Zavedení ileální intubace jako běžné součásti kolonoskopického vyšetření vedlo v klinické praxi k častější diagnostice specifické podskupiny pacientů s mírným zánětem v oblasti terminálního ilea, který bývá označován jako izolovaná aktivní ileitida (IAI).
Zavedení ileální intubace jako běžné součásti kolonoskopického vyšetření vedlo v klinické praxi k častější diagnostice specifické podskupiny pacientů s mírným zánětem v oblasti terminálního ilea, který bývá označován jako izolovaná aktivní ileitida (IAI). Srpnové vydání Inflammatory Bowel Diseases přináší výsledky studie irských autorů, kteří se snažili popsat přirozený průběh IAI a určit, zda pacienti s IAI sdílí podobný genetický a sérologický profil jako pacienti s Crohnovou nemocí (CD).
Diagnóza IAI byla stanovena na základě histopatologických a endoskopických nálezů. Pacientům, u kterých bylo opakovaně provedeno kolonoskopické vyšetření a krevní odběry, byly vyšetřeny ANCA protilátky, antiOmpC, ASCA IgA a IgG protilátky, antiCBir protilátky a NOD2 genotypizace. Studie se účastnili také věkem a pohlavím odpovídající zdravé kontroly i pacienti s CD a ulcerózní kolitidou (UC).
Do studie bylo zařazeno celkem šedesát tři pacientů s IAI. Mezi pacienty s IAI a zdravými kontrolami nebyl nalezen signifikantní rozdíl v prevalenci pozitivity ANCA, antiOmpC, ASCA IgA nebo IgG protilátek. Přítomnost všech pěti typů protilátek byla signifikantně vyšší ve skupině pacientů s CD než IAI (p < 0,05). Zároveň byla u 28,6 % případů s CD zachycena jedna nebo více variant NOD2, přičemž ve skupině s IAI tomu tak bylo u 26,2 % případů a u zdravých kontrol v 6,1 %. Čtyřicet tři případů podstoupilo kontrolní ileokolonoskopii. U šesti ze 43 případů (14 %) pak byla definitivně potvrzena diagnóza CD. U většiny případů IAI příznaky přetrvávaly a došlo k rozvoji abnormalit terminálního ilea. Avšak pouze u 14 % se rozvinuly klasické, histologické nebo radiologické známky CD.
Závěrem lze říci, že přestože byla u pacientů s IAI (podobně jako u zdravých kontrol) zaznamenána nízká prevalence séropozitivity, vykazují tito pacienti nadměrný počet NOD2 mutací, jako je tomu u jedinců s CD.
(mik)
Zdroj: O’Donnell S., et al. Isolated active ileitis: is it a mild subtype of Crohn's disease? Inflamm Bowel Dis. 2013 Aug; 19 (9): 1815–22; doi: 10.1097/MIB.0b013e31828dc68b.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
