Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je nejčastější endokrinologická porucha u žen v reprodukčním věku. K rozvoji PCOS přispívá obezita, protože zvyšuje inzulinovou rezistenci, která cestou hyperinzulinémie podporuje hyperandrogenismus. Obě tyto poruchy vedou ke zvýšené syntéze androgenních receptorů, což zhoršuje klinické příznaky hyperandrogenismus, jakými jsou hirsutismus, akné, seborea či androgenní alopecie. Vzniká bludný kruh, protože vysoká hladina androgenů podporuje nárůst tělesné hmotnosti, nepravidelnost menstruace a acanthosis nigricans. Vysoký BMI, hyperandrogenismus, infertilita a hirsutismus jsou významnými faktory přispívajícími k rozvoji deprese a anxiety u žen s PCOS. Metabolická dysfunkce spojená s PCOS zvyšuje riziko rozvoje diabetu mellitu 2. typu, karcinomu endometria a kardiovaskulárních onemocnění. Inzulinovou rezistenci má 30–40 % žen s PCOS a až u 40 % se rozvine diabetes nebo porucha glukózové tolerance.
V terapii PCOS je jako iniciální intervence doporučena změna životního stylu a snížení tělesné hmotnosti. Léčba se soustřeďuje na řešení infertility a příznaky vyvolané nadbytkem androgenů. Z farmakoterapie se využívají liraglutid, metformin a orlistat.
Je doloženo, že metabolické poruchy u PCOS se zmírní po redukci tělesné hmotnosti při léčbě agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA). Tirzepatid je duální agonista GLP-1 a glukózodependentního inzulinotropního polypeptidu (GIP) s velmi podobným mechanismem účinku, jako mají GLP-1RA. Vznikla proto hypotéza, že by se mohl uplatnit i v terapii PCOS. Přínos GLP-1RA je u PCOS omezen gastrointestinálními (GI) nežádoucími účinky (NÚ) a s tím související nedostatečnou adherencí k léčbě. Tirzepatid by mohl tento problém částečně řešit právě díky nižšímu výskytu GI NÚ. Vzhledem k tomu, že PCOS je často provázen metabolickými poruchami s obezitou, mohl by se tirzepatid uplatnit u pacientek s PCOS, které jsou obézní nebo trpí metabolickým syndromem.
Tirzepatid prokázal zlepšení kompenzace glykémie u nemocných s DM2 a významné snížení tělesné hmotnosti nezávisle na přítomnosti diabetu. Tyto účinky jsou u tirzepatidu významně větší než u semaglutidu, který je považován za nejsilnější GLP-1RA. Kromě toho tirzepatid příznivě ovlivňuje lipidový profil, krevní tlak a inzulinémii. S nejvyšší dávkou tirzepatidu 15 mg redukovalo tělesnou hmotnost nejméně o 5 % během 72 týdnů 95 % pacientů, přičemž 40 % dosáhlo redukce hmotnosti nejméně o 25 %.
Tirzepatid pomáhá snížit tělesnou hmotnost a zvýšit inzulinovou senzitivitu, tedy dva významné problémy provázející PCOS. Kromě toho příznivě ovlivňuje střevní mikrobiom, což by mohlo být pro pacientky s PCOS přínosem, jelikož tento syndrom je spojen i se střevní dysbiózou.
Ačkoliv by tirzepatid mohl být slibným lékem u PCOS, je třeba věnovat pozornost jeho potenciální interakci s antikoncepcí, která je u žen s PCOS podávána z důvodu navození pravidelného menstruačního cyklu a v terapii hirsutismu. Nicméně snížení tělesné hmotnosti, které by tirzepatid mohl navodit, zvyšuje účinnost hormonální antikoncepce. Navíc nejspíš neinterferuje s antikoncepcí podávanou alternativními cestami, například transdermálně nebo vaginálně.
Další otázkou jsou dosud nevyloučené teratogenní účinky tirzepatidu, z čehož vyplývá potřeba užívání účinné antikoncepce během léčby. Vysazení tirzepatidu doporučují autoři citovaného přehledu na základě empirických zkušeností přibližně 2–3 měsíce před zahájením snah o otěhotnění.
Tirzepatid je nový lék, který významně snižuje tělesnou hmotnost a zvyšuje inzulinovou senzitivitu u pacientů s nadváhou/obezitou. Má potenciál stát se také modalitou používanou u žen s PCOS, zejména v kombinaci s uvedenými poruchami. Je ovšem třeba provést kvalitní klinické studie s tirzepatidem v této indikaci.
(zza)
Zdroje:
1. Anala A. D., Saifudeen I. S. H., Ibrahim M. et al. The potential utility of tirzepatide for the management of polycystic ovary syndrome. J Clin Med 2023; 12 (14): 4575, doi: 10.3390/jcm12144575.
2. SPC Mounjaro. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/mounjaro-epar-product-information_cs.pdf
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
