Zavedení ileální intubace jako běžné součásti kolonoskopického vyšetření vedlo v klinické praxi k častější diagnostice specifické podskupiny pacientů s mírným zánětem v oblasti terminálního ilea, který bývá označován jako izolovaná aktivní ileitida (IAI).
Zavedení ileální intubace jako běžné součásti kolonoskopického vyšetření vedlo v klinické praxi k častější diagnostice specifické podskupiny pacientů s mírným zánětem v oblasti terminálního ilea, který bývá označován jako izolovaná aktivní ileitida (IAI). Srpnové vydání Inflammatory Bowel Diseases přináší výsledky studie irských autorů, kteří se snažili popsat přirozený průběh IAI a určit, zda pacienti s IAI sdílí podobný genetický a sérologický profil jako pacienti s Crohnovou nemocí (CD).
Diagnóza IAI byla stanovena na základě histopatologických a endoskopických nálezů. Pacientům, u kterých bylo opakovaně provedeno kolonoskopické vyšetření a krevní odběry, byly vyšetřeny ANCA protilátky, antiOmpC, ASCA IgA a IgG protilátky, antiCBir protilátky a NOD2 genotypizace. Studie se účastnili také věkem a pohlavím odpovídající zdravé kontroly i pacienti s CD a ulcerózní kolitidou (UC).
Do studie bylo zařazeno celkem šedesát tři pacientů s IAI. Mezi pacienty s IAI a zdravými kontrolami nebyl nalezen signifikantní rozdíl v prevalenci pozitivity ANCA, antiOmpC, ASCA IgA nebo IgG protilátek. Přítomnost všech pěti typů protilátek byla signifikantně vyšší ve skupině pacientů s CD než IAI (p < 0,05). Zároveň byla u 28,6 % případů s CD zachycena jedna nebo více variant NOD2, přičemž ve skupině s IAI tomu tak bylo u 26,2 % případů a u zdravých kontrol v 6,1 %. Čtyřicet tři případů podstoupilo kontrolní ileokolonoskopii. U šesti ze 43 případů (14 %) pak byla definitivně potvrzena diagnóza CD. U většiny případů IAI příznaky přetrvávaly a došlo k rozvoji abnormalit terminálního ilea. Avšak pouze u 14 % se rozvinuly klasické, histologické nebo radiologické známky CD.
Závěrem lze říci, že přestože byla u pacientů s IAI (podobně jako u zdravých kontrol) zaznamenána nízká prevalence séropozitivity, vykazují tito pacienti nadměrný počet NOD2 mutací, jako je tomu u jedinců s CD.
(mik)
Zdroj: O’Donnell S., et al. Isolated active ileitis: is it a mild subtype of Crohn's disease? Inflamm Bowel Dis. 2013 Aug; 19 (9): 1815–22; doi: 10.1097/MIB.0b013e31828dc68b.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
