Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Primář chirurgického oddělení Nemocnice Turnov a předseda společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie České obezitologické společnosti ČLS JEP a České chirurgické společnosti ČLS JEP MUDr. Martin Hrubý  v tomto videu přetavil dvě desetiletí zkušeností v oboru do krátkého shrnutí status quo: Které metody bariatrické a metabolické chirurgie jsou nejpoužívanější a proč? Nakolik přispívají k redukci BMI? Jaké jsou možnosti reoperací? Kde se nacházejí specializovaná centra, jež se na tyto výkony zaměřují? A kde se pacienti i lékaři mohou dozvědět více o možnostech této léčby? Ačkoliv jsou totiž chirurgické metody efektivnější než ostatní modality léčby obezity, využívá je jen asi 1 % pacientů, kteří jsou k nim indikovaní. Bezpečnost přitom vykazují obdobnou jako jiné běžné chirurgické výkony, například operace žlučníku.

Program PIONEER REAL, který probíhal celkem ve 13 zemích, hodnotil klinické i pacienty hlášené výsledky léčby perorálním semaglutidem v rutinní klinické praxi. Následující článek shrnuje klíčová zjištění ze sdružené analýzy dat z několika evropských zemí a Kanady. Autoři hodnotili spokojenost diabetiků 2. typu s touto léčbou a také její efektivitu z hlediska poklesu hladiny glykovaného hemoglobinu (HbA_1c) a tělesné hmotnosti.

Krvácení do zažívacího traktu se může stát velmi zásadní příčinou morbidity i mortality nemocných s von Willebrandovou chorobou (vWD). Bylo popsáno, že gastrointestinální (GI) krvácení spojené s angiodysplazií je u osob s vWD častější ve srovnání s jinými příčinami. Důkazy naznačují, že právě von Willebrandův faktor (vWF) je spojen s regulací angiogeneze a při jeho nedostatku se zvyšuje riziko angiodysplazie. Také je známo, že tento typ krvácení je obtížné léčit, protože je spojeno s rekurencemi. Velmi dobře tuto problematiku ilustruje a shrnuje i následující kazuistika.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 71: Novinkou v léčbě obstrukční hypertrofické kardiomyopatie je selektivní reverzibilní inhibitor srdečního myozinu mavakamten. Proč je tato terapie považována za průlomovou a jaké benefity přináší nemocným, vysvětluje v dalším dílu podcastové série věnované kardiomyopatiím přednosta I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D.

K relativně častým komplikacím Crohnovy nemoci patří i tvorba striktur. Endoskopická balónová dilatace (EBD) představuje v současné době velice cennou alternativu chirurgického zákroku. Nicméně donedávna bylo k dispozici málo údajů, které by potvrdily účinnost a bezpečnost tohoto přístupu.

Genetické testování již dlouhou dobu není výsadou jen klinického výzkumu. V praxi se běžně používá ke screeningu, diagnostice a stanovení prognózy u onemocnění, která mají zřejmou genetickou složku, a následně k přizpůsobení farmakoterapie konkrétnímu nemocnému. Nejbohatší zkušenosti s genetickým testováním má reprodukční medicína a oblast prenatální diagnostiky, dále pediatrie spojená s medicínou vzácných onemocnění a také onkologie. V současnosti začíná být zřejmý význam testování i v interní medicíně nebo psychiatrii.

Článek v časopise Fertility and Sterility reaguje na výsledky studie Women’s Health Initiative (WHI), které naznačují, že hormonální terapie estrogeny ovlivňuje duševní zdraví žen v průběhu menopauzy.

Hluboká žilní trombóza (HŽT) a její konsekvence jsou jednou z nejčastějších příčin morbidity a mortality operovaných pacientů, u kterých dochází ke kumulaci rizikových faktorů pro její vznik. V obecné chirurgii byl její výskyt potvrzen u 10–40 % pacientů po operaci bez profylaxe, po velkých ortopedických operacích až u 60 %. Profylaxe je základním prvkem strategie aktivních opatření vůči závažným tromboembolickým komplikacím.

Více než rok od začátku pandemie si koronavirus SARS-CoV-2 vyžádal celosvětově 2,8 milionu životů, při zaznamenaném počtu 127 milionů případů onemocnění COVID-19 (k 29. 3. 2021). Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) přitom ročně připadá 800 tisíc úmrtí na sebevraždy, pokusů o sebevraždu je potom až 20× více, více než 16 milionů. Neopomíjíme tedy − při aktuálním zacílení na fyzické zdraví − rozsah a důležitost psychických potíží v populaci? Právě tuto otázku si položilo několik odborníků z různých zemí ve svém příspěvku adresovaném do únorového vydání The Journal of Clinical Psychiatry.

Management perioperační bolesti u pacientů s chronickým algickým syndromem je komplexní výzvou vyžadující pečlivé plánování a mezioborovou spolupráci. Nekompletní předoperační screening, nejasnosti v dávkování chronické farmakoterapie či obavy z podávání vyšších dávek analgetik mohou vést k nedostatečné kontrole bolesti. Jaké strategie pomáhají zajistit účinnou a bezpečnou analgezii? A proč by v praxi pomohlo propojení multioborové vizity s týmem APS? Nejen o tom hovoříme s vedoucí lékařkou ambulance chronické bolesti Nemocnice Milosrdných bratří v Brně MUDr. Lenkou Klimešovou.

