Fabryho nemoc je nejčastější lyzosomové střádavé onemocnění vázané na chromosom X. Je způsobeno deficitem aktivity enzymu alfa-galaktosidázy A (α-Gal A), který vede k progredujícímu ukládání glykosfingolipidů v lyzosomech buněk celého těla.1, 2
Klasická forma Fabryho nemoci se objevuje u mužů s aktivitou α-Gal A < 1 % a obvykle začíná v dětství nebo v dospívání periodicky se opakujícími krizemi se silnou bolestí končetin (akroparestezie), cévně-kožními lézemi (angiokeratomy), poruchami pocení (anhidróza, hypohidróza nebo vzácně hyperhidróza), charakteristickými zákaly rohovky a čočky a proteinurií. Postupně dochází ke zhoršování funkce ledvin až do konečného stadia jejich selhání (ESRD) ve 3.−5. dekádě života. Ve středním věku se u většiny mužů s úspěšně léčeným ESRD rozvine onemocnění srdce nebo cerebrovaskulární onemocnění, jež jsou hlavní příčinou jejich morbidity a mortality.
U žen s heterozygotní formou Fabryho nemoci jsou příznaky obvykle mírnější a rozvíjejí se v pozdějším věku než u mužů. Vzácně mohou být ženy v průběhu celého života relativně bez symptomů nebo se u nich naopak objeví symptomy jako u klasické formy u mužů.1
Formy s pozdním začátkem jsou popsány u mužů s aktivitou α-Gal A > 1 %. Klinické příznaky zahrnují onemocnění srdce, které se rozvíjí v 6.–8. dekádě života v podobě hypertrofie levé komory, kardiomyopatie a arytmie spolu s proteinurií; nebo renální selhání vedoucí k ESRD ovšem bez kožních lézí a bolestí; nebo jako cerebrovaskulární onemocnění v podobě cévní mozkové příhody (CMP) či tranzientní ischemické ataky (TIA).1
Diagnózu lze nejspolehlivěji stanovit na základě deficientní aktivity α-Gal A v plazmě, izolovaných leukocytech či buněčné kultuře.1 Jednoduchou a běžně používanou metodou je stanovení aktivity α-Gal A ze suché kapky krve (DBS).3 Diagnózu potvrdí molekulárně genetické vyšetření.1
Vzhledem k nespecifickým časným příznakům, heterogenitě fenotypů a malému povědomí o nemoci je Fabryho choroba diagnostikována pozdě – průměrně až za 11 let po vzniku prvních příznaků.4 Časně stanovená diagnóza je přitom vzhledem k progredujícímu charakteru nemoci s rozvojem ireverzibilního poškození orgánů zcela zásadní.5
Po zjištění patogenní varianty genu GLA u 1 člena rodiny je doporučeno molekulárně genetické vyšetření u všech ohrožených příbuzných, prenatální vyšetření u ohrožených plodů a případně preimplantační genetické vyšetření.1
Pro zlepšení časného záchytu lyzosomových střádavých onemocnění včetně Fabryho choroby byl vyvinut validovaný on-line nástroj accelRare.6 Do tohoto rozhraní lékař zadá věk a pohlaví pacienta, příznaky, anamnézu a případně již provedená vyšetření (vyplnění trvá 5–10 minut). Algoritmus poté vygeneruje seznam nejpravděpodobnějších diagnóz s přehledem typických příznaků, doporučených vyšetření a seznamem center specializované péče, kam lze pacienta s podezřením na vzácné onemocnění odeslat.6
Cílená léčba Fabryho choroby zahrnuje enzymovou substituční léčbu (ERT) s případnou chaperonovou terapií (např. migalastat). Chaperony jsou malé molekuly, jež pomáhají tělu využít jeho vlastní poškozený enzym. Cílem je prevence nebo oddálení progrese renálních, srdečních a cerebrovaskulárních příznaků nemoci. ERT má být podle doporučení zahájena co nejdříve u všech mužů s Fabryho chorobou (včetně dětí a pacientů s ESRD na dialýze nebo po transplantaci ledvin) a u žen s klinickými projevy nemoci.1
Podpůrná péče zahrnuje podávání difenylhydantoinu, karbamazepinu či gabapentinu ke zmírnění bolestí (akroparestezie), kyseliny acetylsalicylové (ASA), hypolipidemik a antihypertenziv v prevenci ischémie myokardu, ASA nebo jiných protidestičkových léků v prevenci CMP/TIA, inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) nebo blokátorů receptorů AT1 pro angiotenzin II (ARBs, tj. sartanů) ke zmírnění proteinurie, náhradu funkce ledvin u ESRD, rehabilitaci a sluchové pomůcky při poškození sluchu a řešení psychiatrických projevů. Pacienti by neměli kouřit. Potřebné je pravidelné vyšetření kardiologické, neurologické, nefrologické, audiologické a psychologické.1
(zza)
Zdroje:
1. Mehta A., Hughes D. A. Fabry disease. GeneReviews, University of Washington, Seattle, 2024 Apr 11.
2. Thompson S. E., Roy A., Geberhiwot T. et al. Fabry disease: insights into pathophysiology and novel therapeutic strategies. Biomedicines 2025 Mar 4; 13 (3): 624, doi: 10.3390/biomedicines13030624.
3. Gal A., Hughes D. A., Winchester B. Toward a consensus in the laboratory diagnostics of Fabry disease – recommendations of a European expert group. J Inherit Metab Dis 2011; 34 (2): 509–514, doi: 10.1007/s10545-010-9261-9.
4. Wilcox W. R., Oliveira J. P., Hopkin R. J. et al.; Fabry Registry. Females with Fabry disease frequently have major organ involvement: lessons from the Fabry Registry. Mol Genet Metab 2008; 93 (2): 112–128, doi: 10.1016/j.ymgme.2007.09.013.
5. Germain D. P. Fabry disease. Orphanet J Rare Dis 2010; 5: 30, doi: 10.1186/1750-1172-5-30.
6. Frequently asked questions. accelRare, 2026. Dostupné na: www.accelrare.fr/faq-accelrare
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.