VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Studie RETRO-TAS – trifluridin/tipiracil u předléčeného mCRC v reálné praxi
Jak si trifluridin/tipiracil (FTD/TPI), který v klinických studiích prokázal účinnost u metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) refrakterního vůči chemoterapii (CHT), vede v reálné praxi? To zjišťovali autoři řecké retrospektivní observační studie RETRO-TAS.
Novinky Studie TACTIC – účinnost a bezpečnost trifluridin/tipiracilu u předléčených pacientů s mCRC v reálné praxi
V pivotní randomizované placebem kontrolované studii fáze III RECOURSE byla terapie trifluridin/tipiracilem (FTD/TPI) spojená se zlepšením celkového přežití a přežití bez progrese u předléčených pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC). Níže prezentovaná studie TACTIC přináší prospektivní data z německé reálné praxe.
Video Co je možné očekávat od ozanimodu v indikaci UC?
Na sympoziu „Zeposia Stand Alone Meeting“ společnosti Bristol Myers Squibb bylo představeno nové léčivo ze skupiny modulátorů receptoru pro sfingosin-1-fosfát (S1P) – ozanimod, a to v indikaci ulcerózní kolitidy (UC). Úvodní vhled do oblasti inovativní léčby UC, v níž je největší posun spojen právě s malými molekulami, nabídl docent Martin Bortlík z Gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice. Farmakologické charakteristiky ozanimodu ve svém vystoupení shrnul docent Karel Urbánek z Ústavu farmakologie LF UP a FN Olomouc. Data z klinických studií a částečně již i z praxe potom zprostředkoval profesor Milan Lukáš z Klinického a výzkumného centra pro IBD Iscare.
Novinky Prof. Michal Kršek: Nastavení léčby levothyroxinem a úprava její dávky u pacientů s hypotyreózou musí vždy odrážet individuální situaci
K vůbec nejdéle a nejčastěji předepisovaným léčivům patří levothyroxin, který užívají lidé v různých životních fázích, s různými komorbiditami i další komedikací. Jak za těchto rozmanitých okolností nastavit adekvátní léčbu hypotyreózy, v našem rozhovoru popisuje přednosta 3. interní kliniky – kliniky metabolismu a endokrinologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.
Novinky Mohou ketodieta nebo přerušované lačnění pomoci pacientům s DM2 při kontrole hmotnosti a glykémie?
Základ managementu diabetu mellitu 2. typu (DM2) obvykle představuje úprava životního stylu zahrnující změnu stravy. Mohou diabetikům pomoci při redukcí hmotnosti a snížení hladiny glykovaného hemoglobinu (HbA1c) přerušované lačnění (IF – intermittent fasting) či ketogenní dieta (KD), jež patří mezi módní stravovací trendy? Odpověď se pokusili najít autoři systematického přehledu a metaanalýzy prací porovnávajících IF nebo KD s jinými stravovacími režimy.
Novinky Molekulární vyšetření pro stanovení prognózy pacientů s chronickou lymfocytární leukémií
Doporučení České skupiny pro chronickou lymfocytární leukémii (ČSCLL) při České hematologické společnosti ČLS JEP (ČHS) z roku 2021 zahrnují i vyšetření molekulárních prognostických faktorů, a to při stanovení diagnózy, při progresi onemocnění (před první terapií) a při relapsu (před následnou terapií), s cílem usnadnit rozhodování o diagnostických a léčebných postupech u pacientů s CLL v běžné praxi.
Novinky Vakcinace a ALEmtuzumab: ALE kdy?
Kdy, proč a proti čemu očkovat pacienty s roztroušenou sklerózou léčené alemtuzumabem? A je vakcinace v této populaci efektivní?
Novinky Cestování s RS – je očkování limitace?
Jak je to s nutností očkování při cestě do zahraničí? Na které vakcíny dát pozor? A jak načasovat vakcinaci ve vztahu k aktivitě nemoci i jednotlivým léčivům využívaným v terapii roztroušené sklerózy (RS)?
Novinky Perorální azacitidin prodlužuje přežití pacientů s AML bez ohledu na měřitelné reziduální onemocnění
Intenzivní chemoterapie pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií (AML) umožňuje dosažení vysoké míry remisí, ty jsou ovšem často pouze přechodné. Konsolidační léčba azacitidinem (AZA) nicméně prodlužuje postremisní přežití pacientů a dobu bez relapsu onemocnění.
Novinky Predikce rizika hypokalcémie u pacientů léčených denosumabem a aktivní formou vitaminu D
Podle nové práce japonských autorů se zdá, že rizikové faktory vzniku hypokalcémie pacientů léčených denosumabem a kalcitriolem (aktivní formou vitaminu D) jsou jiné než při přidání přírodního vitaminu D k denosumabu.
Novinky Metaanalýza účinnosti a bezpečnosti protizáchvatových léčiv 3. generace v přídatné terapii fokálních záchvatů u dospělých pacientů s epilepsií
Léčba epilepsie je především symptomatická, zaměřená na snížení frekvence záchvatů. Více než 50 % pacientů však nedosáhne bezzáchvatovosti monoterapií. Níže shrnujeme výsledky metaanalýzy srovnávající účinnost a bezpečnost protizáchvatových léčiv 3. generace v terapii fokálních záchvatů u dospělých pacientů s epilepsií.
Novinky Kolorektální karcinom a jeho léčba v pokročilém stadiu dle aktuální Modré knihy ČOS
Karcinom kolorekta (CRC) se v Česku řadí mezi nejčastější onkologická onemocnění. Postup terapie a její cíle, zvláště v pokročilých stadiích, jsou vždy stanoveny na základě stanoviska multidisciplinárního týmu. Léčba se řídí současnými doporučenými postupy, musí však být plně přizpůsobena individuálním potřebám a komorbiditám nemocného.
Novinky Aktuální přehled účinnosti a bezpečnosti modulátorů S1PR v terapii zánětlivých střevních onemocnění
Agonisté receptorů pro sfingosin-1-fosfát (S1P) jsou novou generací perorálních imunomodulancií. Italští autoři shrnuli ve formě přehledu recentně publikovaného v časopisu Biomedicines, co vše zjistily klinické studie o účinnosti a bezpečnosti těchto léčiv v terapii zánětlivých střevních onemocnění publikované v databázích PubMed a EMBASE do května 2022.
Novinky Deficit dihydropyrimidin dehydrogenázy a jeho asociace s toxicitou 5-fluorouracilu
Deficit dihydropyrimidin dehydrogenázy (DPD) je rizikovým faktorem závažné toxicity 5-fluorouracilu (5-FU). Níže shrnujeme současné poznatky týkající se identifikace pacientů s patogenní variantou genu DPYD a výsledky studií zabývajících se bezpečností terapie s ohledem na individualizaci dávkování dle genotypizace.
Novinky Farmakogenomika může pomoci individualizovat farmakoterapii deprese a schizofrenie
Genetické faktory mohou do určité míry dobře predikovat terapeutické účinky, metabolismus a nežádoucí účinky léčiv. Farmakogenomika, která tyto vztahy studuje, je již silně rozvinutá v onkologii a její využití v dalších oborech medicíny je záležitostí blízké budoucnosti. V následujícím textu shrnujeme možné využití poznatků farmakogenomiky v psychiatrii. Výsledky několika nedávných velkých studií totiž ukázaly přínos genotypizace při volbě farmakoterapie depresivní poruchy a schizofrenie.