Do metaanalýzy bylo zařazeno 16 randomizovaných dvojitě zaslepených kontrolovaných studií publikovaných k červnu 2021 v databázích MEDLINE (PubMed), Cochrane (CENTRAL) a US National Institutes of Health Clinical Trials Registry. Celkem 4507 dospělých pacientů, jejichž onemocnění nebylo pod kontrolou na stávající medikaci, užívalo k léčbě fokálních epileptických záchvatů jedno z protizáchvatových léčiv 3. generace (ASMs): brivaracetam (BRV; n = 803), cenobamát (CNB; n = 221), eslikarbazepin (ESL; n = 990), lakosamid (LCM; n = 1104) nebo perampanel (PER; n = 1389). Celkem 2246 pacientů bylo zařazeno do placebových skupin. Po titrační fázi následovala minimálně 12týdenní fáze udržovací, kdy pacienti užívali daná léčiva v těchto dávkách: BRV 50–200 mg/den, CNB 200–400 mg/den, ESL 800–1200 mg/den, LCM 200–400 mg/den a PER 4–12 mg/den. V jednotlivých skupinách nebyly signifikantní rozdíly ve věku, pohlaví, délce trvání nemoci, výchozí frekvenci záchvatů ani souběžně užívaných ASMs.
Primárními sledovanými parametry byly podíl pacientů se snížením měsíční frekvence záchvatů o ≥ 50 % (definované ve většině studií jako odpověď na léčbu) a 100 % (dosažení bezzáchvatovosti) a dále výskyt nežádoucích příhod souvisejících s léčbou (TEAEs) a vedoucích k jejímu přerušení.
Užívání CNB (zejména v dávce 400 mg/den) bylo v udržovací fázi spojeno s vyšší mírou snížení frekvence záchvatů o ≥ 50 % (viz obr. 1) v porovnání s BRV (poměr šancí [OR] 2,02; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,11–3,66), ESL (OR 1,93; 95% CI 1,07–3,48), LCM (OR 1,86; 95% CI 1,04–3,32) i PER (OR 2,07; 95% CI 1,16–3,70).
Z hlediska dosažení bezzáchvatovosti síťová metaanalýza ukázala statisticky signifikantně vyšší účinnost BRV, CNB, ESL a PER oproti placebu (viz obr. 2). Při analýze dle denní dávky nebyly mezi jednotlivými protizáchvatovými léčivy pozorovány statisticky signifikantní rozdíly.
Užívání jakéhokoliv ASM bylo oproti placebu spojeno s vyšším podílem pacientů, kteří zaznamenali alespoň 1 nežádoucí příhodu během léčby. Mezi jednotlivými ASM nebyly zaznamenány statisticky signifikantní rozdíly týkající se nežádoucích příhod vedoucích k vysazení terapie. Užívání BRV (OR 0,61; 95% CI 0,44–0,86) a LCM (OR 0,60; 95% CI 0,40–0,88) bylo spojeno s nižší mírou hlášených nežádoucích příhod v porovnání s ESL. Pacienti léčení PER byli naopak ve vyšším riziku alespoň 1 nežádoucí příhody (OR 1,42; 95% CI 1,02–1,96) v porovnání s BRV.
Obr. 1 Pravděpodobnost dosažení ≥ 50% redukce frekvence záchvatů (odpověď na léčbu)
Obr. 2 Pravděpodobnost dosažení bezzáchvatovosti
Z metaanalýzy lze také vyčíst, že průměrná doba trvání nemoci činila 22,8 roku ve skupině pacientů na cenobamátu užívajících dávku 200 mg a 24,4 roku ve skupině s dávkou 400 mg. V obou skupinách pak přibližně 1/4 pacientů užívala současně ≥ 3 konkomitantní protizáchvatová léčiva.
Pacienti užívající cenobamát v přídatné léčbě fokálních epileptických záchvatů mají největší naději, že u nich bude dosaženo terapeutické odpovědi i bezzáchvatovosti (v porovnání s ostatními protizáchvatovými léčivy 3. generace). Až údaje z reálné praxe však doplní a objasní skutečné terapeutické možnosti a klinický význam tohoto recentně schváleného ASM.
(mafi)
Zdroj: Lattanzi S., Trinka E., Zaccara G. et al. Third-generation antiseizure medications for adjunctive treatment of focal-onset seizures in adults: a systematic review and network meta-analysis. Drugs 2022; 82 (2): 199–218, doi: 10.1007/s40265-021-01661-4.
