Studie fáze III ALCANZA srovnávala anti-CD30 protilátkový konjugát brentuximab vedotin oproti standardu péče (methotrexát nebo bexaroten) u CTCL, zejména mycosis fungoides (MF) a primárního kožního anaplastického velkobuněčného lymfomu (pcALCL), jež exprimují povrchový antigen CD30. V této studii bylo dosaženo vysokého podílu klinicky významných trvajících odpovědí při léčbě brentuximab vedotinem (BV). Toto zjištění má potenciál změnit terapii relabujícícho/refrakterního CTCL.
Studie ALCANZA zavedla nový primární cíl – podíl pacientů dosahujících objektivní celkové odpovědi trvající alespoň 4 měsíce (ORR4), jenž vypovídá jak o míře odpovědi jako takové, tak také trvání odpovědi bez vlivu následné léčby. Tento parametr tak lze považovat za klinicky smysluplný cíl.
V rámci sledování trvajícího 22,9 měsíce byl pozorován ORR4 signifikantně lepší u pacientů léčených brentuximab vedotinem oproti terapii vybrané lékařem (56,3 vs. 12,5 %; p < 0,0001). Podíl pacientů dosahujících objektivní odpovědi jakékoliv délky trvání byl taktéž vyšší ve skupině dostávající BV (67 vs. 20 %; p < 0,0001), stejně tak i dosažení kompletní odpovědi (16 vs. 2 %; p=0,0046). Dále byl pozorován signifikantní přínos BV z hlediska přežití bez progrese (medián 16,7 vs. 3,5 měsíce; poměr rizik [HR] 0,27; p < 0,0001) i doby do podání další léčby (14,2 vs. 6,1 měsíce; HR 0,335; p < 0,001).
Ve studii ALCANZA byla pozitivita CD30 definovaná přítomností ≥ 10 % CD30+ maligních buněk či lymfoidních infiltrátů. Nebyla pozorována korelace mezi expresí CD30 a parametrem ORR4, přičemž odpověď byla pozorována u různých stupňů exprese CD30. Z více důvodů je velmi důležité správně stanovit expresi CD30 pomocí citlivé a spolehlivé metody plus vytvořit konsenzus definice pozitivity CD30.
Dalším pozorovaným faktem byla klinicky významná redukce symptomů spojených s kožními změnami.
Z hlediska bezpečnostního profilu nebyly pozorovány žádné nové nežádoucí příhody, nicméně celkově bylo pozorováno více nežádoucích příhod při podávání BV. Většina případů přerušení léčby byla z důvodu periferní neuropatie, což je dobře popsaný nežádoucí účinek. Zaznamenána byla u 67 % léčených pacientů, ale jen u 14 % vedla k přerušení léčby.
Výsledky studie ALCANZA poskytly další důkazy o roli brentuximab vedotinu jako možné a důležité léčebné možnosti u pacientů s relabujícím či rezistentním CD30-pozitivním primárním kožním anaplastickým velkobuněčným lymfomem nebo mycosis fungoides.
(eza)
Zdroj: Prince H. M., Gautam A., Kim Y. H. Brentuximab vedotin: targeting CD30 as standard in CTCL. Oncotarget 2018; 9 (15): 11887−11888, doi: 10.18632/oncotarget.24472.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