Klasický Hodgkinův lymfom je lymfoproliferace vzniklá z postgerminálních B-lymfomcytů. Na morfologické a imunohistochemické úrovni je charakterizován přítomností maligních Hodgkinových a Reed – Sternbergových buněk v postižené tkáni.

Blokátory protonové pumpy (PPI) jsou u pacientů indikovaných k duální antiagregační léčbě často podávané v rámci prevence gastrointestinálního krvácení. Cílem výzkumu polských autorů bylo prospektivní zhodnocení potenciálního vlivu pantoprazolu na efektivitu duální antiagregace kyselinou acetylsalicylovou (ASA) a klopidogrelem (CLO) po perkutánní koronární intervenci (PCI).

Pacient M. Z., narozený v roce 1959, s pozitivní rodinnou anamnézou (otec zemřel v 74 letech na maligní melanom) a s pozitivní osobní anamnézou.

Průzkum provedený v Nizozemsku, který pomocí několika metod hodnotil souvislost mezi výskytem migrény a očkováním proti lidskému papilomaviru (HPV), neukázal žádnou statisticky významnou korelaci.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 40: Prognóza pacientů s chronickou lymfocytární leukémií (CLL) se v posledních letech díky cílené léčbě významně zlepšila. Nové terapeutické strategie a léky umožňují dosahovat vyšší úrovně léčebných odpovědí a prodlužovat přežití. S využitím fixní délky terapie se navíc zvyšuje bezpečnost a tolerance léčby. O úspěších a novinkách v terapii tohoto onemocnění hovoříme s vedoucím skupiny CLL při 1. interní klinice – klinice hematologie 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D.

Série kazuistik publikovaná v roce 2012 mapuje tři roky života dětí, které v prvních měsících života prodělaly symptomatickou infekci cytomegalovirem a léčbu antivirotikem.

Termín „amyloid“ poprvé použil německý lékař Rudolf Virchow v polovině 19. století. Popsal tak patologicky se vyskytující látku, o které se původně domníval, že jde o škrob. Ačkoliv se velmi brzy přišlo na to, že se jedná o látku bílkovinné povahy, odkaz na škrob (z řeckého amylon) již v názvu zůstal.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje významnou celosvětovou příčinu morbidity a mortality s vysokou prevalencí, která bude podle odhadů v dalších letech pravděpodobně významně narůstat. Vzhledem k tomu, že se jedná o preventabilní a léčitelné onemocnění, důležitou úlohu zastává aktivní terapie, jež se celosvětově řídí mezinárodními doporučeními vycházejícími ze strategie GOLD. Ty ovšem v následujícím článku zasadíme i do aktuálního kontextu péče o tyto pacienty v Česku.

Léčiva ze skupiny agonistů trombopoetinového receptoru (TPO-RA) se za posledních více než 10 let stala nedílnou součástí terapie pacientů s imunitní trombocytopenií (ITP). Jejich podávání představuje nový přístup oproti předchozí, dlouhá léta zavedené léčbě a výrazně změnilo prognózu onemocnění u řady pacientů.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 51: V novém dílu podcastu meditalks+ jsme se zaměřili na chronickou žilní insuficienci (CHŽI) a její diagnostiku i léčbu v českém zdravotním systému. Jak v této souvislosti funguje spolupráce mezi lékaři různých odborností – praktiky, angiology, flebology a dermatology? Jací pacienti se dostávají na oddělení invazivní angiologie a jakou léčbu jim mohou tamní lékaři nabídnout? A jakou roli může mít i v pokročilých stadiích CHŽI užívání venotonik a kompresivní terapie? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v našem rozhovoru s vedoucím lékařem oddělení invazivní angiologie 2. interní kliniky − kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Miroslavem Chocholou, CSc.

Podle výsledků předkládané práce by neměla být dětem v čase vakcinace rutinně podávána antipyretika, protože potlačení přirozené zánětlivé odpovědi může vést k nižší protilátkové odpovědi organizmu na očkování.

Imunitní trombocytopenie (ITP) je autoimunitní krvácivé onemocnění, pro něž je charakteristická izolovaná trombocytopenie. Ačkoliv k závažnému krvácení dojde pouze u 5 % pacientů, v období 5 let od diagnózy je pro krvácení hospitalizováno 15 % pacientů s ITP a onemocnění výrazně snižuje kvalitu jejich života. V současnosti nejsou k dispozici etablované prognostické nebo diagnostické markery tohoto onemocnění. Přinášíme proto přehled nových poznatků ohledně patofyziologie ITP a jejich implikací pro možnou terapii.

Průlomová bolest je specifickým typem onkologické bolesti. Její prevalence činí v době diagnózy 30–40 %, v době léčby 50–70 % a v terminální fázi nemoci dosahuje až 70–80 %. Terapie průlomové bolesti však bývá nedostatečná, častým důvodem je nezřídka pozdní nástup účinku per os podávaných analgetik. Kazuistika pacientky s metastatickým karcinomem pankreatu popisuje úspěšné zvládnutí průlomové bolesti fentanylem ve formě bukálních tablet.