Autoři hodnotili spokojenost diabetiků 2. typu s touto léčbou a také její efektivitu z hlediska poklesu hladiny glykovaného hemoglobinu (HbA_1c) a tělesné hmotnosti.

Souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a denzitou kostní hmoty zůstává kontroverzním tématem. Studie publikovaná v roce 2011 v časopisu Osteoporosis International pracovala s hypotézou, že užívání hormonální antikoncepce má u mladých premenopauzálních žen pozitivní vliv na hustotu kostní hmoty.

Fenfluramin snižuje výskyt konvulzivních epileptických záchvatů u pacientů s Lennoxovým-Gastautovým syndromem a v únoru 2023 byl schválen v EU jako přídatná perorální léčba k dalším protizáchvatovým lékům u pacientů od 2 let věku s touto epileptickou encefalopatií.

Přestože u psů dochází k infekci klíšťovou encefalitidou (KE) poměrně často, klinické příznaky onemocnění se u nich objevují jen zřídka. Jestliže však klinické onemocnění KE u psa propukne, má většinou velmi vážný průběh, a pokud zvíře přežije, je i rekonvalescence velmi dlouhá.

Pečlivá substituce tyreoideálních hormonů je u dětí zásadní pro správný neurokognitivní vývoj a fyzické zdraví. I když rozhodování o léčbě dětské hypotyreózy nepatří ke každodenní rutině praktického lékaře, základní přehled se může hodit − například při přebírání adolescentů do péče.

Zvládání příznaků spojených s pokročilým nádorovým onemocněním má velký vliv na kvalitu života pacientů a ovlivňuje rozhodnutí o vhodné terapii pro konkrétního nemocného. Mezinárodní kolektiv autorů provedl retrospektivní analýzu 3 klinických hodnocení protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) panitumumabu v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) a zhodnotil vztah mezi odpovědí tumoru na léčbu a výskytem příznaků spojených s nádorem.

Von Willebrandova choroba představuje heterogenní skupinu nemocí s různou tíží klinických příznaků a odlišnými postupy terapie. V rámci správného managementu je tak důležitá diagnostika nejen samotného onemocnění, ale také typu a tíže defektu von Willebrandova faktoru.

Akné je jedna z nejčastějších dermatóz, která má kvůli postižení viditelných partií závažné psychosociální důsledky (úzkosti, deprese, suicidální tendence). Neléčená těžká akné má viditelné následky na celý život. Nejedná se tedy pouze o estetický, kosmetický problém.

U některých pacientů infikovaných virem SARS-CoV-2 se v průběhu onemocnění COVID-19 objevují gastrointestinální příznaky včetně průjmu. Covidové symptomy totiž dle aktuálních poznatků souvisejí mimo jiné se střevním mikrobiomem. Mohlo by tedy užívání probiotik působit jako prevence této nemoci, případně jejího těžšího průběhu?

V současné době máme k dispozici 5 základních možností farmakoterapie Alzheimerovy nemoci. Je nejúčinnější memantin, některý ze tří inhibitorů cholinesteráz, nebo kombinovaná léčba? Přehledový článek japonských a amerických autorů vyhodnocuje literaturu zabývající se bezpečností a účinností kognitiv v léčbě Alzheimerovy nemoci.

Přibližně 25−45 % dospělé populace trpí dlouhodobou bolestí, která má za následek zhoršení kvality života, ztrátu produktivního času a potřebu soustavné léčby. Nepřímé náklady na léčbu této populace jsou enormní, vzhledem k opakovaným návštěvám lékařů, opakovaným hospitalizacím a nejrůznějším procedurám s analgetickým účinkem.

Postmenopauzální osteoporóza zůstává zásadní výzvou v oblasti prevence zlomenin a zajištění kvality života. Kromě antiresorpční léčby jsou nyní k dispozici osteoanabolické přípravky. Vzájemné porovnání 2 osteoanabolických léků z hlediska efektu na BMD i bezpečnosti přináší metaanalýza 4 randomizovaných kontrolovaných studií.

Pacienti trpící depresivní poruchou většinou velmi dobře tolerují terapii escitalopramem. Nežádoucí účinky, které se během léčby tímto antidepresivem objevují, jsou obvykle mírné a přechodného charakteru. Nejčastěji se vyskytuje insomnie, nauzea, zvýšené pocení, únava a snížení libida.

Nedávno publikovaná práce v časopisu Depression and Anxiety prokázala vyšší účinnost kombinace sertralinu s mirtazapinem oproti samotnému sertralinu v léčbě posttraumatické stresové poruchy.